PODPORUJEME

Demonstrace za ochranu manželství - již ve čtvrtek 29. dubna!


Svobodu!


Krajské volby 2020


Konzervativní noviny


Občanský institut

Občanský institut


Konzervativní listy


Hodonínská výzva


petice_proti_zakonu_adopce_dti_pro_homosexualy

Petice proti zákonu "ADOPCE DĚTÍ PRO HOMOSEXUÁLY"


Třetí odboj

TřetíOdboj.cz


VítěznýÚnor.cz


Aliance pro rodinu


wilberforce.cz

Institut Williama Wilberforce


klubod.cz/

Klub na obranu demokracie

14.01.2021

Autor: Jan Kubalčík

Správná otázka

Diskuse: liberalismus a konzervatismus


 

Rád bych se krátce vmísil do debaty, jejíž dva zatím poslední „výstřely" jsou zde a zde, a to vcelku nepřekvapivě na straně Pavla Mareše... Omezím se přitom pouze na dvě z diskutovaných otázek: umělé potraty a (zcela okrajově) umělá zájmena.

Zdá se mi, že je tu s panem Ruščákem, a díky za to, jedna velmi významná shoda - shoda na správné otázce. Ta v tématu umělých potratů zní: je plod člověkem?, popř. je plod osobou? Ve správné otázce bývá ukryta polovina správné odpovědi. Hledání správné otázky je tedy přinejmenším stejně důležité, jako následná snaha o její správné řešení - kdyby pro nic jiného tak proto, že správná otázka předchází a případně správné řešení teprve následuje. Kromě toho, pokud se skutečně podaří nalézt správnou otázku, není jednotlivé selhání ve snaze o její správné zodpovězení žádnou tragédií - správnou otázku máme a tak se k ní lze kdykoli pokorně vrátit.

Zmíněnou správnou otázku v tématu umělých potratů nám předkládá např. fiktivní Sokrates v útlé brožuře z pera Petera Kreefta Ach ten Sokrates... (v originále The Unaborted Sokrates), kterou si tímto dovoluji nabídnout pozornosti (nejen) pana Ruščáka. Zopakuji: Je plod osobou? Nebo, ekvivalentně leč méně úsporně: Je lidský plod lidskou bytostí?

Nemá smysl zde reprodukovat dialogy, které jsou ve zmíněné skvělé knížečce obsaženy. Jde o to, že právě tato otázka je pro celou problematiku umělých potratů skutečně klíčová. Pokud by se na ni podařilo správně odpovědět, a to podobně, jako se to povedlo např. s otázkou otroctví (Je otrok člověkem?), tedy tak, že by tuto odpověď nahlédla jako správnou podstatná většina lidí, pak by to mělo zásadní praktický dopad. Buď by ze zákonů zmizely veškeré „výhrady svědomí" a všechna kritika umělých potratů by se rychle zredukovala na ostrůvky sektářských pomatenců - to v případě, kdy by se prokázalo, že plod osobou rozhodně není. Nebo, v opačném případě, by umělé potraty postupně následovaly osud otroctví. Na konci takového procesu (snad by se to obešlo bez válečného konfliktu...) by sice byly umělé potraty v některých barbarských částech světa nadále prováděny, ale v civilizovaných zemích by byly samozřejmě nezákonné - zkrátka jako každé jiné záměrné usmrcení nevinné lidské bytosti (tedy vražda).

Plod lidskou bytostí buď je, nebo není - tertium non datur. Nejdůležitější není to, co k tomu říkají soudy, ale jak to je. V různých zemích k tomu říkají soudy různé věci... a také zákonodárci: třeba Demokraté v USA dlouhodobě blokují přijetí zákona o povinnosti lékařsky pomoct všem živě narozeným dětem - tzv. Born Alive Abortion Survivors Protection Act -, myšleno tedy také těm dětem, které nějakým „nedopatřením" přežijí vlastní potrat...

Snad se shodneme na tom, že v případě plodu a dítěte, které se z něj vyvine a narodí (pokud to tedy přežije...), se jedná o identického, tedy stéle téhož jedince. To, co pan Ruščák připouští (když v úvodu píše: „...do 12. tt je vyloučené, že, bez ohledu na svůj tvar, bude mít centrální nervovou soustavu, která je nutná pro jakoukoliv lidskou existenci. Bez ní to není člověk, ale potenciální člověk."), má velmi zajímavou souvislost s otázkou, zda je možná mezidruhová evoluce (ale nebudu odbočovat). Pan Ruščák tedy připouští, že v rámci života jednoho a stále téhož jedince se z ne-člověka stane člověk. Jednak tedy, není ona nutná podmínka („mít centrální nervovou soustavu") poněkud arbitrární? Není v různých zemích různá (uhnízdění zygoty v děloze, tlukot srdce,...)? Ale hlavně: nemůže se tedy také v rámci života jednoho a téhož jedince stát „zpět" z člověka ne-člověk? Pokud ne, proč ne? A je tu nějaký alternativní scénář, jako že by se z onoho ne-člověka stalo něco jiného než člověk? Případně může se jedinec - člověk, vyvinout v rámci svého života v něco ještě jiného, třeba v nad-člověka? Pokud ne, proč ne?

Každopádně, vezmeme-li na chvíli vážně, co k tématu říkají soudy a/nebo zákonodárci - tedy co považují za nutnou podmínku lidství, nezbývá, než se ptát, zda se stává v rámci života jedince z ne-člověka člověk v jiném okamžiku podle toho, zda se plod vyvíjí v České republice nebo v USA.

Zejména však pan Ruščák tvrdí: „Že ten lidský tvoreček v děloze je totéž jako narozené dítě je, obávám se, stejně platný postulát, jako že jím není." Jestli tomu dobře rozumím, pan Ruščák připouští obě varianty. Jsme-li však na honu a za keřem zaznamenáme pohyb, rozhodně bychom neměli střílet, pokud si nejsme zcela jisti, že to není člověk. Tak také v případě plodu bychom se v případě nejistoty, zda se jedná o člověka, měli rozhodně zdržet aktivit, které by mohly vést k jeho usmrcení.

Pro případnou další debatu na toto téma je nutné si uvědomit ještě jednu podstatnou věc: ta debata není ani právní, ani lékařská, ani biologická... a pokud ano, pouze okrajově. Je to v první řadě debata filosofická a dotýká se těch nejnaléhavějších témat (jako je třeba otázka dané a neměnné lidské přirozenosti...) s těmi nejzásadnějšími praktickými dopady.

Závěrem jen krátce k panu Petersonovi: pan Ruščák, zdá se mi, reaguje poněkud mimoběžně. Ano, jistě, slušnost a zdvořilost - souhlasím, ledasjakému adekvátně přednesenému přání je možné či dokonce vhodné vyhovět... Ale to, čemu pan Peterson čelil a na co poukazoval pan Mareš, bylo nařízení ze strany autority. Ale zdá se mi také, že mezi námi (panem Ruščákem na jedné straně a panem Marešem a mnou na straně druhé) panuje shoda na tom, že žádná autorita nic takového nařizovat nemá... či dokonce nesmí. Pokud se v tomto bodě nemýlím, považuji to za solidní základ pro další debatu o příbuzných otázkách.

 

Autor je předsedou Konzervativní strany.