Dopis premiérovi k návrhu Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání
Zaslán e-mailem 17.5.2024, zůstalo bez reakce
Vážený pane premiére,
prošel jsem si návrh Rámcového vzdělávacího programu pro základní
vzdělávání (dále jen Návrh), něco povrchněji, něco celkem podrobně, a
zapojil jsem se svým názorem do veřejné konzultace. Chápu samozřejmě na
jedné straně, že nemáte možnost zabývat se takovými detaily jako je
zmíněný Návrh, na straně druhé ale vsázím na to, že k problematice máte
přirozeně blízko a tak ji zcela bez povšimnutí neponecháváte. Také já se
pokusím Vás detaily nezatěžovat.
Zásadní námitka proti Návrhu by se dala komprimovat do konstatování, že
Návrh jde zjevně přímo proti duchu doporučení K. P. Liessmanna. Názory
prof. Liessmanna nepochybně znáte, přesto si dovolím připojit odkaz na
rozhovor s ním:
Čím pak trpí nejen tento Návrh, ale prakticky veškeré pokusy o reformu
ve školství za poslední dekády, je nepochopení jedné příčinné
souvislosti. Dá se říct, že každá taková reforma je rámována záměrem
"odstranit bezduché biflování" (někdy označované za dědictví
rakousko-uherského školství) a naopak "naučit žáka informace nacházet a
pracovat s nimi" (samozřejmě zjednodušuji). Možná, že kdysi to bylo
žádoucí, ale dnes jsme již dávno za hranicí, kdy by měly být nadále
odstraňovány požadavky na znalosti. Přesto má tento trend konstantní
směr a zrychluje se. A výsledky českých žáků v mezinárodních srovnáních
se neustále horší a horší. Pravidelně je za příčinu označeno "příliš
biflování" a rozjede se další reformní kolo. Ale z toho "biflování" už
dávno téměř nic nezbylo (znalosti žáků jsou v průměru mizerné...) -
příčinou stále se horšících výsledků žactva je naopak neustálé snižování
laťky, které s sebou reformy pravidelně nesou.
Obdobné zásadní nepochopení vidím v otázce "domácích úkolů" (opět
zjednodušuji). Jedním ze slabých míst českého školství je prý přílišná
závislost výsledků žáka na jeho zázemí doma, na (řekněme) jeho sociálním
kapitálu. Připouštím, že na tom je kus pravdy, nicméně dokud tu budou
rodiče, kterým na vzdělání jejich dětí záleží, a zároveň rodiče, kteří
vidí větší hodnotu jinde, je snaha o naprostou nivelisaci odsouzena k
nezdaru. Jenže navíc je navrhováno opatření, kterým je tato závislost
prohlubována: aby škola nepožadovala po žácích žádné výkony doma (žádné
domácí úkoly), ale aby vše potřebné proběhlo v rámci výuky ve škole. V
kombinaci se zmíněným opakovaným snižováním laťky to s sebou nese nutně
zvýšení závislosti výsledků na sociálním kapitálu, protože rodiny, pro
které je vzdělání jejich dětí hodnotou, doplní to, co škola nepožaduje
(přímo doma a/nebo prostřednictvím mimoškolních aktivit...), zatímco
žáci ze sociálně slabšího prostředí budou ponecháni sami sobě (a
nenáročné škole). Co bych viděl jako možnou cestu? Povinné doučování a
více (a nikoli méně) procvičování - tedy i těch domácích úkolů pro žáky
s podprůměrnými výsledky. Na druhé straně je ale třeba pracovat s
talenty (pochopitelně s větší pozorností k těm ze sociálně slabšího
prostředí...). Vůči těmto, po mém soudu přirozeným (ale nikoli
nenáročným), krokům, které by reálně mohly přispět k lepším výsledkům,
je Návrh buď mimoběžný, nebo jde přímo proti nim (obvyklým snižováním
laťky). Zdá se zkrátka, jako by primárním cílem byla "rovnost ve
výsledcích". Té však lze prakticky dosáhnout jen tak, že zkomplikujeme
talentovaným žákům vyniknout (znovu a znovu ubereme nároků) a půjde o
rovnost v hlouposti...
Zobecněním těchto úvah je pak konstatování, že vše, co je hodnotné, bývá
zpravidla náročné. Tak také kvalitní vzdělání, které by bylo nenáročné,
je chiméra. Když pak vidím odborníky, jak se dušují, že na jedné straně
se z kurikula něco vypustí, ale na straně druhé to, co zůstává, bude
probráno do větší hloubky, myslím na všechny ty "gramotnosti" a další
podobné novoty, kterými je školství systematicky zaplevelováno.
Příkladně, žák, který dosáhne jisté úrovně v matematice / v počtech,
bude téměř jistě také "finančně gramotný", ale naopak to neplatí. Chce
to prostě více matematiky a méně "finanční gramotnosti"... ale zatím to
vypadá, že absolventi základních škol jsou stále méně finančně gramotní
a my reagujeme tak, že ubíráme matematiky a přidáváme výuky "finanční
gramotnosti"... a po čase konstatujeme další zhoršení... a tak stále
dokola.
Souhlasím tedy s autorem tohoto textu:
...který se na Vás také v závěru přímo obrací. A to samozřejmě nemluvím
o tom, o čem by se diskutovat mělo, ale nějak o to, zdá se, není zájem:
Dovolte, prosím, abych se ještě krátce vrátil k v úvodu zmíněné veřejné
konzultaci. Dost pochybuji o jejím smyslu, neboť je postavena zvláštním
způsobem. Jako příklad bych uvedl otázku:
"Ve vzdělávacích oblastech Člověk a jeho svět a Člověk zdraví a bezpečí
jsou dostatečně pokrytá témata v oblasti společensko-osobní roviny:
sexuální výchova, gender."
...s možnostmi od "rozhodně souhlasím" po "rozhodně nesouhlasím", popř.
"nedovedu posoudit". Ale co má respondent odpovědět, když je přesvědčen,
že "gender" prostě do škol (a tím spíše do škol základních) nepatří
vůbec? Tím chci říct, že způsob, jakým jsou otázky kladeny, znemožňuje
principiální kritiku Návrhu. A meritorně, dovolte abych citoval našeho
papeže Františka:
"[Genderová ideologie] popírá přirozenou rozdílnost mezi mužem a ženou a
jejich vzájemnost. Vykresluje pohlavně nerozlišenou společnost a
vyprazdňuje antropologický základ rodiny. Tato ideologie zavádí výchovné
projekty a legislativní usměrnění, jež prosazují identitu osob a citovou
intimitu v naprosté oproštěnosti od biologické rozdílnosti mezi mužem a
ženou. Lidská identita se ponechává na individuální volbě, jež se může
časem i měnit." (Amoris laetetia, §56)
Skutečně tohle chceme předávat dětem na základních školách? Já jsem
proti a věřím, že i Vy jste proti. S pojmem "gender" v jeho
neideologické podobě se člověk může klidně seznámit později než na
základní škole. A pokud má jít o bludná tvrzení, že "sociální role" nemá
žádnou vazbu na biologické pohlaví, nebo dokonce že pojem gender je
míněn jako pohlaví, která tedy nejsou pouze dvě a navíc s ním lze
libovolně manipulovat, tak takový obsah, v naprostém rozporu s přírodní
vědou, nechť je, prosím, naopak ze škol se vší důsledností vykázán.
Vážený pane premiére,
rád bych Vás požádal, abyste nepřipustil další devastaci a ideologizaci
základního školství.
S díky a uctivě,
Jan Kubalčík
předseda Konzervativní strany
- Odkazy:
https://www.konzervativninoviny.cz/parodie-na-logiku/
https://www.konzervativninoviny.cz/kdo-nevi-co-chce/
https://www.konzervativninoviny.cz/lek-na-desinformace-vzdelani-a-duvera/