Autor: Konzervativní strana

Světlé a stinné stránky vládního programu

Prohlášení Konzervativní strany k vládnímu programu

Konzervativní strana vítá volební neúspěch komunistů zaštítěných hnutím Stačilo! Do vlády, která vzniká na půdorysu ANO-SPD-Motoristé nevkládáme žádné velké naděje. Želíme posílení progresivního dvojbloku Piráti-STAN, byť je naštěstí pouze mírné. Konečně doufáme, že ODS a KDU-ČSL využijí pobyt v opozičních lavicích náležitě - tedy k vnitřní obrodě, která vyústí v obnovené snahy získat hlasy konzervativních voličů.

Strany vznikající koaliční vlády předkládají program, který má své světlé i stinné stránky.

Je osvěžující vidět záměry, při jejichž naplnění by mohlo dojít k nápravě některých radikálních „výdobytků" progresivní levice. Jako příklad může posloužit zásadní revize tzv. inkluze ve školství, popř. zastavení nepochopitelné praxe dotovat z veřejných prostředků organizace sabotující výstavbu veřejné infrastruktury. Je třeba též podpořit předsazení přijímací zkoušky před podávání přihlášek na střední školy, vykázání ideologických neziskových organizací ze školství, jasné a spravedlivé nastavení pravidel nutné obrany, reflexi manželství jako nejstabilnějšího prostředí pro výchovu dětí či snahu zakotvit právo na platbu hotovostí v Ústavě. Skutečnost, že tento prostor zůstal pro nastupující koalici k disposici, je jasnou chybou stran dosluhující vlády.

Samozřejmě pozitivně hodnotíme také rozhodnutí pokračovat ve výstavbě bloků jaderných elektráren či odmítnutí budovat tzv. Armádu EU. Velmi si vážíme konsenzu panujícího v otázce přátelských vztahů se Státem Izrael.

Samostatnou kapitolu pak tvoří sympatické odhodlání zvrátit některé již probíhající procesy, které bude případně třeba osvědčit přímými střety v rámci EU: zrušení zákazu spalovacích motorů, odmítnutí emisních povolenek, přístup k nelegální imigraci... V těchto případech bude třeba vládu hodnotit nikoli nutně jen na základě dosažených výsledků, ale zejména podle opravdovosti zmíněného odhodlání.

Na druhé straně jsou tu některé významné záměry nastupující vlády v oblasti hospodářství. Jak již bylo veřejně komentováno řadou ekonomů, je tu podstatný nesoulad mezi plány a zdroji. Za křiklavý považujeme úmysl vykoupit akcie společnosti ČEZ, kdy náklady státu na takový krok velmi pravděpodobně dosahují stovek mld. Kč. Krajně nezodpovědné jsou některé plánované kroky v oblasti důchodového systému nebo pokračující ujišťování veřejnosti o bludné představě, že zdravotnictví lze mít současně na špičkové úrovni, zdarma a pro všechny. Známkou rozmařilosti jsou pak sliby jako slevy na jízdném či tzv. školkovné (aniž by byly zrušeny dotace státním mateřským školám). Důvodně se obáváme další akcelerace růstu veřejného dluhu.

V rámci obranné politiky vnímáme negativně závazek přehodnotit investiční plány a priority - vidíme v tom přípravu na zrušení některých již dohodnutých významných kontraktů (zejména F-35). V neposlední řadě nemůžeme podporovat další rozšiřování prvků přímé demokracie na celostátní úrovni - přímá volba presidenta má nezanedbatelný podíl na rozeštvanosti našeho společenství. Jakákoli celostátní referenda povedou v první řadě k dalšímu prohlubování již existujících příkopů. Je přitom velmi žádoucí zahájit opačný proces. S podezřením se také díváme na úmysl zrušit poplatky za veřejnoprávní média; až podle podrobností bude možné posoudit, nakolik je deklarovaná prorita zachování jejich nezávislostí míněna vážně.

Konečně jsou v předkládaném programu závažné mezery. Tou snad nejpalčivější je (verbálně deklarovaná) resignace na závazky spojené s výdaji na obranu - z hlediska hledání úspor jde o to nejhorší myslitelné místo. Jedná se o hazard s postavením ČR coby spolehlivého a platného spojence v rámci NATO, tedy o hazard s bezpečností země. Kromě toho, KONS stojí na straně napadené Ukrajiny a nemůžeme tak ignorovat záměr nastupující vlády zastavit tzv. muniční iniciativu, která ukrajinským obráncům poskytuje hmatatelnou účinnou pomoc. Apelujeme na poslance nastupující vládní koalice, aby se inspirovali přístupy polských konzervativců Práva a spravedlnosti a vzali pečlivěji v úvahu rizika plynoucí střední Evropě, potažmo České republice z neoimperiálních ambicí Kremlu - a to tím spíše, čím pravdivěji označují sami sebe za vlastence.

Za Konzervativní stranu

Jan Kubalčík

předseda