Zhoubný odkaz „Vítězného února“
K výročí bolševického puče
Konzervativní strana shledává „Vítězný únor" jako událost, jejíž vliv máme možnost pociťovat i v současnosti, přičemž se obáváme, že v nejbližší budoucnosti nelze očekávat změnu k lepšímu. „Vítězný únor" poznamenal v naší zemi svým „odkazem" již tři generace. To, co komunisté oslavovali jako vítězství pracujícího lidu, bylo ve skutečnosti vyvrcholením organizovaného převratu řízeného cizí mocností. O žádný pracující lid nešlo, smyslem a cílem únorového puče bylo rozšíření a upevnění moci Ruska, které se v té době nazývalo Sovětský svaz.
Krize našeho společenství měla kořeny již před 2. světovou válkou, naši dědové a otcové se nepostavili hitlerovskému Německu. Stejně tak se po válce nepostavili komunistické spodině. O to horší byla demoralizace, která po „Vítězném únoru" následovala. Vina komunistů a jejich kolaborantů je veliká proto, že posloužili cizí moci proti vlastnímu národu a kultuře. Největším zločinem komunistické éry pak byla systematická likvidace skutečné elity. Celým komunismem prostupuje snaha narušit a zpochybnit tradiční křesťanský morální a hodnotový systém. Komunismus je zločinný tím, že i jen morální a čestný člověk mu byl nebezpečný - stačilo být i jen potenciálním nepřítelem. Komunisté to věděli, a proto cíleně ničili samotné základy, na kterých civilizované lidské společenství stojí a přetrvává věky. O tom, jak se jim to podařilo, svědčí křik, který bylo možné slyšet, když před třemi lety obdrželi členové odbojové skupiny bratří Mašínů (včetně váženého člena Konzervativní strany Milana Paumera, RIP) Plaketu předsedy vlády. Kdo není ani schopen rozpoznat své hrdiny, je na tom opravdu zle.
Odkazem „Vítězného února" byla i „Sametová revoluce". Nebyla to primárně vzpoura proti „Únorem" posvěcenému nemravnému systému, který ničil základy civilizované lidské existence a vše podřizoval mocenskému zájmu úzké parazitní vládnoucí vrstvy. Mocenským záměrem „Sametové revoluce" byla zejména modernizace kolabujícího systému, ke které soudruzi sami přistoupili, neboť staré způsoby ovládání mas přestaly být efektivní. Centralizovaná tlupa, zastřešená komunistickou ideologií, se proto z vlastní vůle stala „předvojem kapitalistů" a decentralizovala se. Nový „předvoj" tak tvoří lidé se stejnými hodnotami (či rovnou titíž lidé). I tato společenská vrstva je tedy odkazem „Vítězného února".
Termíny „pravda", „mír", „pracující lid", „rovnoprávnost",... nejnověji pak „lidská práva", se staly i díky „Vítěznému únoru" prázdnými pojmy, jejichž obsah je v orwellovském duchu libovolný. Proto je bylo možno tak často a tak snadno zneužívat pro naprostý opak jejich významu. Chápání skutečného významu pojmů je však jednou ze základních věcí. Místo toho, abychom viděli alespoň náznak nápravy, máme možnost sledovat ještě další prohlubování tohoto zhoubného zmatení. Budou-li chtít naše děti přežít jako svobodní svéprávní lidé, čeká je proces bolestného vyrovnávání se s „únorovým" i „listopadovým" odkazem. Nejprve se však budeme muset odnaučit lhát; lež je hlavním odkazem obou „epochálních převratů". Našim dětem musíme napříště říkat pravdu.
Konzervativní strana
Za správnost vyjádření zodpovídá kancléř Jan Holeček (kancler@konzervativnistrana.cz).