PODPORUJEME


Zdeněk Hraba
do Senátu!

(obvod 41, Benešov)


Stanislav Balík
do Senátu!

(obvod 65, Šumperk)


Pochod pro život 2024


Petice za přesun velvyslanectví ČR v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma



Svobodu!


Konzervativní noviny


Občanský institut

Občanský institut


Konzervativní listy


Hodonínská výzva


petice_proti_zakonu_adopce_dti_pro_homosexualy

Petice proti zákonu "ADOPCE DĚTÍ PRO HOMOSEXUÁLY"


Třetí odboj

TřetíOdboj.cz


VítěznýÚnor.cz


Aliance pro rodinu


wilberforce.cz

Institut Williama Wilberforce


klubod.cz/

Klub na obranu demokracie

06.02.2012

Autor: Jan Friedlaender

Demokracie svinstvo nesvětí

Maďarsko: Smluvní závazky mají přednost před demokracií.


V posledních týdnech byla upřena pozornost medií na novou maďarskou ústavu a na úvahy Evropské komise o možnosti nekompatibility jejích některých článků s primárním právem Evropské unie. Posuzovat kompatibilitu nové ústavy s evropským právem mi nepřísluší a toto téma nebude tudíž předmětem této stati. Jde mi o cosi jiného: rozhodnutí Bruselu vstoupit do jednání s maďarskou vládu a případně si vyžádat úpravu sporných článků ústavy vyvolalo v některých našich mediích zběsilou kampaň proti údajné absenci demokracie v Evropské unii. Ústava, praví se přibližně ve všech těchto článcích, byla schválena poslaneckou většinou zastupující dvě třetiny maďarských voličů, tedy naprosto demokraticky, takže stanovisko Evropské komise je antidemokratické. Ve stejném tónu se nesla i manifestace sta tisíc maďarských občanů.

Demokracie bývá často chápána jako vláda většiny. To je ovšem chyba; řecké slovo démos znamená lid, nikoli většinu. Menšina spoluvládne tím, že se může dožadovat zrušení většinových rozhodnutí, která jsou v rozporu s jejími právy. K tomu existuje ve všech státech, které mohou být nazývány demokratickými, moc soudní (zpravidla ústavní soud), která má pravomoc zrušení provést. Kdyby této ochrany menšin nebylo, mohly by parlamenty rozhodnout třeba i o fyzické likvidaci občanů s jiným než většinovým názorem. Tomu se říká tyranie většiny, nebo také parlamentní diktatura. Někteří lidé považují soudní rušení protiprávních rozhodnutí za nedemokratické (lid přece zvolil poslance a ne soudce), liberální demokraté je ovšem musí považovat za blahodárné.

Je ještě nejméně jedna sféra, v níž může být nutné většinová rozhodnutí korigovat. Každá země na světě je členem velkého počtu mezinárodních organizací a má uzavřeno množství bilaterálních i multilaterálních smluv s dalšími zeměmi. A je naprosto nutné, aby národní parlament tyto právní vztahy respektoval. Každý spolek má své stanovy a má právo vyžadovat od svých členů, aby je dodržovali. Evropská unie není společenstvím jakýchkoli států, nýbrž států demokratických, právních a uplatňujících principy tržní ekonomiky. Mají-li její orgány důvodné podezření, že se některý z členů stanov nedrží, musí mít právo si vyžádat  projednání věci a v případě potřeby nápravu. Člen má potom tři možnosti: nápravu provést, domáhat se (bez odkladného účinku) změny stanov, nebo společenství opustit. To platí i pro členské země Evropské unie.

Opakuji, že nehodlám předjímat, zda k porušení evropského práva v maďarském případě skutečně došlo; podle některých Orbánových výroků se zdá, že nutnost některých úprav nové ústavy uznává. Co však je nezpochybnitelné, je právo evropských orgánů zkoumat dodržování unijního práva členy Unie, přičemž je zcela lhostejné, že eventuelní neplnění členských závazků bylo podpořeno třeba i všemi občany dané země. Smluvní závazky mají přednost před demokracií. A právě v téhle věci čelíme obrovské vlně nacionalistické demagogie. Lze jedině uvítat, že unijní orgány plní svoje povinnosti a pečují o to, aby se Unie řídila principy, pro jejichž uplatnění byla založena. Je nepochybné, že tato kampaň způsobila, že současný přístup ČR k Evropské unii, na evropském kontinentě zcela ojedinělý, má u nás většinovou podporu.

Jeden obecný závěr lze z toho všeho vyvodit. Demokratická rozhodnutí nesmějí mít přednost před nadřazeným právem, ale ani před neetickým přístupem k vlastním závazkům. Dost rozšířená představa, že demokratické rozhodnutí nemůže mít mravní deficit a že musí být ex definitione správné a obecně prospěšné, je bludná. Demokracie svinstvo nesvětí.

Ti, kteří s tím nebudou souhlasit, by si měli vzpomenout na 30. leden 1933, kdy se, v plném souladu s ústavním pořádkem ujala v Německu moci Hitlerova vláda. Nechť uváží, zda by svět i Německo nebyly vydělaly na tom, kdyby onomu převzetí moci bylo zabráněno, byť i prostředky nedemokratickými.