17. 11. 1989 – 17. 11. 2013
Prohlášení k 24. výročí „sametové revoluce“
Před 24 lety jsme se začali zbavovat toho, co více než čtyřicet let komunistického režimu dusilo naše osudy, ničilo hospodářství, přírodu, památky, kulturu, vedlo nás k zaostalosti. S nadšením jsme svrhli totalitní režim a nadechli se svobody. Zbavili jsme se ruských okupantů, Varšavské smlouvy i RVHP a stali jsme se součástí demokratického světa a jeho struktur, NATO a Evropské unie.
Konzervativní strana je bohužel nucena konstatovat, že:
1) Komunisté byli na změnu režimu připraveni. Udělali vše, aby se „sametová revoluce" nedotkla principů, z nichž vychází jejich ideologie. Zvláště šlo o zajištění beztrestnosti zločinů z dob jejich neomezené vlády a následně těch, které jim v nových podmínkách umožňovaly získat ekonomickou a znovu i politickou moc.
2) Vůdcové „sametové revoluce", ať z naivity, zbabělosti či z osobního prospěchu, jim to umožnili.
3) Dědictvím totalitního režimu byl a dosud je zejména duchovní a morální rozvrat.
Naše země sice má všechny formální atributy demokratického státu, avšak postkomunismus a mafiánské prostředí - deficit vlády zákona - blokují realizaci demokratického obsahu.
Po 24 letech sice nelze říci, že za to může jen komunistický režim, ale nedávné předčasné parlamentní volby znovu ukázaly, že ačkoli se občané mohou svým hlasem svobodně vyjádřit, v jejich myšlení stále převládá představa, že jejich blaho musí zajistit stát nebo nějaký politický spasitel, který se do čela státu postaví. Kritizovat, pasivně přihlížet a domnívat se, že se „někdo" o ně postará, je naučil právě komunistický režim. Je to pohodlné a zdánlivě bezpečné, a levicové strany je v tom rády udržují. Bohužel stále více občanů zastává názor, že tím, kdo se má postarat, mohou být opět i komunisté.
24 let po Listopadu 1989 před námi stojí vážné úkoly:
1) Vyrovnat se s komunistickou minulostí, ale i s postkomunistickou přítomností; rozpoznat, co se kolem nás skutečně odehrává. Dosud jsme ani jedno z toho nedokázali.
2) Následovat musí zvážení individuální odpovědnosti za dosavadní vývoj a převzetí odpovědnosti za společnost a stát.
Konzervativní strana zve ke spolupráci na těchto úkolech všechny občany, kteří nejsou lhostejní ke svému osudu.
Za Konzervativní stranu
Josef Bílek, předseda