ANO lidské přirozenosti
Otevřený dopis Konzervativní strany předsedovi vlády, ministryni školství mládeže a tělovýchovy a ministru vlády pro lidská práva. Do 15.3.2010 je možno se k dopisu připojit.
K dopisu je možno se připojit zde.
Ing. Jan Fischer, CSc.
Předseda vlády ČR
Úřad vlády České republiky
Praha
PhDr. Miroslava Kopicová
Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Praha
Michael Kocáb
Ministr vlády ČR pro lidská práva
Úřad vlády České republiky
Praha
Praha, 22. února 2010
Vážený pane premiére, vážená paní ministryně, vážený pane ministře,
v uplynulých týdnech jsme zaznamenali, že Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy posílá do škol příručku „Homofobie v žákovských kolektivech". Na svých webových stránkách nabídlo také příručku věnovanou tzv. genderově korektnímu jazyku. Pan ministr Kocáb pak hodlá předložit návrh, kterým má být zrušeno omezení adopcí pro osoby žijící v tzv. registrovaném partnerství.
Každý ze zmíněných záměrů vzbudil samostatně odmítavé reakce, z nichž nejvýraznější je patrně petice vzniklá z iniciativy paní poslankyně Michaely Šojdrové týkající se posledně jmenovaného záměru. Zde poznamenejme, že se k petici paní poslankyně Šojdrové rádi připojujeme a pro ty, kteří mají zájem tuto iniciativu podpořit přímo, odkazujeme na její web: www.sojdrova.cz.
My však vidíme řadu společných prvků všech třech uvedených záměrů a proto si dovolujeme se k nim vyjádřit souhrnně. Mezi těmito společnými prvky vynikají zejména tyto dva:
1. Všechny tři záměry směřují přímo proti tomu, co je pro člověka přirozené.
2. Každý z těchto záměrů je financován z veřejných zdrojů.
Je prokazatelnou skutečností, že každý člověk, má danou, neměnnou lidskou přirozenost - něco, co je všem lidem společné, co člověka dělá člověkem. To, co je pro člověka objektivně dobré či špatné, se pak měří tím, co je či není v souladu s touto přirozeností. Ne vždy a ne všude si byli lidé vědomi toho, jaká ona lidská přirozenost je a co je a co není v souladu s ní. Tato neznalost, nebo různá znalost, je vydávána za argument proti existenci přirozenosti člověka jako takové.
Proti pravdě o přirozenosti člověka se tedy v moderní době rozpoutala revoluce, která měla několik dějství s tragickým vrcholem v každém z nich. J. J. Rousseau měl svého „ušlechtilého divocha"; člověk je podle něj zkažen společností a je třeba jej do onoho skvělého stavu opět navrátit. Důsledkem byly guillotiny francouzské revoluce. Nacisté - národní socialisté - tvrdili, že Žid není člověkem, že lidská přirozenost je měnlivá a proto lze „vypěstovat" dokonalého arijce. Důsledkem byly plynové komory koncentračních táborů. Komunisté, zejména bolševici - internacionální socialisté - nepovažovali za člověka kulaka. Kulak nemá nedotknutelnou lidskou důstojnost a tak je možné a i správné jej zabít, zejména pokud chápeme lidskou přirozenost jako proměnlivou a právě spějeme k přetvoření člověka v dokonalého proletáře. Důsledkem byly gulagy.
Lze jistě teoreticky polemizovat s tím, zda lidská přirozenost existuje a zda je skutečně nezměnitelná. Obhajoba této pravdy jako takové však dalece přesahuje možnosti tohoto dopisu. Ukázali jsme však, domníváme se, i těm, kteří fakt nezměnitelné lidské přirozenosti nereflektují, jak často hazard na tomto poli ústí v totalitní katastrofu. Zdůrazňujeme, že si opravdu někteří z nás, a bohužel právě ti na místech nejvyšších, zahrávají s tím nejhorším, co kdy lidstvo potkalo: s totalitarismem jako takovým. Pokusíme se to ukázat.
George Orwell velmi správně identifikoval důležitost jazyka. Podobně jako člověk má svoji neměnnou přirozenost, pojmy mají své objektivní obsahy. (Jinou věcí je, že ne vždy a ne všichni tyto obsahy stejně chápou.) Každý totalitní systém chce ovládnout jazyk, tvoří svůj vlastní slovník a snaží se učinit některé myšlenky odporující vládnoucí ideologii nemyslitelnými. Každý totalitní system chce ovládnout mládež - chce destruovat přirozené rodinné vztahy, dítě z nich vyrvat a v rámci státem ovládaných institucí (typicky pomocí škol) indoktrinovat od co nejútlejšího věku. Je znám citát Adolfa Hitlera: "Mládež dneška je lidem zítřka. Z tohoto důvodu jsme si vytýčili úkol naočkovat naši mládež duchem naší společnosti, a to již od nejranějšího věku, věku, kdy jsou lidé ještě nezkaženi. Tato Říše stojí na naší mládeži, od které se i odvíjí její budoucnost. A tato nová Říše svoji mládež nikomu nevydá, naopak si ji osvojí a předá jí svoji ideu výchovy a vzdělání.". I u komunistických vůdců bychom našli podobné myšlenky. Varujme se jít po takové cestě, i kdyby se motivy zdály sebečistší. Nepřipusťme, aby se naše školy staly nástrojem převýchovy, naopak respektujme primát rodiny ve výchově.
Důvodně se domníváme, že naše školství trpí řadou neduhů, v mnoha případech chronických. Dříve, než se jeden experiment uzavře či vyhodnotí, začíná jiný. Funkční gramotnost absolventů, jejich znalosti a schopnosti v přírodních vědách či povědomí o historii (to jen tak namátkou) se v průměru stále zhoršují, což potvrdí každý praktik, který je ve školství jen trochu delší čas. Je velmi smutné sledovat, že připravované kroky jasně naznačují, že z ideologických důvodů jsou pseudoproblémy upřednostňovány před skutečnými výzvami.
Příručka o tzv. genderově korektním jazyku nám (mimo jiné) sugeruje, že máme považovat za chybné to, co je předností jazyka. Tím je schopnost zobecňovat. Bez této schopnosti bychom však byli nuceni pojímat každou konkrétní věc samostatně - nemohli bychom hovořit o psech obecně, ale jen o našem Punťovi a sousedovic Alíkovi, nemohli bychom používat žádná abstrakta, abstraktní myšlení by vůbec nemohlo existovat. V extrémním případě by se natolik zkomplikovala komunikace mezi lidmi, že by se stala téměř nemožnou. Vždyť by nebylo možné žádné zjednodušení. Efektivní komunikace se přitom vždy snažila o stručné vystižení podstaty věci tak, aby příjemce informace tuto podstatu pochopil. Druhou výhodou zobecňování v jazyce je možnost uchovávat historickou paměť. Ano, chválíme předsudky, které jsou statistickou pravdou nastřádanou zkušenostmi předchozích generací. Tyto předsudky jsou imunitním systémem společenství. Jestliže je důsledně vykořeníme (přece nemůžeme všechny bílé heterosexuální muže házet do jednoho pytle) a budeme spoléhat výhradně na racionální posouzení každé jednotlivé situace každým jednotlivým člověkem, budeme tím zároveň všechny lidi nutit, aby se nespoléhali na rady, které od jiných lidí dostanou (co když je to ošklivý předsudek?) a vše si ve svém životě ověřovali sami. Na to je však náš život příliš krátký, je to naprostá utopie. Ano, všichni lidé v určité skupině samozřejmě nejsou stejní (a je snadné to dokázat - jak „genderová příručka" pravdivě uvádí). Jedno tradiční rčení však praví, že pravidlo je potvrzováno právě výjimkami. Konečně se důvodně obáváme, že propagandistům tzv. genderově korektního jazyka se nejedná o vykořenění předsudků jako takových, ale o odstranění pouze skutečných, zdravých a minulostí prověřených předsudků s cílem dosadit na jejich místo pseudopředsudky - tedy vlastní dogmata vykonstruovaná na základě protipřirozené ideologie.
Dnes tedy vidíme snahu zavést tzv. genderově korektní jazyk, indoktrinovat děti v rámci školních osnov a popírat lidskou přirozenost - opět zcela bezohledně právě k dětem (oblíbený argument, že je lépe, aby byly děti svěřeny do péče homosexuálním párům než aby zůstávaly v dětských domovech je zcela falešný - heterosexuálních párů toužících po adopci či po tom státi se pěstouny je nadbytek a správným postupem je zjednodušit příslušné procedury). Heterosexualitu považujeme za nadřazenou všem ostatním variantám sexuality. Nechováme však žádnou nenávist k homosexuálům - snažíme se nenávidět hřích, ale hříšníka milovat. Obáváme se však, že podle příručky „Homofobie v žákovských kolektivech" jsme přesto tzv. homofoby (nicméně poznamenáváme, že strachem z lidí rozhodně netrpíme). Vůbec se samozřejmě za své názory nestydíme a nevidíme žádný důvod, proč by tomu mělo být jinak. Spějeme k tomu, abychom pro tato naše stanoviska byli kriminalizováni? Co se stane rodičům, kteří se pokusí zabránit tomu, aby jejich děti procházely nařízeným vymýváním mozků - ideologickým školením, které nemá se vzděláváním naprosto nic společného?
Odmítáme relativistickou ideologii rovnostářství, která usilovně podkopává základy západní civilizace. Je to křesťanství, které nahlédlo, že každý člověk - tedy chudí i bohatí, ženy i muži, otroci i svobodní - má nekonečnou hodnotu a důstojnost a lidé jsou si rovni. Tato rovnost však není stejností a popírat tuto skutečnost je proti přirozenosti člověka. Poznání o rovnosti ale nikoli stejnosti všech lidí je jednou z podstat Západu a snaha o zatemnění této pravdy je tak přímým útokem na základy naší civilizace.
Vyzýváme vás proto, vážený pane premiére, vážená paní ministryně, vážený pane ministře, abyste v čase, který zbývá do nadcházejících parlamentních voleb, zastavili výše kritizované kroky. Ušetřené prostředky by jistě našly příhodnější uplatnění; např. snížení předpokládaného schodku státního rozpočtu pro letošní rok by bylo zcela adekvátním využitím těchto zdrojů. V čase, který vám díky zastavení těchto aktivit případně zbude, bychom si dovolili vám navrhnout přemýšlet o cestách, jak by bylo možné zrušit antidiskriminační zákon a zákon o registrovaném partnerství - možná že také nejde o priority, ale každopádně by takové kroky vedly směrem k respektování lidské přirozenosti. Budeme velmi rádi, pokud se k těmto našim návrhům veřejně vyjádříte.
S pozdravem,
MUDr. Miroslav Beňo
místopředseda Konzervativní strany
Martin Rejman
kancléř Konzervativní strany
Mgr. Vladislav Szkandera
člen Předsednictva Konzervativní strany
P.S.: Tento dopis byl k disposici pro možnost připojit se k němu do 15. března 2010 a počet podpisů dosáhl ...........
Na vědomí: veřejnost, tisk
K dopisu je možno se připojit zde.