PODPORUJEME


Zdeněk Hraba
do Senátu!

(obvod 41, Benešov)


Stanislav Balík
do Senátu!

(obvod 65, Šumperk)


Pochod pro život 2024


Petice za přesun velvyslanectví ČR v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma



Svobodu!


Konzervativní noviny


Občanský institut

Občanský institut


Konzervativní listy


Hodonínská výzva


petice_proti_zakonu_adopce_dti_pro_homosexualy

Petice proti zákonu "ADOPCE DĚTÍ PRO HOMOSEXUÁLY"


Třetí odboj

TřetíOdboj.cz


VítěznýÚnor.cz


Aliance pro rodinu


wilberforce.cz

Institut Williama Wilberforce


klubod.cz/

Klub na obranu demokracie

23.09.1999
Kategorie: MS Brno

Autor: Jan Kubalčík

Programové prohlášení Rady města Brna - dokument se slibným názvem

Programové prohlášení Rady města Brna - soupis potřeb města, plán na jejich realizaci, výzva k veřejné diskusi.


Samotný fakt vzniku dokumentu s názvem "Programové prohlášení Rady města Brna pro volební období 1998 - 2002" (Prohlášení) nelze, po mém soudu, než přivítat. Problém však nastává již v okamžiku, když se začneme tázat na definici Prohlášení: zda bylo chápáno pouze jako soupis potřeb, nebo i jako plán postupu ze soupisu vycházející (vzhledem k délce funkčního období Zastupitelstva města Brna samozřejmě plánčtyřletý).

Jestliže se na Prohlášení podíváme jako na soupis potřeb, lze k němu uvést čtyři poznámky. Za prvé, co je v Prohlášení správného. A to je, po pravdě řečeno, valná většina. Zejména bych však vyzvedl deklaraci cíle "prosadit vstup soukromého kapitálu do společností, jejichž jediným vlastníkem je město".

Za druhé, co je v Prohlášení špatného. Tyto chyby lze ještě rozčlenit do dvou kategorií, a to chyby z hlediska pravicové politiky (kterou by měla Rada města Brna - RMB - ve stávajícím složení praktikovat) a chyby obecné. Do první skupiny chyb bych zařadil např. záměr majetkového vstupu města Brna do BVV. To je přímý příklon k "městskému socializmu". Tato snaha je navíc v příkrém rozporu s výše uvedenou kladnou tendencí. K demonstraci chyby obecné bych si pak dovolil použít body "zajistit 'Senior' linku Městské policie" a "zřídit linku tísňového volání pro neslyšící" (nemám přitom nic ani proti seniorům ani proti neslyšícím). Jde o záměry jistě líbivé, leč ve svém důsledku zhoubné. Jestliže bude Městská policie dále rozšiřovat podobné aktivity, nezbudou jí prostředky na "šlapání chodníku" a občan (i neslyšící senior) se tzv. svého strážníka v ulici nedočká.

Za třetí, co je v Prohlášení zbytečné. I zbytečnosti je možno kategorizovat. První skupinu tvoří ty, které by měly být naprosto samozřejmé. Sem bych začlenil např. výrok "Naším dlouhodobým cílem je řádné hospodaření s majetkem města...". Řádné hospodaření má být pro každou politickou reprezentaci úkolem dneška, ne-li včerejška, rozhodně však nemá být cílem dlouhodobým (něčím, čeho chceme dosáhnout zadlouho), samozřejmostí však každopádně být musí. Reprezentantem druhé skupiny - zbytečností nicneříkajících - bych zvolil např. bod "vytvářet podmínky pro zvýšení umělecké úrovně městských kulturních zařízení". Jde možná o můj osobní nedostatek, ale při nejlepší vůli si pod tímto záměrem nedokáži představit nic konkrétního.

Konečně čtvrtá poznámka je věnována tomu, co v Prohlášení chybí. Obecně lze konstatovat, že chybějících (nebo trestuhodně odbytých) problematik je výrazně více než těch uvedených. Z nejpodstatnějších připomenu snad jen dobudování Informačního systému města Brna, problém "Spalovna", spolupráce s církevními (charitativními) organizacemi, spolupráce Městské policie s Policií České republiky, snaha o zrušení pro město Brno nevýhodných smluv, atd., atp.

Druhou možností je nahlížet Prohlášení jako plán postupu. V tom případě selhává tento dokument téměř dokonale. Chybí představa priorit vzhledem k finančním omezením města, pravidla určení potřebnosti majetku města s ohledem na jeho možnou privatizaci, kriteria, dle kterých chce RMB zkvalitnit zdravotní a sociální služby, práci Městské policie, životní prostředí,..., rozčlenění do časově kratších úseků a časové horizonty navržených bodů,... Samostatnou poznámku si pak jistě zaslouží ty záměry, které jsou v Prohlášení uvedeny, ale město je nikdy nebude moci realizovat (plán tedy pro tyto sestavit nelze). Jako příklad bych uvedl oblast zdravotnictví, na které má RMB tak mizivý vliv, že cíle v Prohlášení uvedené jsou pouhým přáním bez možnosti ovlivnit dění - tedy chimérou.

Ve výčtu nedostatků Prohlášení by jistě bylo možno pokračovat a zacházet stále do větších podrobností. Můj celkový dojem z tohoto materiálu lze shrnout jako "na povrchu se to leskne, ale uvnitř je to dým". Není však nutné omezit se pouze na kritiku. Pokud by bylo Prohlášení chápáno prvním z výše popsaných způsobů, je třeba jej podle mého názoru opravit, doplnit a rozpracovat do kýženého plánu. K disposici je mnoho forem, od výměny názorů na stránkách denního tisku až po tzv. neviditelnou mravenčí práci. Mám zato,že dělní lidé by se našli: potenciálně jsou to všichni občané, jimž není lhostejný osud jejich města. A tak lze Prohlášení pojmout ještě třetím, dosud neuvedeným způsobem - jako výzvu k veřejné diskusi.

 

Brno 23.9.1999

 

Jan Kubalčík

předseda Městského společenství SKS Brno