PODPORUJEME

Demonstrace za ochranu manželství - již ve čtvrtek 29. dubna!


Svobodu!


Krajské volby 2020


Konzervativní noviny


Občanský institut

Občanský institut


Konzervativní listy


Hodonínská výzva


petice_proti_zakonu_adopce_dti_pro_homosexualy

Petice proti zákonu "ADOPCE DĚTÍ PRO HOMOSEXUÁLY"


Třetí odboj

TřetíOdboj.cz


VítěznýÚnor.cz


Aliance pro rodinu


wilberforce.cz

Institut Williama Wilberforce


klubod.cz/

Klub na obranu demokracie

30.04.2021

Autor: Jan Kubalčík

Nekonečné dohadování

„Registrované partnerství" či tzv. homosexuální manželství patří k otázkám, které se poslancům vracely a vrací na stůl zas a znova


 

Dnes (čtvrtek 29. dubna 2021) Poslanecká sněmovna projednává uzákonění tzv. manželství homosexuálů. Tato krátká poznámka se nehodlá problému věnovat věcně, pouze pro úplnost: pokud by návrh prošel, samotný pojem „manželství" by byl zbaven svého obsahu - něco jako kdybychom trvali na tom, že i čtverec má právo nazývat se kruhem... Co je však ještě podstatnější, přes tzv. manželství homosexuálů vede cesta přímo ke snaze o přivedení dětí do takových „manželství", přičemž samozřejmě o děti aktuálně pobývající v dětských domovech jde až druhotně (ty slouží jako pouhá zástěrka...), samozřejmě se bude jednat o umělá oplodnění a (nyní tedy mluvím specificky o párech mužských) o „pronájem dělohy". Každé dítě však má právo znát své rodiče a být jimi vychováváno. Je velmi smutné, pokud z nějakých objektivních příčin nelze toto právo naplnit. Je však vůči takovým dětem zcela bezohledné konstruovat podmínky, v jejichž rámci je naplnění tohoto práva vyloučeno předem.

„Registrované partnerství" či tzv. homosexuální manželství patří k otázkám, které se poslancům vracely a vrací na stůl zas a znova - prostě dokud se nenajde konstelace, ve které projdou. Mezi takové body bychom mohli počítat třeba také přímou volbu presidenta (neblahé paměti), restriktivní zákony stran kouření... a jistě bychom našli další. Takový přístup, kdy se jedna a tatáž věc, třebaže několikrát odmítnutá, stále a znovu vrací, je sám o sobě vadný a vyzývám každého, aby se na to zkusil podívat ryze procedurálníma očima, tedy odhlédl od toho, o jaké návrhy se v tom kterém případě obsahově jedná. Představte si třeba nějaké sobě blízké společenství, možná nejlépe obec, v rámci které neustále chodí jeden občan na jednání zastupitelstva a nutí zastupitele projednávat zas a znovu stále stejnou otázku, kterou už třeba pětkrát projednali s tím, že návrh neprošel... Copak ti zastupitelé nemají nic lepšího na práci? Jak k tomu přijdou zbylí občané, kteří třeba neoplývají takovou mírou nesoudnosti, že jiné vážné problémy obce musejí opakovaně ustupovat projednávání stále stejné věci?

Měl bych takový námět, jak tuto praxi přibrzdit: přijměme princip, že jednou odmítnutý návrh bude mít po dobu (třeba) 10 roků při svém opakovaném předložení vyšší kvórum pro přijetí. To by např. znamenalo, že běžný zákon, pro který je třeba v Poslanecké sněmovně většina nadpoloviční, by v případě nepřijetí návrhu a jeho opakovaného předložení (dříve než za těch 10 let) potřeboval ke svému schválení většinu třípětinovou... Totéž by se mohlo aplikovat u návrhů, které již dnes vyžadují třípětinovou většinu - ta by se v identické logice zvýšila na většinou dvoutřetinovou... A podobně by mohlo ke zpřísnění dojít na úrovni Senátu a v případě přehlasovávání veta presidenta republiky. Domnívám se, že bychom si mnohé ušetřili a zbylo by více času na diskuse a jednání o skutečně důležitých otázkách.

 

Autor je předsedou Konzervativní strany.