Matka a otec vs. rodič a rodič
Dopis ministru vnitra Vítu Rakušanovi
Vážený pane ministře,
obracím se na Vás ve věci Vašeho záměru novelizovat vyhlášku, kterou se provádí zákon o matrikách (301/2000 Sb.) tak, aby pojem „otec" a „matka" zmizel z rodných listů dětí vyrůstajících u stejnopohlavních párů a byl nahrazen pojmem „rodič" a „rodič". Za Konzervativní stranu Vás vyzývám, abyste od tohoto záměru upustil.
Ve své odpovědi Alianci pro rodinu:
... mj. uvádíte:
"Především chci zdůraznit věc, která ve Vaší komunikaci, snad nedopatřením, nezaznívá: stávající formuláře s kolonkami „matka" a „otec" zůstávají v platnosti. Nikdo nikomu nic nebere, nikdo nikomu nic neupírá."
Toto Vaše tvrzení, snad nedopatřením, je zjevně nepravdivé: matku či otce berete vybraným dětem (ano, ne všem, ale vybraným... jsou ale snad tyto vybrané děti "nikým"?), neboť hodláte posvětit předstírání, že mají dva otce a žádnou matku nebo dvě matky a žádného otce. Každému takovému dítěti, kterého se to bude týkat, upíráte přinejmenším jednoho z biologických rodičů.
Dále píšete:
"Ve své komunikaci se zaštiťujete právy dítěte, konkrétně právem dítěte na otce a matku. Otce a matku u nás mají také tisíce, možná desetitisíce nešťastných, opuštěných, nebo dokonce týraných dětí. Naplnění tohoto údajného „práva" jim harmonické dětství a dobré startovní podmínky do života automaticky nezajistilo."
Musím přiznat, že jsem skutečně nepříjemně překvapen až zaskočen mírou demagogie, kterou právě uvedená pasáž obsahuje. Úplná rodina - matka, otec a jejich biologické / osvojené děti - je statisticky optimálním místem pro výchovu. Pokud o tom pochybujete, seznamte se, prosím, alespoň např. s těmito texty:
https://www.echo24.cz/a/SSzku/homosexualove-pravo-deti-rodice-partneri-manzelstvi
Tím, že ne každá úplná rodina je optimálním místem pro výchovu dětí, se na pravdivosti daného tvrzení nemění vůbec nic - jde o statistiku. Samozřejmě také známe situace, kdy dítě v úplné rodině s mámou a tátou vyrůstat nemůže, protože nějaké objektivní příčiny to znemožňují (např. úmrtí jednoho z nich...). Vždy byla - a nepochybujeme že stále je a bude - taková životní situace považována za bolestnou ztrátu a pro každé dítě, které se v této situaci ocitá, za velkou nepříjemnost. Ale když to neplánovaně přinese život, je to něco zcela jiného, než když takovou situaci plánovaně navozuje stát svými zákony či vyhláškami. Ano, někdy - ze zmíněných objektivních příčin - nelze právo dítěte, aby znalo své biologické rodiče, naplnit. Bylo by však zvrácené z toho dovodit, že takové právo je tedy nicotné a můžeme jej bez dalšího u vybraných dětí pošlapat a toto pošlapání navíc "posvětit" mocí státu. Vůči takto postiženým dětem by to byla hanebná nespravedlnost - a jak věděl již sv. Augustin, stát bez spravedlnosti je jen velká ničemnost. Vy, vážený pane ministře, za to nesete odpovědnost a je mi až nepříjemné, že se musím osmělit Vám takovou věc připomenout.
Konečně ve své odpovědi Alianci pro rodinu píšete:
"Oháníte-li se zájmy dětí, zaměřte své úsilí na ty děti, které pomoc skutečně potřebují. Děti vyrůstající v rodinách stejnopohlavních rodičů to nejsou, a vzhledem k tomu, že řada z nich už je nebo brzy bude dospělá, jistě není daleko doba, kdy Vám to tyto děti řeknou samy."
Není třeba čekat. S názorem takto vychovávaných dětí - dnes dospělých lidí se můžete seznámit bez prodlení:
Závěrem se odkazuji na stručné stanovisko, které jsme k této otázce zveřejnili již v listopadu 2021:
Chtěli jsme věřit, že dojde-li po volbách na podzim 2021 ke změně vlády, návrhy tohoto typu budou opuštěny. Je nám líto, že jsme se mýlili. Nicméně, i v důsledku naší zmíněné víry jsme tehdy byli takto struční a nyní jsem musel, omlouvám se, některé argumenty předložit podrobněji.
Samozřejmě budeme rádi, pokud na tento kritický apel zareagujete.
Nejvíce ovšem přivítáme, když se rozhodnete mu vyhovět.
S díky za čas, který věnujete našemu stanovisku, a s pozdravem,
Jan Kubalčík
předseda Konzervativní strany