PODPORUJEME

Demonstrace za ochranu manželství - již ve čtvrtek 29. dubna!


Svobodu!


Krajské volby 2020


Konzervativní noviny


Občanský institut

Občanský institut


Konzervativní listy


Hodonínská výzva


petice_proti_zakonu_adopce_dti_pro_homosexualy

Petice proti zákonu "ADOPCE DĚTÍ PRO HOMOSEXUÁLY"


Třetí odboj

TřetíOdboj.cz


VítěznýÚnor.cz


Aliance pro rodinu


wilberforce.cz

Institut Williama Wilberforce


klubod.cz/

Klub na obranu demokracie

17.10.2001
Kategorie: Zemědělství

Autor: Jaromír Morávek

Jak dál s majetkovými podíly?

Pokračující bezpráví...


Na sklonku roku 1999 uplynula odkládací sedmiletá lhůta, která nedovolovala oprávněným osobám sedm let od tzv. II. valné hromady zemědělských družstev nakládat se svým majetkovým podílem z transformace. Ústavní soud ČR v Brně dne 1.12.1999 rovněž označil majetkové podíly za vlastnictví oprávněných osob, což je logický důsledek majetkové transformace družstev, která byla založena proti vůli tehdejšího zemědělského lidu a násilně, za použití nevybíravýchstátních represivních prostředků.

Uplynulo sedm let a již by se nemělo jen zdát, že správci cizího majetku ze zákona začnou plnit svou zákonnou povinnost a že začnou vlastníky majetkových podílů vyplácet. Na místo očekávaného a zákonného plnění začíná opět hra o další čas na prodloužení bezplatného hospodaření s cizím majetkem, které si s ničím nezadá s násilnou kolektivizací.

Z chování příslušného resortu a spolků na ochranu kolektivistického podnikání na cizím majetku lze vysledovat, že postupy jednotlivých povinných osob jsou koordinované, řízené a pod státní ochranou. Stát rezignoval v průběhu vlády posledních dvou ministrů zemědělství téměř na vše co ve smyslu obnovy vlastnických práv sliboval.

Družstevní a společenstevní lobby měla dost času na to, aby opět upevnila svou nadvládu nad selským a malorolnickým lidem (možnou svobodnou vesnicí). Většinou se opět podniká na základech socialistického zemědělství, bez účasti a vůle vlastníků. Koncepce se začíná podobat slušovickému modelu a odtud je již jen blízko do struktur státní bezpečnosti, kteréžto byli pomahači leckteří vrcholní činovníci zemědělských organizací a resortního ministerstva.

"Vždyť jde jen o peníze, ale na úkor druhých": říká řada poškozených, kteří se domáhají spravedlnosti soudní cestou. Dlužná družstva prostě dobrovolně plnit nechtějí, neplní ani z pravomocných rozsudků. Nezbývá než exekutivní vymáhání, které je aktuální stejně jenom tam, kde ještě něco zbylo. Většina družstev však již nemá žádný takový majetek, na kterém by je exekuce mohla uspokojit a řada z nich je již v konkurzu nebo do něho cíleně směřuje. Dá se tedy říci, že jejich majetek je již v akciových společnostech proti vůli většiny oprávněných osob a družstva nabízí pouze akcie, jako jejich jediný akcionář. Takové jsou zatím problémy menšiny, která již začala o svůj majetek bojovat. Většina však(možná i oprávněně) čeká, co za ně udělá Vláda. Ta čeká na Parlament ČR.

Podle názoru Ústavního soudu v Brně by uplynutím odkládací doby (7 let) měla být pohledávka oprávněných osob splatná ze zákona. To by znamenalo, že od schválení transformačního projektu, určitě někdy na sklonku roku 1992, uběhla 7 letá lhůta zřejmě někdy na sklonku roku 1999. Prvním dnem po uplynutí této doby počíná běžet obecná tříletá promlčecí lhůta. Podle příslušných ustanovení občanského zákoníku je zapotřebí, pokud nedojde ke smírnému vyřešení sporu, podat v této tříleté lhůtě žalobu na plnění u příslušného soudu, jinak může být nárok promlčen.

Zajímavý je však názor Krajského soudu v Českých Budějovicích, který v podstatě takovéto promlčení ve svých judikátech vylučuje, neboť podle něho promlčecí lhůta (u případů podle ust. § 13 odst. 3 zák. č. 42/92 Sb.) počíná běžet až od doručení výzvy na plnění ve smyslu ust. § 13 odst. 2, transformačního zákona. Tato analogie má vliv i na uplatnění úroku z prodlení, když úrok z prodlení nemůže začít běžet dříve než po uplynutí 90 ti dnů od doručení žádosti na majetkový podíl povinné osobě.

S jakým názorem soudů se ještě oprávnění vlastníci setkají nikdo neví. V každém případě jsou ve výhodě ti, co majetek oprávněných osob bezdůvodně zadržují, volně s ním nakládají a mají z něho prospěch, protože jsou to jenom oni, komu může nakonec spadnout do klína zadarmo.

Právní poměry v Čechách jsou k tomu nakloněny opět v duchu gottwaldovského hesla: "Půda patří těm, kdo na ní pracují".

Stát slíbil ze zákona bezplatné zaměření a vytyčení přístupných pozemků. Takovými jsou všechny pozemky, ke kterým vedla dříve polní cesta zamapovaná v katastru nemovitostí. Stát však nemá peníze a tak žádosti vlastníků o vyměření a vytyčení pozemků zůstávají liché. Na jejich pozemcích hospodaří bez právního důvodu cizí společnosti a protože nejsou nájemci, neplatí ani daně z pozemků. Všechny povinnosti nesou vlastníci, většinu práv z pozemků užívají bezprávní uživatelé. Uživatelé půdy mají tedy zase více práv jak vlastníci. A stát mlčí. Jako by si jen myslel: "Jen na svobodné půdě může vyrůstat svobodný stát?"

 

V Branišovicích dne 17.října 2001

 

Ing. Jaromír Morávek

autor je místopředseda SVP SR ČR a poradce Farmconsulting s.r.o.,

člen předsednictva Konzervativní strany