Případné plošné zavedení předkupního práva omezuje vlastníka v nakládání s jeho nemovitostí takto:

1. Prodlužuje se příprava převodu vlastnického práva k pozemku na jinou osobu i v případech, kdy vlastník může potřebovat finanční prostředky za pozemek k nějakému naléhavému osobnímu, časově urgentnímu záměru (např. investici).

2. Vlastník by nemohl vlastnické právo k pozemku převést přednostně na osobu, která má vůči němu pohledávku, nebo by nemohl za dohodnutou (i nižší než tržní či obvyklou) cenu prodat pozemek např. někomu z příslušníků vlastní rodiny.

Důsledkem (nebo dokonce cílem) návrhu je zvýhodnění zejména kapitálově silných osob (agro-společností), a to zcela bezdůvodně.

Vyzýváme proto vládu ČR, aby od záměru zbytečně omezit vlastnické právo upustila. Zároveň vyzýváme poslance a senátory, aby realizaci tohoto záměru rázně odmítli.

Uzavíráme opět slovy J. Šebka: „Pestré vlastnictví půdy a co nejvyšší úroveň jeho ochrany jsou stabilizačními prvky každé fungující demokratické společnosti."

Za Konzervativní stranu

Jan Kubalčík

předseda

19. února 2026

Příloha:

Vyjádření Mgr. Ing. Jaromíra Šebka, předsedy Asociace soukromého zemědělství ČR, k úmyslu současné vlády zavést předkupní právo pro nájemce pozemků

Aktualizováno: Připojena odpověď ministra zemědělství ing. Martina Šebestyána, MBA z 26. března 2026. Dokument níže v příloze.

Tvrzení, že je třeba přijmout účinná opatření k minimalizaci rizika takových útoků, je triviální a toto uvědomění přichází opožděně. Útoky na cíle zapojené do zbrojní výroby či podpory Ukrajiny už se totiž v minulosti odehrály a to jak v ČR, tak v jiných evropských zemích. Je nutné mít na paměti, že Rusko funguje ve válečném režimu a tomu odpovídá i činnost a operace jeho zpravodajských služeb. Kdo si toto neuvědomuje či neuvědomoval, je v oblasti bezpečnosti zjevně nekompetentní.

Fakt, že je nutné postarat se o lepší zabezpečení příslušných objektů - což je nesporně úkol primárně pro jejich majitele či provozovatele, je stejně tak logický jako to, že taková opatření se musí promítnout i do cen výroby a výrobků, což ostatně může být jedním ze sekundárních cílů takových aktivit. Na státu pak je úkolovat tímto směrem tajné služby a umožnit jim fungování, aby se podobným útokům a jejich organizátorům s maximální efektivitou dařilo bránit a zabránit.

Nicméně to, k čemu nás tento incident motivuje, je diskuse: jak efektivně zvýšit ochranu občanů ČR před nebezpečím v nových bezpečnostních podmínkách? To musí být naší prioritou. Vždyť stát je institucí primárně určenou k vynucování práva a pořádku: práva vycházejícího z objektivního morálního řádu, tedy přirozeného práva, a pořádku umožňujícího lidem žít život v míru a bezpečí.

Připomeňme v této souvislosti dlouhodobě opomíjenou problematiku levicového (a levicověislamistického) extrémismu. Ten v našich končinách nebyl nikdy zanedbatelný, ale s nebývalou razancí se veřejně projevil po událostech 7. října 2023. Tím spíše, že nyní lze s ohledem na dění v Perském zálivu očekávat zvýšenou aktivitu pro-íránských organizací a skupin, které akcelerují svoji vlivovou činnost, ostatně u nás zaznamenanou již v době debat o radarové základně v Brdech.

Při vědomí aktuálního dění ve světě a příslušných okolností, které se promítají a budou promítat i do bezpečnostní situace v samotné ČR, vyzývá Konzervativní strana vládu premiéra Andreje Babiše, aby podnikla nutné kroky k dlouhodobému zvýšení bezpečnosti obyvatel ČR. Snaha tvářit se, že naší země se bezpečnostní situace v okolním světě netýká a netřeba ji věnovat pozornost i prostředky, je přinejlepším alibismem, jehož důsledky se dříve či později promítnou i do bezpečnosti samotné ČR. Veškeré tragické následky takové indolence pak půjdou na vrub výhradně vládě a administrativě, která na zhoršující se situaci odmítla smysluplně reagovat.

Za Konzervativní stranu

Jan Kubalčík

předseda

Původním záměrem navrhovatele zákona Pavla Svobody (US) bylo vytvořit zákonný rámec pro rozhodnutí o vstupu do Evropské unie "hlasem lidu". Ve svém konečném znění je pak text zákona obohacen návrhem Cyrila Svobody (KDU-ČSL), jímž se navíc otevřel prostor pro lidové hlasování i o ústavních zákonech. Svoboda Pavel je ale i tak spokojen; ústupek je to prý přijatelný.

Přiznám se, že nic přijatelného nevidím ani na výsledné podobě zákona, ale ani na původním návrhu; nevidím totiž nic přijatelného na institutu referenda jako takovém. Proč má probůh o zákonech rozhodovat nějaký lid, když si k tomuto účelu platím poslance, senátory a za nimi celé zástupy úředníků? Snad proto, že toho nejsou schopni? Proč pak ale omezovat referendum jen na některé zákony a nenechat lid vládnout bez omezení? Tady už politik přispěchá s vysvětlením: řada věcí je kromobyčejně složitých a nelze je přenechat laickému rozhodování. To je ale jen půl pravdy, a to hned dvakrát (aniž by to přitom dalo dohromady pravdu celou). Poprvé v tom, že často nemusí jít ani tak o složitost věcí jako spíše o to, že by hlas lidu připravil politika o část jeho - ach, tak sladké - moci. Podruhé pak právě naopak, což se však tomu, kdo je na "hlasu lidu" jakkoli závislý, říká dosti těžko: lid je v této souvislosti ničím, a nejen to: je dokonce hrozbou. "V zavedení principu, podle něhož by se většina zjišťovaná pouhým sčítáním hlav měla považovat za lid a vůle takto chápaného lidu za zákon, nespatřuji politickou moudrost ani účelnost, natož pak právo," praví Edmund Burke. A Russell Kirk k tomu dodává: "Je třeba jasně říci: lidé mají přirozené právo na to, aby jim bylo zabráněno plést se do politického rozhodování způsobem, pro nějž nemají kvalifikaci a který jim může leda uškodit."

Slova to jsou jistě odvážná a v demokracii konce 20. století bezmála kacířská. Znamená to ale, že v nich není ani zrnko pravdy? Podívám-li se na to, co a jak mi dneska vládne (a nejde jen o vládu v nejužším slova smyslu), a vezmu-li přitom v úvahu, že to bylo zvoleno demokraticky, tedy lidem, až tak nerozumná se zase nezdají. Vždyť co je to lid? Může snad mít lid nějaký názor? Pochopitelně nikoli; to, co se za názor lidu vydává, je pouhým průměrem názorů těch, kdo lid tvoří - dnes tedy prakticky všech. A je snad něco rozumného na vládě průměru? Vládnout druhým není právem, nýbrž privilegiem. A privilegia si dotyčný musí zasloužit - tím, že v dobrém vyniká nad průměr. Pravda, o současné vládnoucí "elitě" se to říct nedá. Ta tu ale není navěky; jak a kdo však zbaví privilegia vlády lid, bude-li vládnout přímo? Kdo jej při výkonu jeho moci zabrzdí, kdo jej zkontroluje, kdo jej bude za způsob jeho vládnutí volat k zodpovědnosti? Odpověď, že lid jako svrchovaný vládce tomu tak chtěl a podle svého práva rozhodl, nikterak neuspokojuje; neboť "lidé nemají právo na to, co není rozumné a co jim neslouží ku prospěchu", nemluvě o tom, že hlas menšiny, byť sebemoudřejší, ztrácí v podmínkách přímé vlády lidu jakoukoli šanci.

Je zřejmé, že omezit dnešní podobu demokracie je politicky nemožné - neboť, jak praví James Fenimore Cooper, "každý kdo se postaví zájmům či přáním veřejnosti, byť by měl v zásadě pravdu, nalézá pramálo pochopení, neboť v demokracii platí, že bránit choutkám veřejnosti znamená totéž jako omezovat vládce v jeho rozmarech"; bylo by to ale koneckonců i nerozumné. Je však na druhou stranu rozumné léčit známé neduhy demokracie ještě větší porcí - demokracie?

Na celém příběhu schvalování zákona o referendu je ovšem jedna věc zvláště odporná, a to zřejmá účelovost hlasování některých. Svůj návrh rozšířit původní text o možnost vypsání referenda ve věcech ústavních zákonů zdůvodnil totiž Cyril Svoboda tím, že je to pojistka proti tomu, aby si některé strany navrhly "nějaký, třeba výhodnější volební systém". Ten, kdo není zaslepeným stranickým fanatikem, ví, že smluvněopoziční dohoda o změně volebního systému není věcí principu, leč nízkého a povrchního účelu. (Kdyby šlo ostatně o věc vskutku zásadovou a akceschopnost výkonné moci ležela protagonistům opravdu na srdci, těžko by mohl Stanislav Gross po "zpochybnění" vlády ČSSD Václavem Klausem před dvěma měsíci prohlásit, že v nastalé situaci není toto téma pro ČSSD prioritou.) Bránit ovšem jednomu účelovému kroku (změně volebního systému) jiným (účelovou změnou ústavního práva) je perverzí na druhou. Sledování pouhé účelovosti je totiž vždy cestou do pekel. Také proto - i když nejen proto - nesouhlasím ani s původním návrhem "referenda na jedno použití". Neboť, jak praví v úvodu zmiňovaný Randolph, "...pokud kdy lidé této země ztratí své svobody, bude to jedině proto, že obětují nějaký závažný státotvorný princip chvilkovému hnutí smyslů. Existují jisté důležité zásady, a pokud nebudou považovány za nedotknutelné, a to za všech okolností, příznivých i nepříznivých, pak bude naše svoboda ztracena. Vzdáme-li se jich, bude zcela lhostejno, jaký typ suveréna budeme mít...; tak či onak, budeme otroky. To, že je naše vláda volená, nás nezachrání."

Co víc k tomu říci? Snad jen to, že největší spokojenost s výsledkem hlasování vyjádřil komunista Filip. Nic vám to, pánové (nejen Svobodové), neříká? Vždyť Hitlerovi v roce 1932 i našim komunistům o 14 let později se přece demokracie hodila náramně do krámu; a může snad dnes rozumný člověk říci, že tento hlas lidu projevil nějakou zvláštní moudrost a uvážlivost? Z dnešních volebních preferencí - tím spíše, že část hlasů pro komunisty je intepretována jako "šprajc" - je navíc zřejmé, že od těch dob lid rozhodně nijak nezmoudřel. Potvrzují se tak slova, že "většina lidstva sotvakdy přemýšlí a ve vyšším slova smyslu toho ani není schopna: zbavena lidové moudrosti a nepsaných pravidel, dokáže pouze oslavovat demagogy, plnit kapsy šarlatánů a poddávat se despotům" - což je zároveň tou největší hrozbou přímé demokracie, v níž je bezprostředním vládcem každý.

Praha 16.12.1999

Jaromír Žegklitz

mluvčí SKS

Přečetl jsem si text Bohumily Kunertové „Větší bezpečí pro ženy. Laserová technologie pomůže detekovat chování predátorů" (Novinky.cz, 13. dubna 2026). Vůbec nechci diskutovat pojednávanou technologii, popř. její nezamýšlené důsledky např. v oblasti práva na soukromí - to rád přenechám jiným. Ve zmíněném článku je však v závěru citována expertka na kriminologii na University of East London Emma Cunninghamová: „Je normální, že ženy plánují své každodenní aktivity s ohledem na bezpečnost, s tím je ale třeba přestat."

Nejsem expert na kriminologii, ale jsem silně přesvědčen, že z dané a neměnné lidské přirozenosti, jejíž součástí je i pud sebezáchovy, vyplývá, že nikdo není motivován mě chránit víc, než já sám. Zároveň považuji za jisté, že žádná veřejná moc, i kdyby byla vybavena nevím jakou technologií a všechny ohledy na soukromí (či případné jiné ohledy) by šly stranou, není schopna každému člověku, sama, bez jakéhokoli přičinění dotčeného člověka, zajistit úplné bezpečí kdekoli a po každou vteřinu jeho života. Z těchto dvou premis mi přímo vyplývá, že by mělo zůstat normální, že ženy plánují své každodenní aktivity (také) s ohledem na bezpečnost. Jsou samozřejmě situace a/nebo místa, kde takto ženy plánují méně až zanedbatelně (řekněme typicky na průměrné moravské vesnici), a jiná, kde a kdy tak plánují více či pořád a plánují tak i muži (řekněme příkladně na některých předměstích některých západoevropských metropolí).

A teď se dostávám k tomu svému avizovanému ne-zcela-fér přístupu k diskusi. Myslím si totiž, že žádná matka své dceři nikdy v soukromí neporadí, že je třeba přestat s tím, aby dbala na svoji vlastní bezpečnost - a to bez ohledu na to, jak pokročilé technologie má k disposici státní moc nebo jaká atmosféra panuje v té které společnosti (i kdyby to bylo Ladies first). Proč? Protože odmyslíme-li si nějaké patologie, každá matka svoji dceru miluje. No a třeba má paní Cunninghamová dceru. A třeba by v diskusi tvrdila, že je to zrovinka ona, kdo by jí klidně (za nějakých příhodných podmínek) takovou radou posloužil. Já bych však takovému tvrzení zkrátka nevěřil...

Milující matka Ema Cunninghamová by, domnívám se, svému odbornému a/nebo ideologickému přesvědčení navzdory, mezi čtyřma očima, v bezpečí domova, poradila své dceři to, co matky po generace dcerám radívají a co také statisticky funguje. A veřejně by dál tvrdila to, co veřejně tvrdí. To je, přiznejme si, docela podraz na dcery jiných matek - pokud ovšem ve skutečnosti není i paní Cunninghamová, jako já, přesvědčená, že ji sice možná kdejaká matka na veřejnosti ráda podpoří, ale v soukromí bude i ona dál lpět na fungujících tradičních receptech...

A co své dceři poradí milující otec? Nic. Rady nechá na matce a koupí jí revolver.

Autor je předsedou Konzervativní strany.

dovolte nám sdělit, že Konzervativní strana ČR plně podporuje americko-izraelskou misi v Íránu a stejně jako Vaše vláda a vláda Státu Izrael máme za to, že nebylo a není jiné možnosti, než pacifikovat a odzbrojit zločinný íránský fundamentalistický režim, který byl celá desetiletí destabilizujícím a agresivním faktorem ohrožujícím nejen celý region včetně Izraele, ale dlouhodobě i evropskou bezpečnost.

Vítáme a podporujeme snahu Vaší země tento režim v maximální míře odzbrojit a oslabit a to do té míry, aby přestal být rizikem pro mír a klid nejen pro celou oblast blízkého východu, ale pokud možno i pro občany vlastní země, kteří odmítají diktaturu islamistických fanatiků a jejich bezpečnostních sil a složek.

Dovolujeme si Vás zároveň informovat, že důrazně nesouhlasíme a opovrhujeme postojem mnoha evropských vlád v čele s Francií a Španělskem, které maří úsilí ozbrojených sil angažovaných v celé operaci. Dále si Vás dovolujeme informovat, že důrazně nesouhlasíme s postojem mnoha evropských politiků (včetně těch českých), kteří operaci vůči íránskému režimu hodnotí negativně, či nejednoznačně a odmítají přispět svým dílem ke společnému americko-izraelskému úsilí.

Dovolte nám, ve vší stručnosti, konstatovat, že alibistickou pozici evropských zemí a zemí NATO, jakou zaujaly ke společné americko-izraelské snaze pacifikovat nebezpečí hrozící z íránského režimu, i coby člena světové „osy zla", vnímáme a odsuzujeme jako nebezpečný a škodlivý postoj ohrožující bezpečnost našich zemí a spolupráci při ochraně míru a stability ve světě.

Dovolte nám konečně informovat Vás, že členové Konzervativní strany a řada dalších občanů naší země ve věci operace proti íránskému teroristickému režimu stojí za Vašimi názory, podporují Vaše úsilí a modlí se za ženy a muže ve Vašich ozbrojených silách, kteří v akci riskují své životy.

V hluboké úctě, za Konzervativní stranu,

Jan Kubalčík

předseda

Your Excellency,

We would like to inform you that the Conservative Party of the Czech Republic fully supports the U.S.-Israeli mission in Iran, and just like your government and that of Israel, we believe that there was and is no other option but to pacify and disarm the criminal Iranian fundamentalist regime, which for decades has been a destabilizing and aggressive factor threatening not only the entire region, including Israel, but also European security in the long term.

We welcome and support your country's efforts to disarm and weaken this regime to the greatest extent possible, to the point where it ceases to be a threat to peace and stability not only for the entire Middle East region, but also, if possible, for the citizens of its own country who reject the dictatorship of Islamist fanatics and their security forces and agencies.

We would also like to inform you that we strongly disagree with and condemn the stance of many European governments, led by France and Spain, which are thwarting the efforts of the armed forces engaged in the entire operation. Furthermore, we would like to inform you that we strongly disagree with the stance of many European politicians (including Czech ones) who view the operation against the Iranian regime negatively or ambiguously and refuse to contribute their share to the joint American-Israeli effort.

Allow us, in brief, to state that we view and condemn the evasive stance taken by European and NATO countries toward the joint U.S.-Israeli effort to neutralize the threat posed by the Iranian regime - including as a member of the global "axis of evil" - as a dangerous and harmful stance that threatens the security of our countries as well as current and future cooperation in safeguarding peace and stability in the world.

Finally, please allow us to inform you that members of the Conservative Party and many other citizens of our country stand with you on the issue of the operation against the Iranian terrorist regime, support your efforts, and pray for the men and women in your armed forces who are risking their lives in action.

With deep respect, behalf of the Conservative Party,

Jan Kubalčík

chairman

dovolte nám sdělit, že Konzervativní strana ČR plně podporuje americko-izraelskou misi v Íránu a stejně jako Vaše vláda a vláda USA máme za to, že nebylo a není jiné možnosti, než pacifikovat a odzbrojit zločinný íránský fundamentalistický režim, který byl celá desetiletí destabilizujícím a agresivním faktorem ohrožujícím nejen celý region včetně Izraele, ale dlouhodobě i evropskou bezpečnost.

Vítáme a podporujeme snahu Vaší země tento režim v maximální míře odzbrojit a oslabit a to do té míry, aby přestal být rizikem pro mír a klid nejen pro celou oblast blízkého východu, ale pokud možno i pro občany vlastní země, kteří odmítají diktaturu islamistických fanatiků a jejich bezpečnostních sil a složek.

Dovolujeme si Vás zároveň informovat, že důrazně nesouhlasíme a opovrhujeme postojem mnoha evropských vlád v čele s Francií a Španělskem, které maří úsilí ozbrojených sil angažovaných v celé operaci. Dále si Vás dovolujeme informovat, že důrazně nesouhlasíme s postojem mnoha evropských politiků (včetně těch českých), kteří operaci vůči íránskému režimu hodnotí negativně, či nejednoznačně a odmítají přispět svým dílem ke společnému americko-izraelskému úsilí.

Dovolte nám, ve vší stručnosti, konstatovat, že alibistickou pozici evropských zemí a zemí NATO, jakou zaujaly ke společné americko-izraelské snaze pacifikovat nebezpečí hrozící z íránského režimu, i coby člena světové „osy zla", vnímáme a odsuzujeme jako nebezpečný a škodlivý postoj ohrožující bezpečnost našich zemí a spolupráci při ochraně míru a stability ve světě.

Dovolte nám konečně informovat Vás, že členové Konzervativní strany a řada dalších občanů naší země ve věci operace proti íránskému teroristickému režimu stojí za Vašimi názory, podporují Vaše úsilí a modlí se za ženy a muže ve Vašich ozbrojených silách, kteří v akci riskují své životy.

V hluboké úctě, za Konzervativní stranu,

Jan Kubalčík

předseda

Your Excellency,

We would like to inform you that the Conservative Party of the Czech Republic fully supports the U.S.-Israeli mission in Iran, and just like your government and that of the United States, we believe that there was and is no other option but to pacify and disarm the criminal Iranian fundamentalist regime, which for decades has been a destabilizing and aggressive factor threatening not only the entire region, including Israel, but also European security in the long term.

We welcome and support your country's efforts to disarm and weaken this regime to the greatest extent possible, to the point where it ceases to be a threat to peace and stability not only for the entire Middle East region, but also, if possible, for the citizens of its own country who reject the dictatorship of Islamist fanatics and their security forces and agencies.

We would also like to inform you that we strongly disagree with and condemn the stance of many European governments, led by France and Spain, which are thwarting the efforts of the armed forces engaged in the entire operation. Furthermore, we would like to inform you that we strongly disagree with the stance of many European politicians (including Czech ones) who view the operation against the Iranian regime negatively or ambiguously and refuse to contribute their share to the joint American-Israeli effort.

Allow us, in brief, to state that we view and condemn the evasive stance taken by European and NATO countries toward the joint U.S.-Israeli effort to neutralize the threat posed by the Iranian regime - including as a member of the global "axis of evil" - as a dangerous and harmful stance that threatens the security of our countries as well as current and future cooperation in safeguarding peace and stability in the world.

Finally, please allow us to inform you that members of the Conservative Party and many other citizens of our country stand with you on the issue of the operation against the Iranian terrorist regime, support your efforts, and pray for the men and women in your armed forces who are risking their lives in action.

With deep respect, behalf of the Conservative Party,

Jan Kubalčík

chairman

Konzervativní strana byla dlouho stoupencem zavedení korespondenční volby, navrhovali jsme i zavedení možnosti hlasovat elektronicky. Nyní jsme proti zavedení korespondenčního hlasování a to zejména z těchto důvodů:

• bylo by zásadně obtížnější zaručit tajnost volby (platí samozřejmě i pro elektronické hlasování);

• podstatně by se usnadnil bezprostřední nátlak na konkrétního voliče jak má (podle názoru rodiny či přátel) hlasovat a to zejména u občanů, kteří jsou závislí na pomoci jiných osob - a to až do té míry, že by bylo zpochybněno, zda občan volil osobně (platí samozřejmě i pro elektronické hlasování);

• nabídly by se možnosti manipulace s korespondenčními hlasovacími lístky „po cestě" (např. prostřednictvím osob, které slíbí, že odeslání hlasu zajistí...);

• zkušenost z presidentských voleb v Rakousku, kde muselo být v r. 2016 opakováno druhé kolo těchto voleb právě v důsledku zjištěných nesrovnalostí v korespondenčních hlasech (např. desítky tisíc obálek s hlasy byly otevřeny před stanoveným termínem, navíc neoprávněnými osobami);

• zkušenost z presidentských voleb v USA, kde v r. 2020 došlo k masivnímu využívání tzv. „ballot harvesting", tedy „sběru hlasovacích lístků" aktivistickými skupinami, což je technika kampaně významně rozšiřující nátlak na voliče, resp. možnosti manipulací s volebními lístky „po cestě", jak bylo zmíněno výše;

• zkušenost s úspěšným napadením systému udělování víz provozovaného Ministerstvem zahraničí ČR ze strany dvou hackerů ruské národnosti usídlených v ČR, ke kterému došlo v r. 2019 - i na základě tohoto příkladu se důvodně obáváme, že elektronické hlasování nedokážeme plně ochránit před případným útokem s cílem nepozorovaně změnit výsledky voleb, přičemž v důsledku nekončícího rozvoje IT technologií by bylo velmi pravděpodobně nezbytné tuto zásadní bezpečnostní otázku řešit při každých volbách znovu.

Konzervativní strana je přesvědčena, že by bylo nanejvýš neodpovědné hazardovat s důvěrou voličů ve výsledky voleb - tedy s důvěrou v to, že vyhlášené výsledky voleb jsou věrným obrazem vůle občanů ČR. Nepochybujeme přitom, ze shora uvedených důvodů, že zavedení korespondenční či dokonce elektronické volby by touto důvěrou zásadně otřáslo. Vyzýváme tímto poslankyně a poslance, senátorky a senátory, aby se v rámci projednávání návrhů na zavedení korespondenčního hlasování postavili proti těmto záměrům a hlasovali proti jejich přijetí.

Za Konzervativní stranu

Jan Kubalčík

předseda

12. dubna 2022

V souvislosti s agresí Ruska proti Ukrajině se dále odkazujeme na vyjádření k tomuto tématu, která publikujeme již od r. 2014. Nyní i v souvislosti s reakcí současného íránského režimu na údery, které mu zasazují síly USA a Izraele, zejména se vzdušnými útoky vedenými Teheránem proti civilním cílům v řadě zemí Perského zálivu, vystupuje do popředí důležitost a jedinečnost ukrajinské zkušenosti - nikoli výhradně, ale zejména v asymetrické obraně civilních objektů a infrastruktury proti útokům vedeným prostřednictvím dronů. Na tomto příkladu si lze uvědomit, nakolik je podpora Ukrajiny v její obraně proti kremelské agresi formou investice do vlastní obrany: jen spolehliví spojenci mohou mít přístup ke zmíněným zkušenostem.

V situaci, kdy nelze vyloučit finlandizaci Ukrajiny, v kontextu požadavků Kremlu, aby NATO vyklidilo své východní křídlo, jsme totiž postaveni před otázku, jak efektivně čelit riziku opětovného rozšíření ruského panství do střední Evropy. Ukrajinská zkušenost nás učí, že jedinou skutečně spolehlivou zárukou vlastní bezpečnosti je jaderné odstrašení: Proto navrhujeme, aby Česká republika začala (v případné spolupráci s Polskem) usilovat o získání vlastního jaderného arzenálu, což by byl i významný přínos pro kolektivní bezpečnost v rámci NATO. Tomu musí předcházet vypovězení Smlouvy o nešíření jaderných zbraní.

V návaznosti na to připomínáme nedávná slova velvyslance USA v ČR, J.E. Nicholase Merricka, pronesená v rámci konference „Naše bezpečnost není samozřejmost": „...na summitu NATO v Haagu loni v červnu se všech 32 spojenců shodlo, že čelíme 'zásadním bezpečnostním hrozbám a výzvám'. Všichni spojenci - včetně Česka - se zavázali splnit cíle v oblasti schopností a zajistit pro ně odpovídající financování. ... Tato čísla - 3,5 % HDP na základní obranu a 1,5 % na průřezové investice, celkem tedy 5 % - dosažená během příštích deseti let - nejsou náhodná. ... Pokud Česko své závazky nesplní, má to dopad na celou Alianci. A není třeba připomínat vám ani českým občanům, jak zásadní je, aby spojenci své závazky plnili.". Nelze jasněji formulovat, že záměr vlády A. Babiše šetřit na výdajích na obranu, je velmi krátkozraký. A nelze to slyšet z povolanějších úst. Konzervativní strana tímto vyzývá vládu ČR, aby dostála výše uvedené dohodě, ke které se ČR z rozumných důvodů zavázala.

Za Konzervativní stranu

Jan Kubalčík

předseda

Pelléova 22

Praha 6 - Bubeneč

160 00

Konzervativní strana

Rybná 716/24

110 00 Praha 1

www.konzervativnistrana.cz

info@konzervativnistrana.cz

Protest

Praha, 9. března 2026

Vážení,

stát Tibet je násilně okupován ČLR již 76 let. Čínský režim utlačuje tibetské obyvatelstvo národnostně, nábožensky, hospodářsky, stejně jako politicky. Námi vyvěšená vlajka Tibetu letos vlaje v Brně v ul. Rybníček.

Vyzýváme vládu ČLR k zastavení genocidy obyvatel Tibetu a opuštění této země.

S pozdravem,

za Konzervativní stranu

Jan Kubalčík

předseda

Na vědomí:

Ministerstvo zahraničí České Republiky

Velvyslanectví České Republiky v ČLR

Tchajpejská hospodářská a kulturní kancelář v Praze

Tisk

Tohle všechno ale už zaznělo a rozpitvávat to budou jiní, znalejší. Mně tady jde čistě o tu změnu režimu. Padne? Nebo ne? Nepíše se mi to snadno, ale kdybych si musel vsadit dnes, vsadil bych na to, že režim vydrží. Domnívám se totiž, že je tu jedna nutná podmínka, která není splněna. Pomineme-li málo pravděpodobný - až vyloučený scénář masivní americké pozemní operace, pak proti (stále relativně dobře) organizovaným a vyzbrojeným Revolučním gardám (v jejichž řadách je podle všeho velké množství lidí, kteří mají proč obávat se kruté odplaty) potenciálně stojí civilisté... a v nejlepším případě i pravidelná armáda... ovšem v každém případě stále bez vůdce.

Možná je to naivně konvenční pohled, ale restaurace monarchie - i kdyby měla být restaurována jen na nějakou přechodnou dobu - se nabízí jako přirozený krok a šáh se jeví býti jednotící autoritou, jasným vyzyvatelem teokratického režimu, už na symbolické úrovni. A sybmolika bývá v takových okamžicích silným hráčem. Ale v tom to právě vězí: pokud se nechá v Íránu vysadit, skoro jistě mu půjde o život. Pokud do toho ovšem nepůjde, vládnout si nezaslouží.

Jistě, je tu varianta, že šáh do Íránu moc chce, ale USA i Izrael jej tam dopravit odmítají. Ale to mi, nemůžu si pomoct, nedává žádný dobrý smysl... Věřím totiž, že ve Washingtonu i v Jeruzalémě si dobře uvědomují, že i v éře umělé inteligence, kdy davy na Západě tráví nepochopitelné množství času ve virtuální realitě, v tom skutečném světě se lze na určité zákonitosti spolehnout.

Autor je předsedou Konzervativní strany.

Co že se stalo? Moje milovaná Kanada hodlá přispěchat na pomoc režimu kubánských komunistů! Jasně, obhájci toho kroku se budou ohánět tím, že přichází na pomoc lidem, chce odvrátit humanitární krizi. Ale my se zkušeností reálného socialismu dobře víme, že všechno - ano, úplně všechno, co se takto jako podpora na Kubu dostane, skončí u silových složek režimu a u jeho prominentů.

Je to jako kdyby Husákův a Jakešův režim nějak přežil rok 1989, brzy by stál, po všem tom živoření, před definitivním hospodářským krachem, a - řekněme - Švýcarsko by nemělo nic lepšího na práci, než poslat do ČSSR nějakou „humanitární pomoc". Právem by se českoslovenští nevolníci hořce ptali, proč jim v Bernu nepřejí svobodu... Zcela souhlasím, že je to absurdní představa - ale jde mi výhradně o emocionální paralelu.

Zkrátka: proč mi to Kanado, ó Kanado, děláš? Je to hanebné a má láska k tobě prochází obtížnou zkouškou. Jsem ale odhodlaný vytrvat. Doufám přitom, že se ve vrcholné kanadské politice najdou rozumné hlasy, které zohlední riziko, kterého se bojím, riziko, které hraničí s jistotou...

Autor je předsedou Konzervativní strany.

Obecné pravidlo můžeme demonstrovat na konkrétních příkladech - to je vždy dobrá metoda.

Konzervativní strana i letos 25. února uctila, spolu s Konfederací politických vězňů ČR, památku obětí komunistické diktatury položením věnce u Památníku tří odbojů na ulici Rooseveltově v Brně. Setkání splnilo svůj účel, zazněla podnětná slova.

Jde mi však nyní o ten Památník tří odbojů - ten první odboj (např. z hlediska přátel z Koruny České) je diskutabilní (ale tu diskusi si zde odpustím...), druhý odboj má památníků plno, takže ve skutečnosti je to památník zejména a předně odboje třetího, protikomunistického. S komunistickou stranou v Parlamentu byly však při budování pomníku obavy, zda by „to prošlo" - a tak byla zvolena tato cesta. Podobně, zejména nacismus, často stalinisticky nazývaný fašismus, byl více než čtyřicet let pitván a přežvýkáván, takže už je dosti obtížné dodat něco nového (tím neubírám nic snahám historiků, kteří občas ještě vyloví z hlubin archivů nějaký dosud neznámý protektorátní příběh...). Ale opět, po peripetiích máme Ústav pro studium totalitních režimů, ačkoliv evidentně šlo (a mělo jít) o studium zločinů režimu komunistického! Názvem však jde o kompromisní bramboračku.

Než přistupme k dnešku, k nejnovější bramboračce, směsi otázek od životního prostředí (Green Deal nedáme!), až po kulturu (ČT nedáme!)... nesené tématem podpory prezidenta a Ukrajiny.

V průzkumech má prezident dostatečnou podporu veřejnosti, v podstatě mu nic nehrozí, ale budiž, jsou-li lidé ochotni jej podpořit manifestačně, nic proti tomu, nic proti nim. Ukrajina podporu zaslouží a současná vláda zaslouží kritiku do té míry, do které není ochotná poskytnout bránící se zemi pomoc, kterou si můžeme dovolit. Proč se ale do toho míchají další aspekty?

Příkladně co s tím mají co do činění nejrůznější páně Macinkovy výroky? Každému dle gusta, kladně či záporně vnímané,... konec klimatické krize, počet pohlaví atd. Možná není přesný, možná neartikuluje dokonale, možná je dokonce v něčem úplně mimo, ale řešme to, když už, odděleně.

A stejně odděleně diskutujme veřejnoprávní média - v pondělí 23.2. na Neviditelném Psu František Mrož Novotný dle mého názoru výborně vystihl současnou ČT. Sám jsem žasl při poslechu V. Moravce, jak urválkovským tónem „ždímal" z (od pondělí) ministra Červeného, zda souhlasí či nesouhlasí s „vědeckým konsensem o klimatické krizi". Ti, kteří mají tento způsob „debaty" (či spíše vynucování přiznání...) v oblibě, si neuvědomují, jak může takové počínání být kontraproduktivní: prakticky z každého takto udělá moderátor v očích nestranného diváka či posluchače celkem rychle sympatickou nevinnou oběť. I z někoho, jehož některé názory si racionální oponenturu zaslouží - a de facto se tím „vynucováním přiznání" ta racionální oponentura znemožní. Každopádně, tohle přece není novinařina či publicistika v zájmu veřejnosti. Ano, ČT potřebuje odtučňovací kůru jako sůl a ne opakování „spacáků"!

Tohle komplikování až znemožňování racionální debaty, která se vede nejefektivněji, právě když se od sebe drží (pokud a dokud to lze) jednotlivé problémy odděleně, na tom ovšem není to nehorší. Odsouzeníhodný je tento přístup zejména proto, že přispívá k prohlubování příkopů napříč - již tak znesvářenou - společností. Sugeruje totiž nutná spojení tam, kde žádná nejsou. V souvislosti se zmíněnou nejnovější bramboračkou by to znělo asi takto: podporujete Ukrajinu, čili nutně podporujete prezidenta Pavla... a tudíž jste jasně proti tomu, aby na ministerstvu životního prostředí seděli Motoristé a rušili nám Green Deal... a je tedy jasné, že jste také proti rušení koncesionářských poplatků veřejnoprávním médiím. A pak jsou jiní lidé, „ti druzí", kteří to mají celé přesně opačně: podporují agresi Kremlu, nenávidí prezidenta, jezdí auty s velkým zdvihovým objemem válců a netřídí odpad a chtějí zestátnit Českou televizi. Takové a jiné podobné prefabrikované „názorové balíčky" jsou docela efektivním nástrojem indoktrinace.

Jde ovšem o blud. Můžete klidně být zcela na straně Ukrajiny, k prezidentovi se stavět neutrálně, odsuzovat klimaalarmismus a ČT vidět stejně jako zmíněný „Mrož". To jsem třeba já. Věřte mi, jako schizofrenik se vůbec necítím. Kromě toho si umím tedy představit různé jiné názorové kombinace a jsem přesvědčený, že takhle nějak to má většina občanů. Přidal bych i triviální postřeh, že každý nemusí nutně mít nějaký názor na všechno. Běžný člověk totiž nepřemýšlí „v balíčcích" - to dělají jen ideologové. A tak je to taky dobře, protože když dva náhodně vybraní občané spolu v něčem souhlasí a v něčem zase ne a k tomu je každému z nich něco málo zkrátka lhostejné, situace je normální a není se čeho obávat - jen málokdo patří do nějakého „tábora", společnost je relativně pestrá a proto stabilní.

Mnohem horší by bylo, kdyby takoví dva náhodní občané spolu souhlasili úplně ve všem, nebo naopak vůbec v ničem - buď by patřili do stejného „tábora", nebo do „táborů" protivných, tertium non datur. Pak máme zaděláno na onu nesmiřitelnost, která nám tady pomalu všude kolem narůstá - i proto, že se vytváří dojem oněch zcela homogenních názorových bloků. Nejen doufám, ale i pevně věřím, že ten dojem je falešný. Jenže je silně propagovaný a celá věc tak nese rysy sebenaplňujícího se proroctví. Zastavme to, dokud to jde.

Autor je členem Generální rady Konzervativní strany, profesí matematik.