PODPORUJEME

Pochod pro život 2024


Petice za přesun velvyslanectví ČR v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma



Svobodu!


Konzervativní noviny


Občanský institut

Občanský institut


Konzervativní listy


Hodonínská výzva


petice_proti_zakonu_adopce_dti_pro_homosexualy

Petice proti zákonu "ADOPCE DĚTÍ PRO HOMOSEXUÁLY"


Třetí odboj

TřetíOdboj.cz


VítěznýÚnor.cz


Aliance pro rodinu


wilberforce.cz

Institut Williama Wilberforce


klubod.cz/

Klub na obranu demokracie

22.10.2012

Autor: Jan Friedlaender

Týdenní ohlédnutí

42. týden 2012


Celý ten týden jsem prožil daleko od Česka, ale základní fakta o volbách mi po setmění na vzdálenost tisíc km dodával Český rozhlas 6. Podrobnosti až v neděli z balíku šesti vydání Lidových novin. Tón komentářů jsem přijal, zdvořile řečeno, se smíšenými pocity. Zdálo se mi, že to byl šestidílný kurs pozitivního myšlení, které nám má umožnit přežít i velké maléry a katastrofy bez poškození zdraví. Připomíná mi to známou hru Alfreda Jarryho, kdy jedna postava říká „Otec Ubu není tak zlý" a vzápětí padá k zemi, neboť jej právě se dostavivší Ubu zapíchne.

Nejsem schopen nevidět v komunistickém úspěchu ohrožení demokracie. Čeští komunisté jsou lidé zvláštního ražení. Vytrvale ignorovali i veškeré signály směřující k uvolnění režimu i ve svém milovaném Sovětském svazu. Když se v jejich řadách vyskytli lidé, kteří zkusili demokratizaci brát vážně, jednali s nimi s nesmírnou mstivostí. Odmítli podepsat deklaraci evropských komunistických stran, protože se distancovala od stalinismu. Neřekli slovo, které by umožnilo považovat je za něco lepšího, než v době, kdy zde vládli.

Je možno se přít o to, co zavinilo toto naše prokletí. Snad za to mohou církevní otcové, kteří na kostnickém koncilu přijali nešťastné rozhodnutí, jímž postavili většinu našeho národa proti sobě. Ten se pak postavil proti většině Evropy, proti všem. To, čemu se říká radikální levicovost, se zdaleka neomezilo jen na komunistickou stranu. Vzpomeňme jen na zradu demokracie, které se v dubnu 1945 dopustily v Košicích tři české politické strany, do té doby si počínající jako demokratické. Mám nepříjemný dojem, že se z této situace vlastními silami dostat nedokážeme. I to je důvod, proč bych si přál mít Evropu jako federální stát.

Důvodů levicové katastrofy je samozřejmě více. Vedoucí politická strana pravice je poznamenána svým zakladatelem, jemuž pojmy jako morální či amorální politika neříkají vůbec nic. Jak říká psychiatr a kněz Max Kašparů, jsme společností, v níž nic není hanba. Korupce na každém kroku je jen logickým důsledkem.

A nesmírně se na národu proviňují ti, kteří jej učí skuhrat. Všichni se u nás shodnou, že vládě ublížily reformy. Jenže, ony jsou prostě nezbytné. I když nemiluji vedoucí sílu naší vlády, přece vyslovuji vládě za její pokus o reformní politiku uznání. Je prý bezohledná. Ano. Bezohlední byli i vojáci, kteří pažbami pušek bili družstvo studentů, kteří za kruté vánice v Krkonoších již odmítali jít dál. Měli je zřejmě ohleduplně nechat zmrznout. Teď je jim 80 a alespoň většina, jak je dnes zvykem, žije dodnes.

Na zahraniční komentář mi už nezbylo místo. Mohu jen sdělit, že třeba italský tisk na naše drama kašle. Proč by ne? Vždyť tamní komunisté, kdyby se dostali k moci, kromě nějakého zdanění vyšších příjmů, nic zlého neprovedou.