Autor: Jaroslav Cabal

Otevřený dopis členům ODS Hustopeče

Dohody s komunisty jsou jednoznačným znevážením obětí této totalitní strany.

1. Všeobecně:

Ve středu 10. listopadu jsem na www.konzervativnistrana.cz zveřejnil článek, pojednávající o sestavování Rady města Hustopeče a volbě starosty i jeho zástupce.

V této věci je snahou některých lidí zatemnit skutečné příčiny, které vedly k všeobecně známému a překvapivému zvratu. Vzhledem k tomu, že jsem patřil mezi prvotní zakladatele ODS, významné regionální funkcionáře a její dlouholeté členy (ve straně jsem byl od jejího zakládání do roku 2007), a vzhledem k tomu že mnohé z vás pokládám za své přátele, dovoluji si touto cestou osvětlit své postoje k nedávnému dění a to i přesto, že jsem již v celostátním vedení jiné politické strany. Stále mi ještě není jedno, jakým směrem se ubírá politická praxe v současných stranách, které se hlásí k demokratické pravici či konzervatismu. Své mnohaleté angažmá v politickém životě (účasti na demonstracích v roce 1969, 1988, účasti v petičních akcích, podíl na změnách v listopadu 1989 a poté, založení ODS a s tím spojené činnosti na místní, okresní, krajské úrovni) jsem vždy pojímal jako službu této zemi a jejím obyvatelům, nikoliv k prospěchu své, nebo rodinné kapsy. Byl jsem (a to trvá) zásadním odpůrcem machinací, kumulace funkcí, aktivní spolupráce s KSČ, později KSČM, byl jsem naopak hlavním organizátorem uznání Třetího odboje na okrese Břeclav 24 obcemi již někdy počátkem devadesátých let a přesného dodržování stanov.

Když do místní ODS vstoupil koncem devadesátých let Jirka Kadrnka, stal jsem se jeho nejdůležitějším podporovatelem, protože v mých očích se jednalo o velmi slušného mladého podnikatele, nedotčeného členstvím v KSČ, který se rozhodl vstoupit na kluzký led politiky, plný otevřených, férových i záludných střetů. Oceňoval jsem, a dosud tomu tak až na výjimky je, na něm jeho pracovitost, dobrý úsudek a rychlou orientaci, která není jen tak někomu dána. Ostrý střet na okresní úrovni o pozici na kandidátce, která de facto zajišťovala křeslo v PS ČR, jsme však kvůli předcházejícím neuvěřitelným manipulacím (za několikanásobného porušení stanov ODS) na Oblastním sněmu s „mafiány" z Mikulova a s těmi, kteří se k nim přidali (dosud velmi pasivní člen strany současný poslanec PS ČR Pavel Suchánek a jeho přátelé) jen těsně prohráli. Suchánek tak vstoupil do vysoké politiky ideově neukotvený a zcela jistě nikdy (a dosud) nepochopil, v jaké straně vlastně je, jen dával pozor, aby seděl ve správném výtahu k moci, naučil se několika potřebným frázím, aby si nepokazil kariéru a zdokonalil se v pletichách, které z politiky dělají žumpu plnou špíny. Nejdříve se přimkl k Langerovi a nyní zase k Nečasovi (kam vítr tam plášť, absolutně bez jakéhokoliv mně známého osobního přínosu)... Pan Beneš by mohl vyprávět. Musel by si však porovnat myšlenky se vzpomínkami a nabrat odvahy.

Tento velmi stručný popis mých aktivit nepíši s cílem pochlubit se, někteří z vás by však nemuseli pochopit, proč se k vám touto formou obracím a proč mi něco takového vůbec leží na srdci.

2. Co mě vedlo ktak razantnímu vystoupení - při povrchním hodnocení - proti vám

Z výše uvedeného je patrné, že pozorně sleduji dění v našem městě a že musím jasně reagovat na to, co dnes ODS dělá a jak se profiluje Jirka Kadrnka, u jehož startu do politiky jsem byl, a proto se mě jeho kroky také dotýkají - cítím za ně kus vlastní odpovědnosti.

Povolební jednání jsem sledoval velmi pozorně. Byl jsem docela zvědav na jejich průběh a jak se Libor Sadílek bude smiřovat se ztrátou dobře placeného místa na radnici včetně odměňovaných pozic v orgánech některých společností. Nedalo se totiž předpokládat tak drtivé vítězství ODS, aby bez spojence sestavovala radu a obsadila opět obě uvolněné funkce. To, že by „padl" Ing. Luboš Kuchynka, jsem ani ve snu nepředpokládal, přestože je ve straně pasivní a potřebuje ji jen pro „pojištění" teplého flíčku.

Informace od přímých účastníků jednání jsem neměl. Jarmila Milotová byla skoupá na slovo, protože se asi bála, že mám blízko k Nestraníkům, a někteří z nich se zase báli mých přátelských vztahů s členy ODS.

No a pak jsem se někdy počátkem listopadu dověděl o dohodnuté staronové koalici s tím, že na radnici v pozici místostarosty zasedne Mgr. Ing. Zbyněk Háder. Ti, kdo znají moje názory ví, že jsem z takového výsledku nebyl nadšen, ale kvůli problémům z okolí Boříka Švásty, coby „jedničky" na kandidátní listině Nestraníků, mě toto řešení nepohoršilo ani nepřekvapilo. Velmi jsem v ten moment obdivoval zejména Libora Sadílka, protože se takto ocitl ve velmi složité situaci, která je však v politice normální. Měl jsem zato, že se pro něj najde na radnici, či v příspěvkových organizacích města nějaká funkce, a že mu bude takto pochopitelně nabídnuta pomocná ruka.

Šokem však pro mne byl středeční článek uveřejněný v úterní MF Dnes, který oznamuje úplně jinou koalici. Byl jsem tedy pochopitelně zvědav, proč a za jakých okolností k takovému obratu došlo, jak politické subjekty hlasovaly na ustavujícím zasedání.

Mezitím se na mne obrátily některé osoby, neangažované v této taškařici (tedy ani Bořík, ani Zbyněk, ani žádný odéesák), a ptají se, co říkám na to, že Libor Sadílek domlouvá celou hodinu podporu nové koalice s šéfkou místní KSČM soudružkou Živnou. A já říkám jen to, že jde v okresním měřítku o nejhorší porušení zásad zakladatelů ODS, a troufám si říci, že i současných stanov strany, od uzavření koalice mikulovských výtečníků s KSČM na tamní radnici, za které jim byla podle platných pravidel odňata stranická licence a tím zlikvidováno místní sdružení. Pomocí neuvěřitelných manipulací, násobného porušení stanov se však tito výtečníci vrátili a ovládli i nové, na slušných lidech založené tamní sdružení, posléze i oblastní radu.

Tato skutečnost vyvolala samozřejmě snahu dovědět se více o výsledcích hlasování na ustavujícím zasedání. Než vystoupím, snažím se získat co nejvíce nestranných informací. Navíc dostávám zprávu, proč bylo potřeba jednat s komunisty: nebylo totiž jisté, zda se všichni zastupitelé z nové koalice dostaví na volební zasedání. Dva hlasy komunistů tak přinesou potřebnou jistotu, a jim za odměnu pozici šéfky kontrolního výboru.

To, že Jirka Kadrnka se s tímto způsobem jednání ztotožnil, je pro mne stejně nemilé překvapení. Téměř stejné, jaké mi připravil ve spolupráci s Davidem Novohradským a poslancem Suchánkem před třemi roky bezdůvodnou likvidací největší organizace ODS na okrese. Dovede vůbec někdo z vás vyjmenovat jeden důvod k likvidaci břeclaváků s výjimkou nic neříkající vágní formulace, že s nimi byla potíž? Dovedete najít alespoň jeden důvod, který by měl oporu ve stanovách, aniž byste se kroutili jako hadi? Vše však bylo „zařízeno" po linii osobních vztahů. Měl jsem zato, že po této události, která postrádala jakékoliv prvky demokratického chování, se již něčeho podobného nikdy od něj nedočkám. Mýlil jsem se, moje naděje v to, že vnese do vysoké politiky úplně jiné vzorce jednání, tak opět významně poklesly.

Ať si všichni protagonisté říkají, co chtějí, je nad slunce jasné, že hlavním motivem „převratu" v Hustopečích nebyl veřejný zájem, či jiný ušlechtilý důvod, ale ten přízemní (osobní) - funkce místostarosty a prachy za funkce v orgánech společností. Tedy nic, co by mělo pozvednout prestiž ODS.

Z dlouholetých zkušeností s lidmi, kteří mají nyní hlavní slovo v místním sdružení, z jejich chování v mezních situacích, si dovoluji vyjadřovat i obavy z následného pokračujícího neomezeného prosazování osobních ekonomických zájmů, bez ohledu na nějaké veřejné věci. Jsou mezi nimi lidé, kteří nemusí mít „problém" s odměnami za získání veřejných zakázek a to jak v naturální, tak i finanční podobě, stejně jako někteří s kumulací funkcí. Jsou to lidé, kterým vůbec nejde o to, jakou pozici vytvoří před veřejnosti pro své následovníky. Ničí svým konáním, i ve svém malém okruhu, důvěru veřejnosti v solidní fungování demokratických institucí a tím vytváří prostor pro extrémní síly. Ten po volbách do PS ČR „naštěstí" zatím zaplnila Top 09, na kterou se ovšem dívám bez iluzí, a Věci veřejné.

Před chvílí jsem poslouchal dnes běžný a charakteristický projev vysokoškolsky vzdělané, dobře orientované mladé ženy, která si posteskla: „Situace v naší zemi vede k těžké beznaději a rezignaci - všude přítomná korupce dusí každého z nás, zotročuje, manipulace a nevědomost vynáší k moci děsivé charaktery a ti docela slušní, kteří by se mohli postavit kvalifikovaně tomuto zlu, se nechají nést vlnou špíny, jejíž konec je v nedohlednu.". Nevadí vám takovéto dnes samozřejmé hodnocení? Mě ano.

Tak tedy s využitím evidentního klientelismu byla likvidována dohodnutá koalice a nastolena jiná, podepřená komunisty.

Jirka Kadrnka si přečetl můj článek zveřejněný na www.konzervativnistrana.cz, tedy stránkách naší strany, a také na portálu Neviditelný pes. Text jej tak vytočil, že mi zavolal. Celou výše popisovanou nechutnou rychlou akci zdůvodnil například tím, že Nestraníci měli k jednání velmi váhavý a vlažný přístup nebo že Zbyněk Háder dokonce kádroval ředitele příspěvkových organizací. Nevím, o koho šlo - nebyl to náhodou ředitel SPOZaM, jehož odchod do důchodu by nebyl od věci i z důvodu možného konfliktu zájmů? Dále uvedl, že pan Háder si stěžoval před některými lidmi na „krvavý" kompromis s ODS, a že takové řeči byly neúnosné, a proto se rozběhli odéesáci po městě, aby dohodli jiné složení na radnici...

Každému je jasné, že v takových případech - pokud by v nich nezařádila silná ruka klientelismu - by stačilo pár umravňujících slov a byl by klid. Z malicherných důvodů ruší tak vážné dohody jen hloupí a „napaření" furianti, nebo bezohlední „zlatokopové". Navíc bez předchozího schválení postupu členy strany. Představte si, kdyby při každé strkanici ve vládě (a nebylo jich v té nové málo) ji některá ze stran neodpovědně strhla...

Volbu ortodoxní soudružky do důležité funkce zdůvodnil Jiří Kadrnka tak, že proč by tenhle tah nebylo možné udělat, když jako šéf finančního výboru dlouhodobě působil v devadesátých letech předseda místní buňky KSČM Ing. Stanislav Kovařík, tedy prý s naším i mým souhlasem a bez našeho i mého odporu. Samozřejmě nemohl znát nic z pozadí tehdejších povolebních dohod. Pro pořádek tedy uvádím na pravou míru tyto desinformace. ODS nikdy nesouhlasila, aby jakýkoliv post na radnici zastával člen této nechvalné strany. Neměli jsme však takovou sílu, abychom prosadili v této pozici změnu, protože ostatní jej považovali za „nepostradatelného". Naši delegáti tehdy proti této nominaci mohli jen protestovat svým hlasem na ustavujících zasedání. Nikdy v minulosti tedy nenastala situace, která by snesla třeba i volnější srovnání s tou dnešní.

3. Zvolením do dozorčí rady ČEZ, k čemuž mu touto cestou gratuluji, se nyní Jirka Kadrnka stal jednoznačně nejmocnějším mužem v bývalém okrese Břeclav a zařadil se mezi nejužší elitu našeho kraje. Vystoupil tak na vrchol své dosavadní kariéry. Představenstvo a dozorčí rada této firmy má totiž k dispozici „na hlavu" daleko více miliard, než nad kterými „bdí" poslanci Parlamentu nebo ministři, odečteme-li mandatorní výdaje jejich úřadů. Navíc zvenčí není do hospodaření tohoto gigantu téměř vůbec vidět. Jen jaksi „omylem" vyjedou ve sdělovacích prostředcích na povrch kšefty firem, spojených se současnými či bývalými mocnými. Posledně v jednom stamilionovém figuroval Stanislav Gross. Média se bojí brojit proti štědrému inzerentovi, odhalovat pozadí obrovitého rozsahu každoročně realizovaných zakázek a toky peněz či naturálií za jejich „zprostředkování" nejen přímo z ČEZu, ale hlavně z firem, které štědře honorované zakázky dostaly.

V těchto nepředstavitelných sumách se jistě dají najít zdroje, které by mohly dokonce sloužit k „usměrňování" investigativních novinářů - s podobným problémem, prý zaplacenou novinářskou štvanicí, začíná dokonce zápasit i ministr Radek John.

Na internetu a v MF Dnes byla v souvislosti se změnami dozorčí rady ČEZ zveřejněna výzva k tomu, aby čtenáři posoudili Jirkovu kvalifikaci pro výkon této strategické funkce. Chtěl jsem v této souvislosti napsat několik poznámek svědčících v jeho prospěch. Jednoznačně bych jej podpořil ve všech ohledech týkajících se vlastního hospodaření, avšak nebyl jsem si jist, zda opět nesklouzne k toleranci špatností a nestane se tak jen neskutečně bohatě odměňovanou pasivní figurkou.

A tak opět budu trpělivě sledovat, jak se v ČEZu začnou, nebo nezačnou hýbat zaběhané „pořádky" a hlavně, jak se o tyto možné a potřebné změny k dobrému Jirka zaslouží.

Shrnutí a závěr

Užité povolební praktiky v Hustopečích jsou proradné, mají základ v sobeckých a tím i špatných motivech. Přímé jednání představitele ODS s předsedou KSČM je hodno neobyčejně razantního odsouzení. Tvrdím, že by za to měl Libor Sadílek okamžitě skončit v ODS, nedávno by se tak i stalo. Dohody s komunisty jsou jednoznačným znevážením obětí této totalitní strany, které byly odsouzeny na více jak 2 miliony let vězení, ve statisících byly vyhnány ze země, milionům byla jejich režimem omezena svoboda projevu a pohybu, mnohým zavražděným či jinak postiženým perzekuovány celé rodiny - ne nadarmo je jejich „lidová" totalita v krutosti přirozeně srovnávána s tou fašistickou. Zažil jsem omezení své osobní svobody dvakrát, ale jen na několik hodin. Dobře vím, jak mi pomalu plynul i tak krátký čas.

Vaše místní sdružení, ještě nedávno také moje, mělo v dvacetileté historii jen jeden oficiální kontakt s představitelem KSČM - byl jsem (proti své vůli) vyslán oznámit této straně, že se nepočítá s její účastí v radě města. Vaše místní sdružení se až do poslední doby jednoznačně vymezovalo i vůči ČSSD plné bývalých komunistů a jejich následovníků, dnes jste jejich koaliční partneři.

Vaše tolerance takovýchto postupů je také neomluvitelná. Jak je vůbec možné, že proti takové manipulaci, spočívající byť jen na ústní dohodě s KSČM, nikdo z vás razantně a veřejně nevystoupil? Víte vůbec, v jaké straně jste a jaké hodnoty máte nekompromisně ctít? To jste jen klub manipulovatelných ovcí? Copak si Ing. Petr Čech nevzpomíná, jak je KSČM nebezpečný spolek a jak jsme byli koncem roku 1989 na demonstracích a před tím ohrožováni či sledováni zrůdným systémem, který vytvořila?

Necháme-li v klidu ty, kteří politiku zaplavují výše uvedenými manýry, nikdy se nezbavíme špíny, která obyčejně následuje. Od malé šarády nikdy nebývá daleko k velké. Ten, kdo podobné metody užívá, se jich nikdy nevzdá. Zároveň tak s oprávněnými pocity nespravedlnosti poroste nedůvěra veřejnosti v demokratické instituce (svobodné volby, parlamentní systém...) a s tím posílí i vůle k radikálním řešením, tedy prostor pro extrémisty všeho druhu. Hlavním znakem krajní levice či krajní pravice je úsilí o omezení lidských svobod.

Každý z vás tedy můžete přispět ke zlomu dosavadního neutěšeného vývoje v naší zemi, chce to jen zajímat se hlouběji o skutečné příčiny gigantické morální krize v naší společnosti, o to kdo ji nenápadně udržuje, a najít trochu odvahy přispět svým nepatrným dílem na svém relativně málo důležitém místě k její očistě. Abyste opět vykročili správným směrem, musíte vždy a razantně odmítnout praxi „účel světí prostředky", protože je přímou cestou k nějaké jiné formě totality a s ní spojené nesvobody, byť se navenek dokáže zahalit do „demokratického" hávu.

Ing. Jaroslav Cabal