PODPORUJEME

Pochod pro život 2024


Petice za přesun velvyslanectví ČR v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma



Svobodu!


Konzervativní noviny


Občanský institut

Občanský institut


Konzervativní listy


Hodonínská výzva


petice_proti_zakonu_adopce_dti_pro_homosexualy

Petice proti zákonu "ADOPCE DĚTÍ PRO HOMOSEXUÁLY"


Třetí odboj

TřetíOdboj.cz


VítěznýÚnor.cz


Aliance pro rodinu


wilberforce.cz

Institut Williama Wilberforce


klubod.cz/

Klub na obranu demokracie

06.02.2009

Autor: Alexander Tomský

Ženy do výroby, děti do jeslí!

"Jsou jenom tři věci, které ženy nechápou – volnost, rovnost a bratrství." (G.K.Chesterton)


Obávám se, že kritika socialistů z Evropského parlamentu, která teď dopadá na nešťastnou hlavu Petra Nečase, t.č. sociálního ministra, je oprávněná. Mám pocit, že heslu - ženy do výroby, děti do jeslí - v mládí dobře neporozuměl a vytvořil si předsudek. A pak že nám je totalitní zkušenost k něčemu dobrá! Místo klasiků marxleninismu, studoval fyziku, vědu veskrze empirickou a neidealistickou, a navíc pochází ze zapadákova. Má dokonce manželku a děti (4), což jej dnes diskvalifikuje jako extremistu (EU 1,5). Snad jenom v Česku je možné, aby takový ignoramus vedl klíčové ministerstvo sociálního inženýrství a chtěl dokonce rozpoutat diskusi o něčem, o čem se už v civilizované pokrokové Evropě dávno nediskutuje. Až se s ním příští týden sociální ministři Evropy sejdou bude to jen další ostuda českého předsednictví.

Jestliže si Evropská unie stanovila hodnotový cíl, tak jako zákaz fyzických trestů či kouření anebo snižování světových emisí, tak se o něm už jednou provždy nediskutuje. Ministr evidentně ani netuší, že kvóty na výstavbu jeslí a školek se netýkají péče o děti a jejich rozvoj, nýbrž materiální pohlavní rovnosti, jinak řečeno, od dětí osvobozené domácnosti.

Cožpak lze považovat mateřství a výchovu dětí doma za profesi? Vždyť jde o čirý amaterismus. Emancipace ženy není jen emancipace od dětí, ale především od muže, a ta je možná jedině, má-li zaměstnání, čili ve finanční nezávislosti, a proto stát částečně přebírá zastaralou mužskou živitelskou funkci. Primárně tedy nejde ani o to, aby byla žena v nějakém povolání úspěšná. Jde o to, aby byla zaměstnanost žen a mužů pokud možno stejná a rovná.

Ministr Nečas je revizionista. Argumentuje, že stát má pouze umožnit ženám, aby se svobodně rozhodly, pokud jde o jejich vlastní dítě. Možná trpí zastaralou valašskou představou, že je rodina jakési autonomní království, kde vládne král a královna, a děti jsou poddaní. Je ovšem nesmyslné, aby se někdo svobodně rozhodoval pro domácí otroctví, a tak jako stát nemůže dovolit, aby někdo roznášel tuberkulózu nebo tyfus, tak i v tomto případě musí bojovat s předsudkem a postupně vytvářet ženám podmínky pro správné rozhodnutí.

Je pravda, že některé feministky mají dnes pochyby, zda-li ve skutečnosti vlastně nedochází k emancipaci mužů. Začínají si klást děsivou otázku, jestli ten patriarchát nebyl tak trochu matriarchát. Možná jim začíná být z volných a rovných partnerských vztahů někdy úzko. Jako by láska přestávala být starostí o rodinu. Pokrok však bohudík zastavit nelze.

A děti z jeslí? Nebojme se, ty už žádnými předsudky trpět nebudou !

 

Alexander Tomský