Autor: Martin Rejman

Projev předsedy Konzervativní strany

k demonstraci na Maltézském náměstí v Praze, svolané ve věci osudu domu Václavské náměstí 47 dne 10. dubna 2012

---

Vážené dámy, vážení pánové,

nemohu se bohužel zúčastnit dnešní demonstrace, ale požádal jsem přítele Jana Zeno Dusa, aby vám přečetl aspoň pár slov, která vyjadřují stanovisko Konzervativní strany nejen k osudu domu Václavské náměstí 47. Zároveň děkuji organizátorům za pozvání a možnost zde vystoupit a podpořit Vaši demonstraci.

Konzervativní strana považuje ochranu našeho kulturního dědictví za jednu ze svých priorit, kterou by měla mít ve svém programu, ale hlavně ve svých činech, každá slušná politická strana. Úcta k odkazu našich předků, k duchovnímu i hmotnému dědictví a zároveň zodpovědnost vůči budoucím generacím nás zavazují k navýsost uvážlivému postoji zejména v oblasti památkové péče.

V Praze bychom určitě našli mnoho cennějších památek, než je dům na Václavském náměstí č. 47. Proč ale ničit něco, co plní svou funkci, proč bourat dům v dobrém technickém stavu, který skvěle zapadá do urbanistického kontextu Václavského náměstí a nepochybně má kulturní a estetickou hodnotu? Z historie, a nejen z té nedávné, známe mnoho případů, kdy kvalitní, historií prověřená stavba byla nahrazena své době poplatnou architekturou, která v hodnocení času neobstála. Nemyslíme si, že by se Praha měla stát skansenem, že by měla zůstat zakonzervovaná v neměnné podobě. Praha nepochybně potřebuje být obohacena kvalitní soudobou architekturou. Jen tak může zůstat metropolí evropského a světového významu, městem, které budou obdivovat návštěvníci z celého světa, městem, které bude dobrým místem k životu nám, Pražanům. Svébytná a výrazná moderní architektura ale nesmí být prosazována na úkor kvalitních staveb, které vybudovali naši předkové.

S velkou většinou připravovaných projektů v Praze je veřejnost seznámena až ve chvíli, kdy jsou udělena veškerá povolení od příslušných magistrátních či státních institucí, tedy v době, kdy už jedině investor ze své svobodné vůle může realizaci stavby zastavit. Veřejnost tak prakticky nemá žádnou možnost se k projednávaným projektům vyjádřit. Magistrát před veřejností úspěšně tají i velké developerské projekty, které významně poznamenají nejen vzhled historického jádra Prahy, ale Prahy jako celku.

Je zřejmé, proč Magistrát tak úzkostlivě dbá na utajení připravovaných projektů. Pokud by záměry zveřejňoval ještě před započetím schvalovacích procedur, určitě by nebylo tak jednoduché jít nepokrytě na ruku developerům, obcházet nesouhlasná stanoviska Národního památkového úřadu a ignorovat námitky odborné i laické veřejnosti. Jen tak je možné, že projekty v Revoluční ulici a na Václavském náměstí Magistrát schválil i přes důrazný nesouhlas odborníků z Národního památkového ústavu i z akademické sféry. Jen díky tomu zůstal veřejnosti utajen fakt, že spolutvůrcem projektu tzv. autistického domu v Revoluční ulici je šéf magistrátních památkových poradců a další poradci se na celé akci podíleli. Ale nejen památkový odbor Magistrátu se podílí na architektonických a urbanistických faulech; je to i Ministerstvo kultury, jako je tomu právě u domu Václavské náměstí 47. Nejen kauza primátora Béma a podnikatele Janouška zřetelně ukázala, jak veřejné zájmy neblaze ovlivňují klientelistické zájmy a korupce a jak je mnohým politikům a na ně napojeným, respektive je ovládajícím mafiánským strukturám veřejnost k smíchu, jak jí pohrdají a jak prosazují jen své sobecké zájmy. Doufejme, a přičiňme se o to, aby tito lidé už nadále nemohli beztrestně pošlapávat právo, morálku a veřejný zájem.

Děkuji vám a přeji úspěch vašemu snažení.

Martin Rejman,

předseda Konzervativní strany

 

---