PODPORUJEME

Den pro rodinu a manželství 2019


Občanský institut

Občanský institut


Konzervativní listy


Hodonínská výzva


petice_proti_zakonu_adopce_dti_pro_homosexualy

Petice proti zákonu "ADOPCE DĚTÍ PRO HOMOSEXUÁLY"


Třetí odboj

TřetíOdboj.cz


VítěznýÚnor.cz


V.O.R.P.

Výbor na obranu rodičovských práv


wilberforce.cz

Institut Williama Wilberforce


klubod.cz/

Klub na obranu demokracie

29.05.2008

Autor: Dan Drápal

O odvrácené straně jednoho náboženství

Recenze knihy - autobiografie Somálky Ayaan Hirsí Alí, oné ženy, jež sepsala scénář ke krátkému filmu o muslimských ženách, kvůli němuž byl zabit nizozemský režisér Theo van Gogh.


Počátkem letošního roku vydalo nakladatelství Ikar knížku „Rebelka". Jde o autobiografii Somálky Ayaan Hirsí Alí - oné ženy, jež sepsala scénář ke krátkému filmu o muslimských ženách, kvůli němuž byl zabit nizozemský režisér Theo van Gogh. Anglický originál této knížky zní „Infidel", tedy „Nevěřící". Podtitul zní „Odvrácená strana islámu".

Ayaan Hirsí Alí nás svou knížkou uvádí do muslimského světa, který poznala opravdu dokonale. V Somálsku, odkud autorka pochází, vládne islám prorostlý různými lokálními tradicemi; autorka ale poznala i mnohem „čistší" islám v Saudské Arábii, stejně jako islám v zemi, v níž je náboženstvím menšinovým, konkrétně v Keni, kde strávila velkou část svého života.

Podobně jako téměř všechny muslimky byla provdána za muže, kterého jí vybral otec. Nedá se říci, že by otec tuto svou dceru neměl rád - a ona má stále ráda jej. Nicméně v této věci se nenechal uprosit a manžela, Somálce žijícího v Kanadě, jí vnutil. Ayaan za ním měla odjet do Kanady a když byla v Německu, rozhodla se uprchnout a vyhnout se osudu, který jí její otec připravil.

Jelikož v době jejího příjezdu do Nizozemí panoval v Somálsku naprostý chaos (proti němuž i „klasická" občanská válka vypadá relativně spořádaně), podařilo se jí získat nejen azyl, ale dokonce i povolení k trvalému pobytu.

Ayaan si Nizozemí zamilovala a zamilovala si i celou západní civilizaci. Podařilo se jí vystudovat politologii a zároveň se živila jako tlumočnice. Jejích služeb bylo potřeba velmi často - Somálci prchali i do Nizozemí. Často to byli lidé negramotní, kteří potřebovali pomoci.

Ayaan si kladla otázky, které si mnozí z jejích soukmenovců nepoložila. Ačkoli se k nim hostitelská země chovala navýsost štědře a mnohdy jim vlastně zachránila život, většina somálských uprchlíků Nizozemci pohrdá coby „nečistými" a „nevěřícími". Na jednoduchou otázku, jak mohou islám považovat za nadřazený, když ve většině islámských zemí vládne chaos a nesvoboda, zatímco mezi „nevěřícími" pořádek a vstřícnost, reagovali vesměs zlostně.

Ayaan se ovšem nezamlouvala ani naivita nizozemské společnosti. Mnozí z milých Nizozemců, kteří jí i ostatním pomáhali, nevěděli, že i v Nizozemí se na malých holčičkách praktikuje zrůdný a krutý zvyk ženské obřízky. Nizozemská společnost netušila, že i v jejich zemi se páchají „vraždy ze cti", totiž zabíjení dívek, které nechtěly být provdány za muže, jehož jim vybral otec nebo klan, k němuž náležely. Ayaan se pustila i do politiky a prosadila, aby policie vůbec začala zkoumat, ke kolika podobným vraždám v Nizozemí dochází. Zjištěním policie byli mnozí otřeseni. Otázka vztahu k integraci, respektive k neintegraci islámský imigrantů získala na naléhavosti zejména po útocích z 11. září 2001.

Knížka skutečně stojí za čtení. Osvětlí nám, jak jsou muslimové od nejútlejšího dětství vychováváni k nenávisti k Židům (nejen v Palestině, která s Izraelem sousedí, ale i v Somálsku, kde Ayaan o Žida ani nezavadila). Pomůže nám rovněž pochopit obrovský omyl, který (zejména u nás) stále přetrvává, že všechny ty ošklivé věci, jako jsou vraždy ze cti, ženská obřízka, nenávist k Židům, schvalování terorismu apod., se týkají jen malého počtu nějakých „radikálních" muslimů.

Ayaan dlouho ve víře hledala. Mnoho let kolísala mezi velmi kladným a velmi kritickým postojem k islámu. Popisuje svůj vztah k jedné učitelce islámu v Keni - tato učitelka jí byla po určitou dobu vzorem. Popisuje ale i otázky, které si kladla už v Keni: Proč je úděl islámských žen tak těžký? Proč jim Alláh nepomůže? Proč je pro ně v Koránu tak málo útěchy? Již v Keni se jí přihodilo, že jí jeden učitel islámu za tyto kritické otázky prorazil lebku. Lékařům se naštěstí podařilo zachránit jí život.

Ani tato zkušenost ovšem k rozchodu s islámem nevedla. Definitivně se s islámem rozešla až po několika letech pobytu v Nizozemí.

Ayaan Hirsí Alí byla nakonec zvolena poslankyní nizozemského parlamentu za Liberální stranu. Po smrti Thea van Gogha ovšem žije život psance. Odpadnutí od islámu se (v islámu) neodpouští.

 

23. května 2008

 

Dan Drápal