Autor: Jan Kubalčík

Nebylo jiného východiska…

Reakce na článek "90 let od založení Československa".

Touto velmi krátkou poznámkou reaguji na text kolegy Podrackého (dále jen Autor) „90 let od založení Československa".

Autor se v úvodní části dopouští jednoho ze dvou vážných filosofických omylů. Je jím monismus, který považuje člověka za pouhý akcident, v přeneseném slova smyslu pouhou odvozeninu většího celku. Druhým pólem je přesvědčení, že člověk je složen z jiných částí. Oba omyly však implikují, každý jiným způsobem, že člověk není subjektem mravního života - rozuměj, není odpovědný za to, co činí. V prvním případě: „já za to nemůžu, to ne já, to mocná síla nade mnou", ať už národ, stát, strana, všehomír, osud, historie... V případě druhém, skladebném, pak: „já za to nemůžu, to ne já, to něco ve mně", podvědomí, pudy, geny, memy... Oba omyly lze samozřejmě rigorozně vyvrátit.

Autor v tomto případě staví do pozice onoho „většího" proces nacionalizace, vše ostatní pak podle jeho názoru bylo naprosto nevyhnutelným důsledkem tohoto procesu, nešlo s tím nic dělat. Něco jako přírodní zákon, čirý determinismus. Na různých místech, v různých kontextech autor píše: „Nebylo jiného východiska.", „A tak v rámci demokracie nebylo řešení.", „nebylo možno v té chvíli dělat nic jiného". Rakousko-Uhersko prostě muselo zaniknout, jinak to zkrátka nešlo.

Ve druhé části textu Autor předkládá svůj pohled na zánik Rakouska-Uherska, vznika Československa, částečně další osudy První republiky a roli neněmecké části (budoucích) československých občanů v těchto procesech. Nechci opakovat své dřívější polemiky s Autorem na toto téma a proto se na tomto místě pouze omezím na konstatování, že jeho pojetí je mylné.

Neboť si Autora vážím, zabýval jsem se otázkou, proč bagatelizuje vážné výhrady k jeho názorům a setrvává ve svých omylech. Částečně mi na tuto otázku odpověděl právě výše uvedený kontext, do kterého si vše Autor zasazuje a v kterém shledává příslušné kořeny. Je to tedy po mém soudu právě monistický omyl diskreditující všechny konsekventy, který je pomyslnou žábou na prameni pravdivého nahlédnutí.

30. října 2008

Jan Kubalčík