PODPORUJEME

Pochod pro život 2024


Petice za přesun velvyslanectví ČR v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma



Svobodu!


Konzervativní noviny


Občanský institut

Občanský institut


Konzervativní listy


Hodonínská výzva


petice_proti_zakonu_adopce_dti_pro_homosexualy

Petice proti zákonu "ADOPCE DĚTÍ PRO HOMOSEXUÁLY"


Třetí odboj

TřetíOdboj.cz


VítěznýÚnor.cz


Aliance pro rodinu


wilberforce.cz

Institut Williama Wilberforce


klubod.cz/

Klub na obranu demokracie

09.10.2009

Autor: Jan Kubalčík

Když se jedná účelově

Článek o manipulaci Ústavy publikovaný Konzervativních listech


Ať už byly motivy ČSSD, resp. Jiřího Paroubka jakékoli (a já si o nich nedělám žádné iluse), vyústily ve správný krok - volby v řádném termínu.

Zrekapitulujme si to: ČSSD iniciovala jarní vyslovení nedůvěry vládě a přitom se lehce vyzula z odpovědnosti. Kdyby prezident Klaus postupoval v souladu s Ústavou a prostě pověřil sestavením vlády právě předsedu ČSSD a ten by byl v této věci neúspěšný (nebo úspěšný jen pokud by prokázal značné schopnosti poradit si s opravdu nelehkou situací...), musel by každý budoucí opoziční leader mít na paměti, že nemůže postupovat bezuzdně a že pokud se mu podaří vládu svrhnout, převzetí odpovědnosti jej nemine. Postup, jehož jsme byli svědky, bude mít pro budoucnost naopak ten následek, že zítřejší paroubkové budou ještě bezuzdnější. To je první důsledek účelového jednání.

Následoval první pokus zmanipulovat Ústavu podle vzoru „1998". Ústavní soud tento pokus zcela správně zatrhnul - a pěkně to schytal. Jenže to, že se politici nejprve jaksi dohodli na termínu voleb a pak se dostali do pasti, je opět pouze důsledkem neústavnosti jejich vlastního postupu! Jistěže je to nepříjemné a pokud to někdo ve vyspělejším světě zaznamenal, musí nevěřícně kroutit hlavou. Ale obviňovat z celé věci Ústavní soud? To je nejen nehorázné, ale v konečném důsledku i nebezpečné. Je to v podstatně druhý důsledek účelového jednání. Až bude mít někdo napříště dodržovat daná pravidla a nebude se mu to hodit, po vzoru našich politiků může ze svých potíží obvinit toho, kdo na dodržování pravidel trvá.

Po rychlé dohodě byla pak Ústava změněna jiným způsobem. Už sama rychlost vylučuje, aby byl tento krok akceptovatelný. A pochopitelně byl účelový. Jako třetí neblahý důsledek účelového jednání můžeme označit tento precedens - i příště budou chtít politici měnit ve svůj prospěch pravidla hry uprostřed utkání. Samozřejmě, Ústava není navždy neměnná - podobně jako pravidla kopané. Ale kdo to kdy viděl, aby se fotbalová pravidla měnila o poločase jednoho zápasu prostě jen proto, že se na tom oba hrající celky zrovna dohodly?

Ústava má přeci tvořit principiální mantinely - je zcela nepřijatelné chovat se k ní tak, že v okamžiku „kdy se to hodí" tu něco přidáme, tu ubereme, tu změníme. Takovému účelovému jednání je třeba napříště systémově zamezit a Ústavu ještě více stabilizovat!

Jak na to? Předně - jak se Božím řízením (byť prostřednictvím ČSSD...) ukázalo snad i těm, kteří pro ni hlasovali, poslední změna Ústavy představuje suchou větev. Tu je třeba uřezat a vrátit Ústavu do stavu před účelovým zásahem. Následně bych navrhoval tyto dvě úpravy, přičemž obdobu první z nich můžeme nalézt ve Švédsku. (1) Podmiňme přijetí změny Ústavy souhlasem dvou po sobě následujících sněmoven - tzn. že celý proces přijetí změny by musel (např. za stejných pravidel jako je tomu dnes) proběhnout dvakrát a mezi těmito dvěma „běhy" by musely být volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu.(2) Po ukončení „druhého běhu" stanovit časovou lhůtu, po jejímž uplynutí teprve přijatá změna vstoupí v platnost. Ta by neměla být nikdy kratší než 1 rok a zároveň by měla změna vstoupit v platnost až po dalších příštích volbách do Poslanecké sněmovny.

Přijetím navržených opatření by se jednou provždy zamezilo tomu, aby ti, kteří budou hlasovat, měnili Ústavu pro sebe - pro své aktuální (pochybné) cíle. Ústava by byla měněna jen z důvodů principiálních, s perspektivou podstatně přesahující funkční období jedné sněmovny. A to by přece bylo skvělé, ne?