PODPORUJEME

Pochod pro život 2024


Petice za přesun velvyslanectví ČR v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma



Svobodu!


Konzervativní noviny


Občanský institut

Občanský institut


Konzervativní listy


Hodonínská výzva


petice_proti_zakonu_adopce_dti_pro_homosexualy

Petice proti zákonu "ADOPCE DĚTÍ PRO HOMOSEXUÁLY"


Třetí odboj

TřetíOdboj.cz


VítěznýÚnor.cz


Aliance pro rodinu


wilberforce.cz

Institut Williama Wilberforce


klubod.cz/

Klub na obranu demokracie

26.04.2007
Kategorie: Radar, Bezpečnost

Autor: Zdeněk Hrbek

Pacifismus a ruské zpravodajské služby

Předneseno 26. dubna 2007 v Brně na veřejném shromážděn „Radar? Jen malá splátka za svobodu!“ na podporu zřízení radarové stanice armády USA na území ČR.


Vážení spoluobčané, ve svém příspěvku do debaty o tom zda radar v Brdech ano nebo ne bych chtěl upozornit na fakta, která nejsou zřejmá, nicméně jsou podstatná pro jednání celé řady odpůrců stavby radaru XBR na našem území. Ze širšího pohledu na jejich názor je možno jednoznačně dovodit, že jsou proti jakékoliv pomoci spojenecké zemi, v tomto případě Spojeným státům americkým, v zabezpečení teritoria svého a svých spojenců proti agresi. Toto zabezpečení se týká pochopitelně i nás.

Jistě víte, že jakákoliv snaha o vojenské angažování se Spojených států v zemích východní Evropy, které dříve Moskva považovala za své gubernie, naráží u současné ruské vládní garnitury na významný odpor. V naší zemi jsou pak hlavními odpůrci jakékoliv spolupráce se Spojenými státy komunisté a nástupci Zdeňka Fierlingera v Československé straně sociálně demokratické. Kladu si otázku, do jaké míry se jedná o jejich vlastní názory vycházející z jejich vnitřního přesvědčení, a do jaké míry jsou k tomu nucení představiteli této cizí mocnosti.

Rusko vždy dobře definovalo země, na nichž jim mocensky záleželo a záleží. Vždy také znalo a zná vlivné osobnosti v těchto zemích. Již od Kateřiny II. v těchto zemích využívalo a využívá, v té které době v různém rozsahu, služeb osob, které měly významný vliv na tyto vlivné osobnosti, nebo osob, u nichž bylo možné takový vliv předpokládat. V době již zmíněné Kateřiny II. byl Ruskem ve Francii finančně podporován Marie Arouet Voltaire [1694-1778]. Jeho nekritický, jim všude hlásaný, obdiv k ruské panovnici měl tedy velmi hmotný základ.

Ve dvacátém století se Rusko změnilo v Sovětský svaz a zase zpět na Rusko. Prošlo totalitou, jejíž rozhodující represivní složkou byly tajné služby; mezi nimi pak zejména KGB, která několikrát změnila svůj název a organizaci. To, co bylo ovšem podstatné je to, že v jejím rámci nejpozději od roku 1920 existovala složka verbující a řídící takzvané vlivové agenty, jejichž úkolem bylo ovlivňovat chování politiků a veřejnosti v cílové zemi ve prospěch Ruských nebo Sovětských zájmů. Tím hlavním zájmem vždy bylo získání, udržení a posilování velmocenského vlivu ve světě a to i v dobách, kdy v zemi Sovětů nebylo co jíst a kanibalismus byl běžným jevem. Již samotný terminus technicus „vlivový agent" je sovětské provenience a vychází z modu operandi KGB.

I po změnách, v jejichž rámci se Svaz sovětských socialistických republik přejmenoval na Ruskou federaci, zůstala podstata zachována. Ta samá individua, která sloužila v KGB, dnes slouží také ve Službě zahraniční rozvědky, což je jedna z několika zpravodajských služeb, na něž se KGB rozdělila. Vojenská rozvědka, ve zkratce nazývaná GRU, se ve srovnání s bývalou KGB, netransformovala ani v tomto rozsahu. Zpravodajskou službu ovšem dělá zpravodajskou službou její agentura, tedy v našem případě zejména občané České republiky pracující pod řízením zpravodajských důstojníků ve prospěch zájmů Ruské federace. Na podobné aktivity pamatuje trestní zákoník každého státu a nazývá takovéto jednání vlastizradou, což je podle trestního zákoníku nejtěžší z trestných činů proti základům republiky - dopustí se ho občan, který ve spojení s cizí mocí nebo s cizím činitelem spáchá trestný čin rozvracení republiky, teroru, záškodnictví nebo sabotáže.

KGB a její nástupkyni pro zahraničí - Službu vnější rozvědky - lze charakterizovat jako službu mimořádně výkonnou a kvalitní, tedy schopnou a často schopnou všeho. Jak ukazuje nedávná minulost, žádná podlost této službě není cizí. Je ovšem nutné si položit otázku, kdeže se nacházejí agenti této služby a co vlastně na našem území dělají nyní. Odpověď je jednoduchá: žijí mezi námi a slouží Ruské federaci - tedy vesele páchají trestný čin vlastizrady. Nepochybuji, že několik takovýchto individuí bude i nyní zde na náměstí Svobody. Ruští zpravodajští důstojníci z jejich konzulátu na Hlinkách jistě budou zvědaví na to, co se zde děje.

Proč ale o tom všem hovořím a navíc tak obsáhle? Vážení přítomní, jsem přesvědčen, že nejeden z odpůrců stavby radaru XBR v naší republice je vázán přísahou k cizí mocnosti zvané Ruská federace, dříve SSSR. Obecný vliv tohoto státu na naše životy je dodnes velmi významný a bohužel se nesnižuje. Tomu napomáhá i absolutní impotence našich obranných zpravodajských služeb. I v jejich případě si kladu otázku: Komu vlastně slouží?

První a zákonitou reakcí odpůrců stavby radaru na to, co zde bylo řečeno, bude prohlášení, že se v mém případě a v případě přátel se stejnými názory, jedná o špionománii a apod. Na adresu těchto lidí mohu jen říci, že realita života v naší republice nepřímo dokazuje existenci ruských zpravodajských aktivit na našem území. Fakt, že nejvyšším politickým představitelem Ruska je bývalý zpravodajský důstojník KGB je pro tuto zemi rovněž příznačný. Fakt, že za dobu od listopadu 89 byli z naší republiky vypovězeni 3 odhalení ruští zpravodajští důstojníci a nebyl nalezen žádný jejich agent je už ovšem přímým důkazem toho, co zde tvrdím. Navíc ti z důstojníků BIS, kteří měli zájem a schopnosti pod sítěmi ruských zpravodajských služeb, lidově řečeno, zamést (Hrubant, Hučín a někteří další), byli zcela evidentně nespravedlivě kriminalizování a zbaveni možnosti v BIS pracovat. Proboha, co už více může vyhovovat Rusům? A jaké další důkazy o jejich aktivitách na našem území je ještě třeba předkládat?

Je mi jasné, že ne každý odpůrce stavby radaru XBR je Ruským agentem. Mrzí mne však, že čestní pacifisté, o jejichž vlastenectví a osobní integritě nelze pochybovat, se v případě názorů na stavbu výše zmíněného radiolokátoru dostávají na stejnou úroveň s těmi, kteří nemají mezi slušnými občany České republiky co pohledávat - totiž z nemorálními zástupci zájmů Ruské federace.

 

Vážení, děkuji vám za pozornost.

 

Zdeněk Hrbek

 

Předneseno 26. dubna 2007 v Brně na veřejném shromážděn „Radar? Jen malá splátka za svobodu!" na podporu zřízení radarové stanice armády USA na území ČR pořádaného Konzervativní stranou (www.konzervataivnistrana.cz).