PODPORUJEME

Pochod pro život 2024


Petice za přesun velvyslanectví ČR v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma



Svobodu!


Konzervativní noviny


Občanský institut

Občanský institut


Konzervativní listy


Hodonínská výzva


petice_proti_zakonu_adopce_dti_pro_homosexualy

Petice proti zákonu "ADOPCE DĚTÍ PRO HOMOSEXUÁLY"


Třetí odboj

TřetíOdboj.cz


VítěznýÚnor.cz


Aliance pro rodinu


wilberforce.cz

Institut Williama Wilberforce


klubod.cz/

Klub na obranu demokracie

27.04.2011

Autor: Jaroslav Cabal

VV na ústupu – konec boje proti korupci

"Věřím více Bártovi jeho slova o tom, že se od byznysu odtrhl k politice více, jak Nečasovi, že očistí nyní již nenapravitelnou ODS..."


Vlivné, možná politicko-hospodářsko-novinářské, kartely působící v České republice se rozhodly, zřejmě v důsledku razantního volebního propadu dříve mocných a jimi štědře sponzorovaných parlamentních stran, tvrdě zasáhnout do místních chabě demokratických poměrů. Vybraly si k tomu Věci veřejné. Velkým motivem k tomuto kroku navíc byla skutečnost, že se jedna z vládnoucích politických stran rozhodla praktickými kroky plnit předvolební sliby o boji s korupcí, byrokracií a nehospodárností. Reálně hrozilo, že se vložené investice nebudou formou předražených veřejných zakázek a podpor vracet.

Rostoucí sympatie veřejnosti k této nejmenší vládní straně samozřejmě snižovaly moc ostatních, včetně opoziční ČSSD. Z rychlého vývoje na politické scéně bylo patrné, že eroze tradičně velkých uskupení má trvalejší charakter a že se nemusí zastavit tak, jako u ODS v roce 1996, a že se pozornost voličů musí svést jinam. Vniveč by také přišly dlouhodobé, v současnosti již miliardové, investice rozdávané napravo i nalevo ve formě sponzorských darů do stranických pokladen a různých forem úplatků důležitým osobám. Muselo tedy přijít na slova klasika: Soudím, že Kartágo musí být zničeno.

A tak se, obrazně napsáno, velké „politické téměř akciové společnosti" s neobvyklou drzostí a razanci vrhly na nebohou, zatím ještě velmi slabou „politickou s.r.o.", s jidášským pokřikem, že ohrožuje jimi zformovanou tvář naší karikatury demokracie. Pohlaváři hlučících stran, které do domácího ekonomicko-hospodářského názvosloví, stejně jako do světového byznysu, přinesly dříve neznámý pojem „tunelování", které vyprodukovaly sponzory jakými byli Rádžív Sindha, Lajoš Bács, strýček Vik, a vyrobily nepočítaně obrovských průšvihů svědčících o jejich těsném propojení s podnikatelskými kruhy, se navážejí do představitelů své oběti. Schizofrenně jim vyčítají nedokonalou odluku od nedávných privátních aktivit, přičemž jejich skandální pokřik je podporován redaktory nejčtenějších novin v zemi, které existují zejména kvůli velkým inzerentům. Ty můžeme často najít také mezi velkými sponzory naší politiky. V našich poměrech je docela možné, že i někteří novináři občas podléhají moci peněz a pak vehementně „vaří velbloudí polévku" z vody a komára. Kruh moci se tak dokonale uzavírá.

Preference před posledními volbami do PS PČR jasně naznačovaly, že do skupinky stran majících své poslance v české dolní komoře Parlamentu se vloudí dva nové subjekty. Jeden z nich nebudil u mocných hybatelů politickou scénou žádné obavy - vždyť jej ovládali lidé, které dobře znali ještě jako členy KDU-ČSL dočista umořené skandály.

S obavami tedy sledovali sílící podporu Johnových VV. Za touto protikorupční novinářskou ikonou se zformovala politická strana s místními organizacemi po celé zemi, a co je důležité, získala i výrazné finanční zázemí.

Ihned po oznámení volebních výsledků bylo zřejmé, že naděje na vytvoření velké koalice padly hluboko pod stůl, a že ve sněmovně usednou zástupci dvou docela velkých, avšak velmi nestabilních formací. Zdlouhavá vyjednávání koalice pak některé machiavelistické politiky přivedla k u nás již tradiční myšlence rozbít tábor nejslabšího článku tak, aby bylo možné s odpadlíky složit vládu podle svých manažerských představ a zničit nepohodlnou konkurenci již na počátku její existence. Vzpomínám si, že první zprávičky o tomto plánu prosakovaly na veřejnost již v podzimních měsících minulého roku s tím, že rozhodující událostí pro útok má být vyjasnění situace v ČSSD po jejím volebním sněmu. V tom čase jsem tyto informace považoval pouze za pusté bláboly...

Nová vláda se ihned po svém vzniku opatrně pustila do nepříjemných úsporných opatření a začala tak alespoň z části plnit předvolební sliby stran, které do ní nominovaly ministry. Zdálo se, že naděje převážné části obyvatel České republiky jsou naplňovány. Jen v oblasti boje s korupcí TOP 09 a zejména ODS nedělaly téměř nic. Nečas, předseda vlády, dokonce veřejně podpořil ministra Drobila ve známé kauze na Fondu životního prostředí, a hned nato ještě vehementněji Alexandra Vondru v obrovském skandálu s firmou Promo-pro, kterou absurdně zveřejnila nejšedější postava vlády - ministr Miroslav Kalousek, možná jako mstu za kolegovy kroky proti nebezpečným strukturám na Ministerstvu obrany.

Do této mlýnice se zamotaly také VV, jejíž představitelé požadovali odchod obou „nečistých" ministrů. Vondra s Kalouskem však asi uzavřeli nějakou formu „míru" a tak se společně mohli napřít směrem proti nebezpečným VV. Vsadím vlastní nejnovější kalhoty, že vzájemné útoky obrany a financí ustanou, a že více jak 500 milionů za ozvučení bude shledáno přiměřenou částkou, nebo přinejhorším odpovědnost za tuto akci bude svržena na někdo téměř úplně nevinného. Navíc je to takto dobré pro šeredně zadluženou ODS (nebo jen některé vlivné členy?), protože by bylo skvělé „odparkovat" více jak 14 desitek milionů blokovaných v souvislosti s aférou na účtech v sousedním Rakousku...

Přesto, že mám svým založením zcela jasně blíže k hlásanému (avšak nenaplňovanému) programu ODS jak k tomu naplňovanému Věcmi veřejnými, musím uznat, že útok na demokracii není veden ze strany Víta Bárty vůči veřejné správě, ale spíše rafinovaně a dlouhodobě proti této mladé straně, která si získala silnou podporu občanů této země a za krátký čas udělala pro naši zemi hodně dobrého. Na tomto názoru nemůže nic změnit systematická a hysterická kampaň MF Dnes, která nepostrádá prvky překrucování či neobyčejného zveličování. Věřím více Bártovi jeho slova o tom, že se od byznysu odtrhl k politice více, jak Nečasovi, že očistí nyní již nenapravitelnou ODS, kterou jsem jako poslanec ČNR v roce 1990 pomáhal založit a v roce 1991 s mnohými jinými také založil.

Na fotografiích z oslav 20 let vzniku Občanské demokratické strany uveřejněných v MF Dnes jsem neviděl, s výjimkou Václava Klause, nikoho z těch skutečných zakladatelů, kteří byli u kolébky této významné strany, ale spoustu těch, kteří přišli k hotovému, aby jen parazitovali na cizím díle. Pro její zoufalý personální stav do kterého se dostala zejména po roce 1996 ji téměř všichni autentičtí zakladatelé postupně opustili, čehož si autoři článku trestuhodně vůbec nepovšimli...

Z výsledků krize je navýsost jasné, že nejsilnější subjekt koalice má velkou šanci opět proniknout k „životadárným" miliardovým penězovodům na Ministerstvu vnitra i na Ministerstvu dopravy a John bude zato protikorupčně disponovat s rozpočtem do 30 milionů...

Jsem přesvědčen, že kdyby John a Bárta větším partnerům neustoupili, vláda by nepadla. Na další obrovskou volební kampaň strany nemají peníze. Navíc by ODS hrozil pád ještě hlouběji, ne-li úplný rozklad. Pokud by John a Bárta před hypotetickými novými volbami projeli republiku stejně jak to udělal Václav Klaus v roce 1992, tak by pozice jejich strany v zákonodárném sboru zcela jistě výrazně posílila.