PODPORUJEME

Národní pochod pro život a rodinu 2019


Občanský institut

Občanský institut


Konzervativní listy


Hodonínská výzva


petice_proti_zakonu_adopce_dti_pro_homosexualy

Petice proti zákonu "ADOPCE DĚTÍ PRO HOMOSEXUÁLY"


Třetí odboj

TřetíOdboj.cz


VítěznýÚnor.cz


V.O.R.P.

Výbor na obranu rodičovských práv


wilberforce.cz

Institut Williama Wilberforce


klubod.cz/

Klub na obranu demokracie

17.01.2013

Autor: Otto Jarolímek

Týdenní ohlédnutí

2. týden 2013


Nejdůležitější vnitropolitickou událostí minulého týdne bylo samozřejmě první kolo historicky první přímé volby prezidenta České republiky. Toto téma však ponechme nyní stranou. Před námi je ještě kolo druhé a ke zhodnocení celé procedury i jejího výsledku je nutno přistoupit bez emocí a s nadhledem, k čemuž je nezbytný i určitý časový odstup. V předvolební vřavě tak zanikla i poměrně důležitá informace o tom, že se premiéru Nečasovi opět podařilo odvrátit hrozbu rozpadu vládního kabinetu (pokolikáté již?). Vedení nejmenší vládní strany LIDEM zrevidovalo svoje původni rozhodnutí motivované neshodami při obsazování funkce ministra obrany a vyslovilo souhlas se setrváním svých zástupců v koaliční vládě. Přes veškeré výhrady k činnosti současné vlády je nutno hodnotit tento vývoj pozitivně. Vládní krize či dokonce předčasné parlamentní volby v době, kdy do termínu voleb řádných zbývá šestnáct měsíců, by naší zemi určitě neprospěly. Motivace vedeni liberálních demokratů (LIDEM) je zřejmá. Tato uměle vytvořená strana s nulovou voličskou podporou tak získala oněch šestnáct měsíců pro zoufalý pokus přesvědčit české občany o oprávněnosti své existence na naší poitické sceně.

V oblasti zahraniční politiky zaměřme tentokrát pozornost na exotickou a většinou komentátorů značně opomíjenou oblast západní Afriky, konkretně pak na západoafrický stát Mali. Jeho severní část ovládají vojenské jednotky radikálních islamistických organizací, které se netají svým úmyslem postupovat dále k jihu směrem na malijské hlavní město Bamako. Krize v Mali se již dostala i na pořad jednání Rady bezpečnosti OSN, kterou požádala o pomoc zákonná malijská vláda. Ta se obrátila i na sousední Nigerii a Senegal a rovněž tak i na Francii, která má k tomuto regionu tradiční vazby. V současné době již v Mali operují vojenské jednotky všech těchto tří států. V tomto konfliktu se potvrzuje i známá pravda o tom, že nejnesmiřitelněji vůči sobě často vystupují hnutí vycházející z téhož ideového základu, která se pak obvykle vzájemné obviňují z hereze. Radikální malijští islamisté se ostře vymezili vůči súfismu (neortodoxní mystická forma islámu) a nezastavili se ani před ničením súfistických svatyní ve starobylém městě Timbuktu, z nichž některé jsou na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Současný malijský konflikt dává opodstatnění i úvahám o souvislosti aktivizace západoafrických islamistů s nedávným pádem režimu M. Kaddáfího v sousední Libyi, na němž se značně diskutabilním způsobem podílely i vojenské jednotky NATO. M. Kaddáfí byl problematický politický exot, nicméně radikální islamisty dokázal v oblasti svého vlivu vždy udržet na uzdě.