PODPORUJEME

Den pro rodinu a manželství 2019


Občanský institut

Občanský institut


Konzervativní listy


Hodonínská výzva


petice_proti_zakonu_adopce_dti_pro_homosexualy

Petice proti zákonu "ADOPCE DĚTÍ PRO HOMOSEXUÁLY"


Třetí odboj

TřetíOdboj.cz


VítěznýÚnor.cz


V.O.R.P.

Výbor na obranu rodičovských práv


wilberforce.cz

Institut Williama Wilberforce


klubod.cz/

Klub na obranu demokracie

25.06.2012

Autor: Martin Rejman

Týdenní ohlédnutí

25. týden 2012


Začnu Událostí, která se udála v pondělí 18. června: v květnu založená Knihovna kardinála Berana, ve spolupráci se Sdružením občanů Exodus, uspořádala konferenci „Prof. Josef Kalvoda - historik, křesťanský politik, exulant". Možná malá propagace konání konference způsobila nevelkou účast posluchačů, což byla škoda. Ale to nijak nesnižuje význam konference a kvalitu přednesených textů. Zaujala mne zejména přednáška znalce a propagátora Kalvodova díla, Mgr. Jana Cholínského (pracovníka ÚSTRu) a vyprávění Prof. PhDr. Miroslava Nováka (CEVRO), který profesora Kalvodu poznal jak v exilu, tak po „sametové" revoluci u nás, kdy se sám z exilu ve Švýcarsku vrátil a kdy měl i Kalvoda možnost navštěvovat svoji vlast. Účast paní Brabcové-Kavinové, praneteře kardinála Josefa Berana, přispěla k slavnostní, ale milé, až osobní atmosféře konference.

Profesor Kalvoda ve svých článcích a knihách, zejména i v u nás vydané Genesi Československa (Panevropa, 1998), střízlivě popsal historii vzniku Československa a ukázal na některé sporné kroky TGM; zdrcující kritice podrobil zejména roli Edvarda Beneše, kterého, podle mého mínění zcela oprávněně, považoval za rozhodujícího strůjce obratu Československa od demokratického státu ke státu komunistické totality. Toto ukázal s přímostí, dokonale podepřenou historickými prameny, v popisu dalších kroků Beneše ve třicátých letech, v emigraci v Londýně (s návštěvami Moskvy) a především v jeho neblahé roli na tvorbě Košického vládního programu a jeho uplatňování v letech 1945 - 1948, tedy v době tzv. III. republiky (Role Československa v sovětské strategii, Dílo, 1999). Profesor Kalvoda se samozřejmě nedočkal uznání od většiny našich současných historiků, kteří jsou stále poplatní adoraci první republiky a jejích elit, které byly pohříchu a povětšině levicové; přičemž ty pravicové - čest výjimkám - zklamaly naprosto stejně. Jeho život a studium jeho díla je ale živou inspirací pro konzervativní, pravicové politiky, tak potřebnou právě dnes. Proto tedy konferenci o profesoru Kalvodovi považuji za Událost, stejně jako Událostí je i Knihovna kardinála Berana, založená díky Miroslavu Svobodovi (její základní fond tvoří vlastně jeho obsáhlá knihovna) a jeho spolupracovníky Josefem a Jarmilou Štogrovými. Zakladatelé Knihovny ji charakterizují jako, cituji: „teologickou, filosofickou a společensko-politickou, ve společensko-politickém smyslu zaměřenou především na období odporu proti komunismu, a to domácího i zahraničního, katolickou a politicky konzervativní knižní produkci s tím, že v jisté míře sleduje knihovní fond dostatečně širokou škálu knižní produkce, aby byla v rámci odborného studia umožněna komparace." Přejme tedy Knihovně kardinála Berana úspěch, těšme se z jejích aktivit a také, v rámci možností, ji podporujme - třeba knižními dary na adresu Exodus, KKB, U Zvonu 51, 330 11 Třemošná.

Sdružení občanů Exodus též prostřednictvím pracovníků se zdravotním postižením digitalizuje a na webu zpřístupňuje česká exilová a samizdatová periodika, které jsou mimo pražskou knihovnu Libri prohibiti zcela nedostupná. Tím je web zcela unikátní.

Odkazy: stránky periodik, stránky knihovny, stránky o Josefu Kalvodovi.

Ve středu nám Lidové noviny prozradily trochu víc o budování dvou knihoven rozsahem nepoměrně větších a díky bohatým sponzorům a zejména osobnostem, jimž budou věnovány, jistě s větším dosahem: knihoven našich polistopadových prezidentů Václava Havla a Václava Klause.

Havlovu knihovnu buduje na Loretánském náměstí nadace Zdeňka Bakaly, které Dům U Drahomířina sloupu patří. Místo si vyhlédl pan prezident, který prohlásil, že si nechce budovat pomníček, ale spíše ohnisko duchovního života. Knihovnu, resp. Vzdělávací institut Václava Klause buduje nákladem přes 200 mil. korun Petr Kellner na místě, které si také vybral pan prezident: je to barokní zámeček na Hanspaulce, jedné z nejluxusnějších pražských čtvrtí. Kancléř Jiří Weigl řekl: „Nechceme být pouhou knihovnou, ale živým centrem politické a společenské debaty". A prezident vyslovil přání: „Doufám, že mi institut Václava Klause dá šanci jako člověku zvyklému ráno přijít do práce. Že mi dá kancelář, kam hodlám každé ráno přijít.". Tuto šanci, na rozdíl od Václava Havla, má, a při jeho nátuře ji jistě bude využívat nejen k psaní svých pamětí. Jak bude ovlivňovat politický a společenský život, uvidíme. Každopádně konstatujme, že oba prezidenti, kteří v posledních více jak dvaceti letech svými dobrými i špatnými rozhodnutími ovlivňovali naše životy, mají na své knihovny plné právo.

Jak se mnozí z našich podniků a jejich šéfů staví k tradicím, nám vysvětlil Petr Klauda, vedoucí přístavu Smíchov a Radotín. Firma České přístavy, a.s., vlastní pozemky na Císařské louce, považované za Mekku českého fotbalu. Zde se odehrál 8. dubna 1893 první fotbalový zápas v Čechách mezi Fotbalovým klubem Loučeň a tehdy nejlepším klubem v Rakousku - Uhersku, Regattou (0:5), a 29. března 1896 zde svoje první derby odehrála Sparta se Slavií (0:0). Hřiště, které doslova vstalo z bahna po ničivé povodni v roce 2002 díky klubu FC Radlice, však má zaniknout díky tomu, že tento klub nemůže platit nově stanovené nájemné, zvýšené ze 100 tis. na 600 tis. Kč ročně, a tak zde zřejmě vyroste další golfové odpaliště. Proti golfu rozhodně nic nemám. Nešlo by však, aby slavné kluby, kromě vyjádřeného politování, a třeba s podporou Magistrátu, pro Radlice vysoké nájemné zaplatily a kolébku naší kopané zachránili? Nebo by pomohlo vyhlášení veřejné sbírky?