PODPORUJEME

Národní pochod pro život a rodinu 2019


Občanský institut

Občanský institut


Konzervativní listy


Hodonínská výzva


petice_proti_zakonu_adopce_dti_pro_homosexualy

Petice proti zákonu "ADOPCE DĚTÍ PRO HOMOSEXUÁLY"


Třetí odboj

TřetíOdboj.cz


VítěznýÚnor.cz


V.O.R.P.

Výbor na obranu rodičovských práv


wilberforce.cz

Institut Williama Wilberforce


klubod.cz/

Klub na obranu demokracie

11.05.2011

Autor: Otto Jarolímek

Týdenní ohlédnutí

18. týden 2011


Na domácí politické scéně byl uplynulý týden ve znamení určité, byť zřejmě velmi dočasné, stabilizace vládní koalice. Zdá se, že osobní střety budou na chvíli vystřídány obnoveným úsilím o naplnění původního reformního vládního programu, i když nejnovější výroky nejvyšších představitelů strany Věci veřejné (VV) naznačují, že personální výměny na ministerských křeslech budou zřejmě ještě pokračovat. Reformní úsilí pochopitelně vyvolává celou řadu věcných sporů, přičemž z konzervativního politického hlediska je zvláště zajímavý případ státní podpory stavebního spoření. Principiálně jsou jakékoli podpory tohoto typu zbytečnými státními výdaji a představují škodlivé zásahy do ekonomiky volného trhu. V tomto bodě bychom se zřejmě shodli s ministrem Kalouskem a chápeme jeho snahu státní podporu stavebního spoření zrušit. Problém je však ve způsobu, jakým mělo být tohoto cíle dosaženo. Snaha obejít zásadní právní princip zákazu retroaktivity byla poněkud nedomyšlená a korunu celé akci nasadilo úsilí protlačit příslušnou právní normu ve zkráceném legislativním procesu. Logickým důsledkem pak byl podnět Ústavnímu soudu a jeho následné rozhodnutí, které je v souladu s Ústavou, i když se nám může zdát příliš aktivistické a do jisté míry „levicové". Následné výroky premiéra Nečase o možnosti okleštit pravomoce Ústavního soudu lze považovat za značně neuvážené a politicky neprozíravé. Takovýmito myšlenkami by se mohl premiér zaobírat, pokud by vládní koalice disponovala v Parlamentu dvoutřetinovou většinou, jinak jde o zbytečné „dráždění tygra".

V zahraničněpolitické sféře bylo mediálně nejpřetřásanější událostí bezpochyby usmrcení nejhledanějšího světového teroristy Usámy bin Ládina americkým výsadkovým komandem. Tato událost, která na několik dní zcela ovládla zpravodajství po celém světě, má však charakter politického bulváru a její význam se přeceňuje. Bin Ládinova smrt neznamená konec teroristické hrozby ze strany islámského fundamentalismu. Je nutno odstranit příčiny vzniku agresivních forem této ideologie a řešit nahromaděné hospodářské a sociální problémy. Američané i Evropané by měli nejprve začít u sebe.