Autor: Jaroslav Cabal

Těžká volba

Na televizních obrazovkách se nám promenuje jedna „ovečka“ za druhou a slibuje všechno, co ve své lenosti za posledních 15 let v parlamentu nestihla…

---

V současné Evropské unii neblaze leč vítězně postupuje socialismus, zejména v podobě bobtnání štědrého sociálního systému, který je financován „na sekeru", a také v podobě růstu různých typů regulací a povinností. V této souvislosti se zvyšuje úroveň daňových zátěží a tím razantně ubývá svobody jednotlivce i skupin. Postupné ústupky liberální a středové politiky znamenají znatelný posun k levému středu, přestože rétorika jejich představitelů a hodnocení médií je plná slov o konzervativismu a pravicovosti. V České republice, stejně jako v ostatních zemích Evropy, dochází z hlediska vývoje politiky a vývoje mediální scény také k nebezpečnému chaosu a zmatení pojmů v hodnocení postavení jednotlivých stran v politickém spektru. Možná je to zejména důsledkem činnosti nedostatečně kvalifikovaných reprezentací partají, novinářského předvádění se, neskutečných závěrů podivných politologů a hustých mlh, které mají zakrývat gigantickou korupci, klientelismus a morální úpadek napříč vládními stranami.

Zmatení pojmů a pravdivého obrazu jednotlivých sil dostupuje vrcholu v nepřehlednosti zejména před volbami. Média nám předkládají dlouhá léta jednu aféru za druhou aby v předvolebním čase na všechnu tu bídu zapomněla a na svých stránkách pozitivně a v palcových titulcích prezentovala tytéž pokleslé představitele současných politických „elit". Ani náznak řešení, ani náznak rozboru. Na televizních obrazovkách se nám promenuje jedna „ovečka" za druhou a slibuje všechno, co ve své lenosti za posledních 15 let v parlamentu nestihla... Příznačná je povrchnost bez paměti a absence dobrých analýz skutečných příčin všech současných druhů krizí naší společnosti.

Lidé jsou konfrontováni  s průhlednými léčkami v podobě apelu k volbě posledních čtyř kandidátů, prý s bohulibým záměrem dostat ze Sněmovny ty, kteří tam nyní zasedají - přitom dáme hlas jen jiným lidem stejného ražení, často přinejmenším odborně horším. Setkal jsem se také s výzvou abychom nevolili menší strany, protože prý náš hlas spadne pod stůl, a nešťastná pravice bude poražena šťastnou levicí, nebo naopak.

Rafinovaná výměna šéfa ODS znamenala odchod pouze jediného člověka ze špičky této strany - ostatní zůstávají na kandidátkách. Přestože nám již dvacetiletá zkušenost říká, že se při mnohaletém stereotypním uvažování nic na nevábném klimatu v naší zemi nezmění, volíme podle těchto rádců a manipulátorů „menší zlo". Pouštíme tím KSČM, ČSSD, ODS, KDU-ČSL, případně jejich protřelé odštěpky, opět na scénu s rezignovaným vědomím, že budou opět páchat zlo - jen možná bude „menší".

Uvedené výzvy vedou k tomu, že se v naší zemi opravdu nic nepohne k lepšímu. Nikdy. Zprofanované síly se opět bezostyšně, a o to důsledněji, vrhnou do likvidace posledních rezerv státu.

Často se proto setkáváme s otázkou koho tedy volit? Vždyť všechny popularizované strany se srovnatelnou měrou podílejí na morálním i hospodářském marasmu, například „lidová" ČSSD vynakládá obrovské prostředky na megabilboardovou kampaň místo toho, aby ty stamiliony vrhla na podporu potřebných, a stejně je na tom mírně zaostávající ODS. Obě strany se znova dostanou do „chomoutu" svých štědrých sponzorů, kteří po volbách očekávají návrat svých „politických investic" v podobě různých úlev a předražených státních zakázek. A malé strany se prý nedostanou do parlamentu. Nedostanou se, přestože všichni si přejeme změnu. Protože se bojíme, navíc nelogickým a nesmyslným strachem, do té hrůzy praštit svým hlasem, aby prý nespadl pod stůl. A bludný kruh je uzavřen.

Jediným východiskem z tohoto předvolebního guláše je tedy vzít sebou do volební místnosti kandidátku menší strany a dosavadním mocným jejich téměř vysátou velkou hračku - naši zemi - odebrat. Je nejvyšší čas udělat konečně jiné rozhodnutí než to, které se nám již 6x nepovedlo, a je jedno, jestli jsme dosud volili levici, pravici, nečitelnou KDU-ČSL nebo zelené. V celém spektru politiky lehce nalezneme korupcí nedotčené strany, které od nás dostanou šanci k zastavení divoké jízdy z prudkého kopce. V sebezáchovném rozhodování máme šanci odmítnout argumenty ČSSD o malé výši našeho státního dluhu a odmítnout bezzubou politiku ODS. Pusťme ke kormidlu naší země tu stranu, která nabízí zdravější hospodaření s veřejnými prostředky a vytváří tak předpoklady pro stát odolnější proti krizovým vlivům.

Přejí vám hezký den.

 

Ing. Jaroslav Cabal

člen předsednictva Konzervativní strany a její kandidát č.1. v Jihomoravkém kraji

www.konzervativnistrana.cz

 

Dejte minulé Sněmovně známku, kterou si zaslouží: volte 5.

---