PODPORUJEME

Národní pochod pro život a rodinu 2019


Občanský institut

Občanský institut


Konzervativní listy


Hodonínská výzva


petice_proti_zakonu_adopce_dti_pro_homosexualy

Petice proti zákonu "ADOPCE DĚTÍ PRO HOMOSEXUÁLY"


Třetí odboj

TřetíOdboj.cz


VítěznýÚnor.cz


V.O.R.P.

Výbor na obranu rodičovských práv


wilberforce.cz

Institut Williama Wilberforce


klubod.cz/

Klub na obranu demokracie

10.07.2012

Autor: Parlamentní listy

Rozhovor s Martinem Rejmanem

nejen o aktuálních politických kauzách...


1)      Pokud byste byli parlamentní stranou, hlasovala by Vaše strana ve světle známých skutečností pro nebo proti vydání Parkanové? Proč?

 

Poslanecká sněmovna samozřejmě nerozhoduje o vině nebo nevině poslance, ale dbá, aby nebyl šikanován za svůj názor. To se v daném případě nezdá a proto bychom hlasovali pro vydání paní exministryně obrany Parkanové. Konečně musí nastat okamžik, kdy i vysocí státní úředníci se budou zodpovídat a ponesou odpovědnost za svá špatná rozhodnutí. Není možné se donekonečna schovávat za mylný předpoklad, že „kolektivní" rozhodnutí zbavuje případné trestní a hmotné odpovědnosti. Je třeba narovnat v této věci pravidla, aby vysocí funkcionáři státu neměli privilegovanější postavení, zbavující je odpovědnosti za chybná rozhodnutí, než jejich „malí" úředníci, a než jakýkoli občan. Vysocí státní úředníci rozhodují o ohromných hodnotách a jejich odpovědnost tomu musí odpovídat. Jedinou institucí, která může nestranně rozhodnout o vině je soud. Je tedy potřebné věc předat k rozhodnutí právě jemu. KONS doufá a věří v konečně nestranné a spravedlivé rozhodování našich soudů. „Znalecké posudky" ministra Miroslava Kalouska považujeme pouze za matení veřejnosti, protože povinnost vyhotovení (či absence) nějakého posudku neřeší vznik a výši způsobené škody, případně možné korupční jednání. Meritními věcmi jsou tedy otázky, zda vznikla škoda, kdo za ni nese odpovědnost, případně zda jde v této kauze o korupci. Že kauza CASA není pouze a hlavně kauza paní Parkanové, a že nejde v rezortu obrany pouze o tato letadla, jsem přesvědčen.

 

 

2)      Jaký je váš postoj k církevním restitucím, myslíte, že by měly být schváleny ve variantě, kterou navrhuje současná vláda nebo spíše ve variantě jiné (popište, prosím, podrobně jaké) anebo by neměly být schváleny v současné situaci vůbec?

 

Konzervativní strana jednoznačně a bezvýhradně podporuje vládní návrh zákona o vyrovnání se státu s církvemi. Nejdná se totiž pouze o klasickou restituční záležitost jako v předchozích zmírňování křivd způsobených komunistickým režimem, ale i o postupné oddělení financování církví ze státního rozpočtu.

Faktem je, že kdyby levice po dvacet let nebojkotovala řešení tohoto problému, nemuseli by mnohé církevní majetky, devastované komunistickým „hospodařením", dále chátrat, byly by dnes většinou opraveny a nesly výnos, z něhož by mohly církve nejen existovat, ale vykonávat mnohé prospěšné charitativní, vzdělávací a jiné činnosti. Také obce by mohly získat do svého majetku pozemky, blokované nedořešením t. zv. církevních restitucí. Jsme pro okamžité řešení, protože další odklady by přinesly ještě více problémů, včetně možných soudních procesů, které by stát nemohl vyhrát. Je také třeba zmínit, že se nejedná jen o katolickou církev, ale i mnoho církví jiných, v jejichž prospěch souhlasila katolická církev, že se vzdá značné části svých nároků. Představitelé těchto církví by to měli veřejnosti jasně sdělit. Také stát by měl říci občanům, že zcizený církevní majetek, s nímž stát hospodaří, vynáší státu o několik set milionů ročně více, než na církve vynakládá.

 

 

3)      Jaký je postoj vaší strany k omezování činnosti nemocnic a postupující reformě ve zdravotnictví? Jaký postup byste navrhovali vy? I s ohledem na pozici zdravotních pojišťoven a dalších zdravotnických subjektů?

 

Vláda a pojišťovny se, bohužel, více soustřeďují na likvidaci nemocničních zařízení, omezování rozsahu zdravotní péče a hrazení léků, než na skutečně účinnou a velmi potřebnou zdravotní reformu. Konzervativní strana má zpracovaný program pro zdravotnictví, který jednak redefinuje právní a etická východiska ochrany zdraví a veřejného pojištění, a zároveň zohledňuje ekonomické limity při aplikaci medicínských poznatků, včetně „děr", kterými utíkají veřejné prostředky. Stát musí být v tomto kontextu institucí, která je garantem dostupnosti a odpovídající kvality zdravotní péče, ale občan si musí být vědom, že je povinen se o svůj nejcenější statek, zdraví, starat, že stát z něj tuto odpovědnost nemůže sejmout. Zmíním jen některé z hlavních principů našeho programu: preference preventivních zdravotních programů; příklon k instituci rodinných lékařů; oddělení sociální problematiky pacientů od problematiky zdravotní; zvláštní pozornost prenatální a paliativní léčbě a hospicové péči.

 

 

4)      Co vám nejvíce vadí na reformách předkládaných do vlády ze strany ministra Jaromíra Drábka? Jaké mohou mít podle vás důsledky a co byste vyčlenili jako zvlášť nebezpečné opatření pro budoucí stabilitu sociálních problémů v ČR?

 

Pokud by se sociální reforma, kterou má na starosti pan ministr Drábek, postarala o zefektivnění a adresnost sociálních dávek, zamezení jejich zneužívání, jistě bychom neměli námitek. S čím však nemůžeme souhlasit, je rušení příspěvků mnoha postiženým a těm, co se o ně starají. V péči o tělesně a duševně postižené má náš stát co napravovat, aby se mohl nazývat civilizovaným.

Je také naléhavě třeba postavit na roveň domácí péči s péčí ústavní, což nejenže tuto péči zlepší a zlidští, ale i zlevní.

 

 

5)      Jaké je vaše stanovisko k odvolání ministra Pospíšila, jmenování Lenky Bradáčové na pozici vrchních státní zástupkyně v Praze a dále k připravované reformě státních zastupitelství připravované ministrem Pospíšilem? Měla by reforma pokračovat či nikoliv?

 

O panu ministru Pospíšilovi nemáme nějaké přehnané iluse. Je dlouholetým významným funkcionářem ODS. Stejně jako další politici napříč politickými stranami dobře vidí do praktik při „dolování" peněz na předražené volební kampaně, stejně jako na jiné, veřejnosti skryté aktivity. Po dlouhá léta se od této pro demokracii nebezpečné praxe nedokázal distancovat. Až za svého nynějšího působení v křesle ministra spravedlnosti se začal více zabývat bojem proti korupci. Stal se tak nebezpečným nejen pro ODS ale také pro ČSSD i Top 09.

Pravděpodobně tedy zafungoavly dlouhé prsty jedné silné vlivové skupiny, kterou novináři s oblibou označují příjmením Ivana Langera. Vždyť nový ministr spravedlnosti Blažek pochází z Jihomoravského kraje, ve kterém neoficiálně „vládne" občanským demokratům současný předseda hospodářského výboru PS PČR Pavel Suchánek, blízký přítel Ivana Langera. Tato skupina dokázala prosadit své lidi i na další významné posty, například do dozorčí rady ČEZ. Výměna ministra spravedlnosti je tedy vítězstvím sil, které protikorupční boj neposunou ke kýženému cíli.

 

 

6)      Jste spokojeni s prezentací své strany ve veřejnoprávních médiích a médiích všeobecně, uveďte, prosím i konkrétní příklady či náměty do budoucna, jak situaci řešit.

 

Samozřejmě nenajdete mezi neparlamentními stranami takovou, která by byla spokojena se svou presentací ve veřejnoprávních i soukromých sdělovacích prostředcích. Postoj médií k malým stranám není pouze přehlíživý, je doslova diskriminující. Uvítali bychom, kdyby do tak sledovaných pořadů, jakým jsou např. Otázky Václava Moravce, byly přizvány nejen osobnosti z vládního a opozičního tábora parlamentních stran, ale i ze stran neparlamentních. I při zjišťování názorů politických stran ve zpravodajských relacích televize a rozhlasu i v novinách by měly být oslovovány také osobnosti z neparlamentních stran, nejen stále stejné známé tváře.

 

 

7)      Čím si vysvětlujete, že přes nedůvěru drtivé většiny občanů ve vládu premiéra Nečase, která dosahuje až 85% lidí, kteří vládě nevěří, vaše preference nerostou razantněji? Neměli byste něco sami změnit ve svém přístupu k voličům? Co v tomto ohledu připravujete?

 

Vláda premiéra Nečase ztrácí důvěru občanů naší země z mnoha důvodů.

a) evidentně se vyhýbá skutečnému boji s korupcí, aby nebyla sama citelně zasažena; b) otřásly jí zbytečně exaltované, novináři zveličené, a ovšem také špatně řešené skandály uvnitř Věcí veřejných; c) těžká ekonomická situace ve světě a zejména v Evropské unii a naše vnitřní poměry nastavené levicovými vládami, které dnes vyžadují pro občany bolestivá řešení, také přispívá k neoblíbenosti vlády; d) není razantně postupováno proti zneužívání státních prostředků, ale problémy rozpočtu se řeší necitlivými a často nic neřešícími škrty, které ovšem občany zbytečně štvou proti vládě. Totéž platí o zvýšení DPH. Někdy se až zdá, jako by to byl něčí záměr.

 

 

8)      Sledujete nárůst preferencí KSČM se znepokojením či vám naopak nevadí a považujete to za odraz současné reality? Měla by být KSČM zakázaná?

 

Na růstu preferencí KSČM se jasně podílí současný morální stav společnosti. Země prorostlá netrestanou korupcí obyčejně upadá do situace, ve které jsou pro mnohé občany přijatelná řešení, které nabízejí strany s nebezpečně extrémními programy. To platí pro každou zemi, a pro postkomunistické zvlášť, tím spíš u nás, kde je nepřerušená existence parlamentní komunistické strany. Nevím, je-li nyní právně možné KSČM zakázat, ale jsem přesvědčen, že nezakázání KSČ po Listopadu 1989 a nepotrestání jejích zločinů je hlavní příčina všech polistopadových - a tedy i dnešních - problémů: ztráta víry ve spravedlnost, v morálku, poctivost, slušnost.

 

 

9)      Můžete uvést pozitivní příklad osobnosti, která vás v poslední době zaujala svým přístupem k řešení politicko-společenské situace v České republice? Kdo má vaši důvěru a kdo ji v žádném případě nemá a mít nemůže?

 

Neznám osobnost, která by mohla, jako jedinec, něco na neutěšené situaci v naší zemi změnit. Změna musí nastat „zdola", občané musí demokratickou cestou, tedy volbami, vyměnit současnou politickou elitu, neschopnou sebereflexe.

Současný volební zákon to však velice ztěžuje. Konzervativní strana navrhuje jeho změnu aspoň v tom smyslu, aby se volič nemusel bát propadnutí svého hlasu, daného malé straně. Dá-li tedy např. levicový volič hlas straně Zemanovců, a ta nezíská potřebných 5% hlasů, připadne jeho hlas druhé voličem vybrané straně, v tomto případě asi ČSSD; volí-li pravici, dá na první místo např. KONS, na druhé ODS. Volič se tedy nemusí obávat, že jeho hlas propadne a malá strana tak má reálnou šanci protrhnout monopol stále znova volených - a nereformovatelných - stran. Předvolební průzkumy by tak přestaly mít moc sebenaplňujících se proroctví.