FAQ
Diskusní fórum
KONS na Facebooku
KONS na Twitteru
RSS
tisknout stránku
Problém omezení reprodukce – trauma či ekonomický problém?
Sterilizace.
Krajský soud v Ostravě přijal v pátek přelomové rozhodnutí a rozhodl o odškodnění ženy za provedenou sterilizaci. Rozsudek přivítali nejrůznější aktivisté i jakýsi svaz sterilizovaných žen, který sdružuje ženy s podobnými případy.
Nemožnost mít dítě je pro ženu vždy velmi frustrující a traumatizující faktor. Je to zásah do její přirozené funkce ve společnosti, do samé přirozené podstaty bytí. O tom, že těchto případů přibývá, svědčí přeplněná centra asistované reprodukce a současný demografický vývoj. Některé ženy mít díte programově nechtějí, což je však jiný případ, další je přes veškeré lékařské pokroky mít prostě nemohou a jiné je mít nemohou proto, že další v dlouhé řadě porodů by již mohl být zdravotně riskantní.
Z psychologického hlediska je jistě zásadní rozdíl mezi ženou, která dítě nemá a ani mít nemůže, a ženou, která již jedno (či několik) dětí má a teprve poté se dostane do oné situace. Pokud se tedy určitá skupina pacientek domáhá po zdravotnickém zařízení odškodnění, s vysokou pravděpodobností je v pozadí ještě něco jiného. Není příliš obtížné přijít na jádro problému. Ne náhodou se jedná o pacientky ze sociálně slabých rodin, jejichž primárním příjmem jsou sociální dávky. Značná část těchto dávek se odvíjí od počtu nezletilých dětí v rodině. Je tedy zřejmé, že tyto rodiny jsou z ekonomického hlediska motivovány k co nejvyššímu počtu potomků. Je-li tento zdroj příjmů znemožněn, je nutné jej nahradit - tedy vysoudit potřebný obnos soudní cestou. Bylo by velmi poučné udělat si sociologický rozbor složení onoho svazu; asi bychom výsledkem nebyli příliš překvapeni...
Z hlediska zdravotnického zařízení pak jde o nemalý problém, který při zvážení všech možností pro ně nemůže skončit dobře a při dnešní konstelaci tzv. „veřejného mínění", neboli médií a několika křiklounů, vždy hrozí soudní dohra. Pokud se totiž zdravotnické zařízení rozhodne eliminovat další zdravotní rizika a dle platných předpisů o tomto poučí pacientku (což se ve většině případů při intelektuální vyspělosti takovýchto pacientek mine účinkem a stejně se opět obrátí proti zdravotníkům) a provede zákrok, výsledek jsme právě viděli. Pokud se při zvážení tohoto precendentu rozhodnou pro zachování reprodukční schopnosti pacientky a ta při dalším porodu zdravotním komplikacím podlehne, mohou si být jisti, že početná rodina po inicializaci tzv. ochránců lidských práv požene zdravotnické zařízení před soud právě pro fakt, že zákrok neprovedlo a zanedbalo lékařskou péči. Kromě toho bude samozřejmě potřebovat opět nahradit výpadek v sociálních dávkách za již nezrealizované potomky. Opravdu nezáviděníhodná situace...
14. října 2007
Tomáš Kaláb
Související text:
Nemocnice má odškodnit Romku za nechtěnou sterilizaci
Ostrava - Odškodnění 500.000 korun přiznal dnes ostravský krajský soud třicetileté Romce Ivetě Červeňákové za nechtěnou sterilizaci. Peníze by jí měla vyplatit Městská nemocnice Ostrava. ČTK to řekl Kumar Vishwanathan ze sdružení Vzájemné soužití, který se v Ostravě věnuje romské problematice. Nemocnice se brání tím, že má písemný souhlas pacientky. Případné odvolání k olomouckému vrchnímu soudu ještě zvažuje. Podle právní zástupkyně žalobkyně Michaely Kopalové jde o historicky první případ, kdy soud přiznal odškodné pro ženu, která byla nechtěně sterilizována.
"Vedení Městské nemocnice bere na vědomí informaci o dnešním rozsudku. Jsme toho názoru, že je nutno vyčkat na písemné vyhotovení rozsudku. Pak zvážíme možnost odvolání," řekla ČTK mluvčí zdravotnického zařízení Marie Dlabalová.
Soudce, který se případem zabýval, uvedl, že nemocnice pochybila. Zásah do práv mladé ženy označil za nezvratitelný. Peníze by žena měla dostat za způsobenou fyzickou a psychickou újmu.
Červeňáková sterilizaci prodělala před deseti lety. Tehdy rodila druhé dítě a podruhé císařským řezem. Lékaři a zdravotnický personál ale podle soudu nepostupovali správně a ve zdravotnické dokumentaci chybí doklady o tom, že by matka se sterilizací řádné a podle předpisů souhlasila.
"Nevěděla jsem ani, co to znamená," svěřila se dnes ČTK Červeňáková. V době těsně po porodu byla navíc jednou z obětí ničivých záplav a měla jiné starosti. Řešila spíše existenční problémy, kam se z vyplaveného domu přestěhovat.
Sedm let podle svých slov žila v domnění, že má v těle instalované jen antikoncepční tělísko. Když navštívila lékaře, aby jí ho odstranil, že chce další dítě, dozvěděla se pravdu. Nyní společně s manželem uvažuje o adopci. "Už mám všechny potřebné formuláře. Chtěla bych mít doma chlapečka," svěřila se matka dvou dívek.
Také advokátka poukazuje na řadu nedostatků. "Komise, která o zákroku měla rozhodovat, se sešla až deset dnů po porodu. Chybí i dokument, podle kterého by bylo zřejmé, že klientka věděla o neodstranitelných následcích sterilizace," řekla.
Dlabalová také uvedla, že sterilizace žen v ostravské městské nemocnici prošetřovala komise ministerstva zdravotnictví a rovněž ombudsman. "Trestní stíhání bylo prozatím zahájeno u pěti případů, všechna byla odložena, jelikož nedošlo k trestnímu činu," řekla.
Kauza Červeňákové je druhou kauzou nechtěné sterilizace, kterou ostravský krajský soud řešil. V roce 2005 rozhodl, že se za stejné poškození práv musí vedení nemocnice v Ostravě-Vítkovicích dopisem omluvit tehdy dvaadvacetileté Heleně Ferenčíkové. Také ona podle soudu nebyla před zákrokem dostatečně informována. Soud ale kvůli promlčení zamítl odškodnění milion korun, které Romka požadovala.
"Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ale už nejde nárok na odškodnění nemajetkové újmy promlčet," řekla Kopalová. Dodala, že naděje na přiznání finanční satisfakce se nyní zvyšují zpětně i pro Ferenčíkovou. "Věřím, že uspějeme, až se případ vrátí zpět před ostravský krajský soud," řekla.
Případů nechtěné sterilizace je v České republice více. "Sama zastupuji při ženy. Vím celkem o 90 dalších, které se obrátily na veřejného ochránce práv," řekla Kopalová. Podle ní lékaři a zástupci nemocnice ve všech případech argumentují stejně. "Hájí se tím, že třetí porod císařským řezem bývá pro matku značně nebezpečný a postupují v zájmu jejího zdraví," řekla.
V této souvislosti kritizují vládu pracovníci Ligy lidských práv. "Nemá se i přes řadu naléhavých doporučení mezinárodních orgánů při OSN k omluvě a odškodnění všech žen sterilizovaných v době komunismu i v devadesátých letech," uvedla za Ligu Jana Koláčková.
