PODPORUJEME

Den pro rodinu a manželství 2019


Občanský institut

Občanský institut


Konzervativní listy


Hodonínská výzva


petice_proti_zakonu_adopce_dti_pro_homosexualy

Petice proti zákonu "ADOPCE DĚTÍ PRO HOMOSEXUÁLY"


Třetí odboj

TřetíOdboj.cz


VítěznýÚnor.cz


V.O.R.P.

Výbor na obranu rodičovských práv


wilberforce.cz

Institut Williama Wilberforce


klubod.cz/

Klub na obranu demokracie

12.01.2003

Autor: Jaroslav Teplý

Příklad pro nás?

Zdravotní a pensijní pojišťení (Nizozemí, Francie). Se souhlasem autora i redakce převzato z Neviditelného psa (tamtéž k disposici další texty autora...)


Předkládám čtenářům NP několik namátkou vybraných informací z největšího holandského deníku "De Telegraaf" s minimálním komentářem, aby si čtenář udělal svůj vlastní úsudek.

Zdravotní pojištění. Náklady neustále stoupají, obyvatelstvo stárne. Jeho počet sice v Holandsku vzrůstá, ale jen dovozem lidí, kteří většinou žijou z podpory, protože pocházejí ze zemí, které mají kulturní, sociální a politické zpoždění až několik set let.

Holandští občané jsou do určité výše příjmů pojištěni ze zákona u organisací, kterým se kdysi u nás říkalo nemocenská pokladna, nebo jen "nemocenská". Nad touto hranicí se lidé pojišťují soukromě u pojišťoven, i když to, myslím, není povinné. Protože příspěvky ze zákona pojištěných nestačily krýt náklady "nemocenských" , začala vláda řešit tento problém už v roce 1987 tzv. "dočasnou solidární daní", kterou mají tito lépe situovaní občané vyrovnávat manko těch ze zákona pojištěných. Čtenář A.E.Pasman konstatoval 10.12.02, že tato daň, která stoupla meziročně 2002 - 2003 o 32%, se rovná výšce jeho soukromého pojištění. (O té dočasnosti lze s úspěchem pochybovat, jak ukazuje "dočasná přirážka" na cenu benzinu, zavedená už před řádkou let, která nebyla zrušena ani během několika tučných let, které má Holandsko za sebou.)

K tomu připojil čtenář P. Osseweijer 10.1.03. jiný výpočet. Je pensista s příjmem (státní pense + soukromá pense) právě nad hranicí povinného pojištění € 31.750 ročně (dále všechno v €). Platí měsíčně 307,67 za standardní soubor pojistných případů s vlastním risikem 104.-. Výše příspěvku, který musí všechny pojišťovny svým pojištěncům účtovat, se skládá z prémie na náklady zdravotní péče a z několika "solidárních daní". Čtenář srovnává své postavení s někým, kdo ještě aktivně pracuje a vydělává jen trochu méně, než je uvedená hranice. Tento občan platí podle něho ROČNĚ 539,75 (1,7% z 31.750) za stejný soubor za celou rodinu včetně dětí do 18 let, neboli 44,85 měsíčně. Čtenář by ještě schválil, že úřady dávají přednost aktivnímu pracujícímu před někým, kdo je "oprávněn požívat sociální podpory" (speciální holandský úřední výraz) neboli pense. Ale, že platí včetně pojištění pro potřebnou péči ve stáří 6,8krát víc, to považuje za neslýchané, protože to činí více než 22% jeho hrubého příjmu.

Třetí čtenář, E. van Veen, se zabývá 9.1.03 jinými okolnostmi. Podle něho je někomu, kdo je soukromě pojištěn a starší než 65 let, vypoví pojišťovna pojistku. Sdělí mu diktátorským způsobem, že mu může nadále nabídnout jen standardní pojistku a že jí musí do 30 dnů oznámit, zda to přijímá, jinak není nadále nemocensky pojištěn.Tato pojistka, která znamená pro mnoho starých pojištěnců krok zpět, obsahuje více než dostatečné krytí pro porody, péči po porodu a zubařskou péči pro děti do 10 let, což asi nemůže staré lidi uvést zrovna do nadšení, zvláště když mohou jít k fysiotherapeutovi jen 9x za rok. Stížnosti jsou odmítány prý z příkazu ministra. Změnit pojišťovnu ve věku nad 65 let je nemožné, podle čtenáře se na tom "nemocenské" zřejmě dohodly.

Podotýkám, že jak jsem koupil, tak prodávám. Nemám čas dělat nějakou hlubokou studii, ale mám podezření, že tvrzení jmenovaných čtenářů asi nebudou daleko od pravdy. Jen tak pro zajímavost ještě k poslední větě, že se "nemocenské" zřejmě dohodly, že nepřipustí přechody starých lidí od jedné společnosti ke druhé. Paní V. Bošková před několika lety psala, že na Západě je svobodná volba domácího neboli rodinného lékaře. Jak kde, v Holandsku také, ale je veřejným tajemstvím, že tito lékaři ve městech zase mají nepsanou dohodu, že si nebudou "přebírat" pacienty.

Ještě bych uvedl případ z minulého týdne ve Francii, i když se netýká zdravotního, ale pensijního pojištění. Velké státní podniky Gaz de France a Electricité de France uzavřely o tom dohodu s odbory. Členové levicové organisace CGT ovšem dohodu, kterou jejich vlastní šéfové podepsali, neschválili a věc se stala zkušebním kamenem, zda se vládě podaří pensijní systém zreformovat. Problém je v tom, že v obou společnostech mají dnešní pracující tak říkajíc platit pensi jen o něco méně početnějším pensistům. Započítáme-li invalidní a jiné pense, jsou snad pensisté dokonce početnější. To je situace, ve které se ocitají a kterou budou muset řešit všechny evropské stárnoucí národy - jde o to, jak.

Pro nás to vlastně není nějak nová situace. Pamatuji-li si to dobře, domáhají se vojáci ve Vaňkově dodatku ke Švejkovi chleba, protože na něj mají "gebíry" a generál odpovídá: "gebíry jsou, ale chleba není.".

 

12.01.03

Jaroslav Teplý