PODPORUJEME

Národní pochod pro život a rodinu 2019


Občanský institut

Občanský institut


Konzervativní listy


Hodonínská výzva


petice_proti_zakonu_adopce_dti_pro_homosexualy

Petice proti zákonu "ADOPCE DĚTÍ PRO HOMOSEXUÁLY"


Třetí odboj

TřetíOdboj.cz


VítěznýÚnor.cz


V.O.R.P.

Výbor na obranu rodičovských práv


wilberforce.cz

Institut Williama Wilberforce


klubod.cz/

Klub na obranu demokracie

07.04.2009

Autor: Jan Kubalčík, Karel Ledvinka

Předčasné parlamentní volby 2009

"Všechny lidi lze klamat po určitý čas, některé lidi lze klamat po všechen čas, ale nelze klamat všechny lidi po všechen čas!" (Abraham Lincoln)


Když byla v roce 1998 ústavním zákonem „na jedno použití" rozpuštěna Poslanecká sněmovna, následovalo zcela zbytečné předání moci socialistům a dlouhých 8 let jejich vlády, během které astronomicky narostl státní dluh. Příznačné pro toto období je, že „na zakázku" vlády ČR byl obviněn, vězněn a souzen nevinný disident Vladimír Hučín. Současný vývoj spěje v lepším případě k podobnému výsledku, v horším případě k vládě ČSSD spolu s KSČM - jak je možno vidět v zastupitelstvech krajů. Ano, jedním z mála dobrých zákonů v této zemi je naše Ústava. Současní mocní ji opět potřebují obcházet a zmanipulovat. Důsledkem jsou předčasné volby. Nevidíme jinou možnost, než se jich zúčastnit. Krátce se proto zastavíme u několika otázek, které považujeme za klíčové.

Je nepřijatelné donekonečna žít na dluh - každý dluh se musí nakonec zaplatit. Nikoli další utrácení, ale přiměřená střídmost je cestou se současné ekonomické krize. Nejlepší cestou je pak prevence - až bude krize vystřídána konjunkturou, je nezbytné „myslet na zadní kolečka" a nikoli se znovu zadlužit. To platí stejně pro jednotlivce jako pro státy. Abychom měli všichni (tedy i ti, kteří nemají vysoké platy...) z čeho šetřit, jsou nezbytné nízké rovné daně s vysokým nezdanitelným základem.

Není nutné, aby politická a ekonomická elita byla provázaná jak to u nás vidíme a cestou z tohoto nepřirozeného a škodlivého tavu je změna principu financování politických stran tak, aby byly politické strany, co se jejich finančních zdrojů týká, více závislé přímo na občanech.

Pokud se ekonomický růst na nějakou dobu pozastaví, nestane se nic strašného. Samozřejmě usilujme o prosperitu, na které se budeme všichni podílet - ale nikoli všichni stejně ani všichni najednou.

Nutná reforma důchodového systému nepotřebuje žádný další konsensus - všichni ví, že není vyhnutí, ale bojí se to říct; občané jsou při tom jako rukojmí. Stát nemusí dělat všechno. Dokonce nesmí. Již dnes vidíme, jak je korumpována schopnost řady lidí postarat se o sebe a o své blízké. Je nezbytné dostat co nejvíce pravomocí co nejblíže k občanům - až na obce, kam každý občan může lépe dohlédnout. Tím se sníží pravděpodobnost korupce a klientelismu a umožní se významné zeštíhlení centrálních orgánů.

Kdo se domnívá, že něco dostáváte zadarmo, podléhá velké iluzi, nebo rovnou lži. Ani školství, ani zdravotnictví, ani bydlení, atd. - nikdy nic z toho nebylo zadarmo a není. Zdroj prostředků je přitom stále stejný - jsou to naše daně. Stálá otázka je, v jaké míře se budou přerozdělovat, resp. kolik z nich nám zůstane v ruce - nejen jednotlivcům, ale celým rodinám. Není pravda, že jsme svědky krize rodiny. V krizi je přístup státu k rodině.

Přes všechny známé nedostatky Západ a Východ nejsou totéž - relativizace rozdílů mezi nimi je účinnou taktikou těch, kteří nás vědomě chtějí opět vidět v područí Moskvy (nebo tak činí z hlouposti, ale výsledek je totožný...), která nás znovu a stále více považuje za území ve sféře svého vlivu. Na EU se jistě nelze dívat jako na spasitele, ale v řadě věcí můžeme a máme vyjednávat - v mnoha záležitostech je Brusel nevinně... Musí být zcela jasné, že tato země je součástí Západu, že zpochybňování této příslušnosti je nepřípustné a za to, abychom znovu nebyli od Západu násilně odtrženi, jsme schopní a ochotní i mnohé obětovat.

Všechny reformy musí být velmi uvážlivé, ale razantní. Musíme se konečně začít na možná řešení praktických otázek dívat s perspektivou přesahující jedno volební období parlamentu.

5% hranici pro vstup do Poslanecké sněmovny Parlamentu si „hýčkají" stávající parlamentní strany a straší jí voliče. Je to jeden z jejich nástrojů pro urdžení moci za každou cenu - bez ohledu na to, že již přišly o jakýkoli kredit. Máme-li však mít šanci na sestavení nelevicové vlády, musí být v parlamentu vedle liberální pravice i pravice konzervativní, hájící zásadu, že morálka patří do všech složek našeho života bez výjimky. Tou konzervativní pravicí je Konzervativní strana. Žádáme Vás tedy o podporu, o hlas pro kandidátku Konzervativní strany v nadcházejících předčasných parlamentních volbách.

Vážení občané, nenechte se již více obelhávat!

 

7. dubna 2009

 

Jan Kubalčík, Karel Ledvinka

www.konzervativnistrana.cz

 

P.S.: Požehnané Velikonoce!