Autor: VORP

Odpověď Výboru na obranu rodičovských práv

na stanovisko MŠMT

14. července tr. se na webu ministerstva školství objevilo Stanovisko MŠMT k aktivitám Výboru na ochranu rodičovských práv a Hnutí pro život. Tento text převzalo na své stránky několik škol. Protože autor zřejmě nepochopil, o co rodičům ve VORP jde, odpovídáme tímto vysvětlením:

Vážení autoři, vaše stanovisko podsouvá členům VORP neinformovanost o výuce na základních školách. Jak je však zřejmé z našeho Prohlášení - otevřeného dopisu, VORP protestuje konkrétně proti dokumentům zveřejněným na webu ministerstva 19. dubna 2010 pod názvem „Doporučení MŠMT k realizaci sexuální výchovy v základních školách". Naší kritice byla vystavena zejména metodická příručka Sexuální výchova - vybraná témata. Protest VORP směřuje také obecněji proti vyučování témat, na která mohou být ve společnosti různé názory.

V Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání jsou sexuální témata sice zmíněna, ale jen velice všeobecně bez konkrétních doporučení a řešení. Záleželo na vůli jednotlivých pedagogů, v jakém smyslu se jim budou věnovat, mohli (a měli) se na tom domluvit s rodiči. Výše zmíněná metodická příručka naopak prakticky doporučuje informace a aktivity, se kterými z morálních důvodů zásadně nesouhlasíme. V tom jsou ty „nové obsahy sexuální výchovy", které ve svém stanovisku popíráte.

Nevíme, kam až sahá pravomoc České školní inspekce a co přesně sleduje, ale určitě nebude učitele nutit, aby učili děti používat kondom, všechny druhy antikoncepce a seznamovali je názorně s pohlavními úchylkami a perverzními sexuálními praktikami. V opačném případě by inspekce vážně porušila práva rodičů, kteří s takovou výchovou nesouhlasí.

Rodiče sdružení ve VORP nechtějí v žádném případě zatajovat dětem informace o sexualitě, proto se nás také netýká hrozba Listinou základních práv a svobod pro upírání práva na informace. Poučení o sexuálním chování nejsou totiž neutrálními informacemi, ale vždy patří do morálního rámce, který se může u rodičů i tvůrců příručky zásadně lišit. Jsou to rodiče, kteří nesou za chování svých dětí zodpovědnost a mají také právo vychovávat děti podle svého přesvědčení, jak potvrzují základní právní dokumenty, např. Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, čl. 18, odst. 4.: „Státy, smluvní strany Paktu, se zavazují respektovat svobodu rodičů... zajistit náboženskou a morální výchovu svých dětí podle vlastního přesvědčení rodičů."