PODPORUJEME

Den pro rodinu a manželství 2019


Občanský institut

Občanský institut


Konzervativní listy


Hodonínská výzva


petice_proti_zakonu_adopce_dti_pro_homosexualy

Petice proti zákonu "ADOPCE DĚTÍ PRO HOMOSEXUÁLY"


Třetí odboj

TřetíOdboj.cz


VítěznýÚnor.cz


V.O.R.P.

Výbor na obranu rodičovských práv


wilberforce.cz

Institut Williama Wilberforce


klubod.cz/

Klub na obranu demokracie

14.06.2004
Kategorie: Školství

Autor: David Floryk

Ministerstvo školství vyhání křesťanství ze škol

"vyučování v duchu křesťanství ve všech předmětech ... bylo by v rozporu se školským zákonem"


Táhnoucí se spor o budoucnost „křesťanských tříd" na státní škole v Třinci se dočkal nečekaného rozuzlení. Projekt byl zahájen v roce 1994 se souhlasem ministerstva školství v rámci tzv. pokusného ověřování, kdy ve škole vznikla třída prvňáčků, jejichž vzdělávací program se řídí osnovami základní školy, ale křesťanský světový názor prolíná všemi předměty, neomezuje se jen na hodinu náboženství.

Projekt se na škole zabydlel, prvňáci postupovali do vyšších ročníků a dnes pokrývají křesťanské třídy už všech devět ročníků. Zdálo by se, že všichni tedy mají důvod ke spokojenosti - děti, jímž se dostává kvalitního vzdělávání; rodiče, o jejichž děti je dobře postaráno v souladu s jejich svědomím; škola, která se může chlubit dobrými výsledky žáků i alternativní vzdělávací nabídkou; město, které je zřizovatelem školy a jehož občané o prospěšnosti křesťanského programu; a konečně i ministerstvo školství, které po celých deset let mělo příležitost program sledovat a nikdy neshledalo důvod k námitkám.

Nyní však, když má být pokusné ověřování vyhodnoceno, přichází z ministerstva studená sprcha: počátkem června MŠMTV prohlásilo, že pokusné ověřování projektu křesťanských tříd bylo ukončeno, nové pokračování není a nebude povoleno a "vyučování v duchu křesťanství ve všech předmětech ... bylo by v rozporu se školským zákonem". Jediným zákonným řešením, jak lze realizovat křesťanskou výchovu na půdě státní školy, je dle sdělení ministerstva využít k tomu hodin nepovinného předmětu "náboženství".

Poselství této kauzy je více než zřejmé: ministerstvo prostě nechce křesťanskou výchovu na státních školách, nic naplat, že si to přejí rodiče a zřizovatel školy s tím souhlasí; mezi řádky jasně vzkazuje, že něco takového patří do škol církevních - nechť si ji zájemci založí!

Dobrá, i o založení vlastní školy už začali iniciátoři třineckého projektu uvažovat. Ale do této situace přicházejí zprávy z Brna, kde už řadu let několik místních protestantských sborů usiluje o založení církevní školky a školy. Vše je připraveno, školu zřizuje jedna z registrovaných církví v souladu se zákonem, žádost o zařazení do sítě škol leží již druhým rokem na ministerstvu. Řeklo by se: ano, takhle mají postupovat ti, kdo chtějí křesťanskou výchovu pro své děti. Jenže ouha! V loňském roce MŠMT žádosti nevyhovělo, a to s odůvodněním, že by to způsobilo „nárůst finančních prostředků vyčleněných ze státního rozpočtu pro školská zařízení" a totéž se má opakovat letos! „Nežádáme nic navíc", kroutí hlavou jeden z tvůrců projektu, „na děti, které by navštěvovaly naši církevní školu, by MŠMT stejně přispělo, kdyby chodily do školy státní - tak o co jde?"

Jaké že je tedy poselství ministerstva školství těm občanům, kteří jako rodiče touží po tom, aby se jejich dětem dostalo kvalitního vzdělání a výchovy v souladu s jejich svědomím? Těžko se ubránit dojmu, že to, co chtěli ministerští úředníci vlastně říci a co vetkali mezi řádky svých dopisů do Třince a Brna, mělo vlastně znít takhle:„Vypadněte s náboženstvím ze státní školy a založte si vlastní - my vám ji stejně nepovolíme a nedáme vám ani korunu. O tom, jak budou vzdělány vaše děti, totiž rozhodujeme my."

 

V Ostravě 14. června 2004

 

David Floryk

Konzervativní klub v Ostravě