PODPORUJEME

Pochod pro život 2024


Petice za přesun velvyslanectví ČR v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma



Svobodu!


Konzervativní noviny


Občanský institut

Občanský institut


Konzervativní listy


Hodonínská výzva


petice_proti_zakonu_adopce_dti_pro_homosexualy

Petice proti zákonu "ADOPCE DĚTÍ PRO HOMOSEXUÁLY"


Třetí odboj

TřetíOdboj.cz


VítěznýÚnor.cz


Aliance pro rodinu


wilberforce.cz

Institut Williama Wilberforce


klubod.cz/

Klub na obranu demokracie

31.05.2001
Kategorie: Zemědělství

Autor: Jaromír Morávek

Malý honební zákon

Návrhy, teze...


Teze k malému honebnímu zákonu


I. Výkon práva myslivosti


  1. Způsobilost výkonu práva myslivosti
  2. Myslivost může vykonávat ten, kdo složil řádně mysliveckou zkoušku a vlastní zbrojní průkaz příslušné skupiny. Mysliveckou zkoušku lze složit při studiu středních lesnických odborných učilišť, středních lesnických technických škol, lesnických fakult příslušných universit. Ostatní občané mohou u těchto škol za úplatu rovněž zkoušku z myslivosti složit. Zkoušky z myslivosti mohou pořádat rovněž zkušební komise u Krajského mysliveckého rady a to za úplatu a podle zkušebních řádů, které upraví příslušná vyhláška.

    Za vyšší mysliveckou zkoušku se má absolutorium střední lesnické technické školy, Vysoké lesnické školy a zkouška před zvláštní komisí u Krajského mysliveckého rady jejíž rozsah je nejméně na úrovni střední lesnické technické školy

     

  3. Lovecký lístek

Vystavuje jej na základě složené myslivecké zkoušky úřad Krajského mysliveckého rady.

 


II. Honitba a honební právo

     

  1. Honitba
  2. Honitba se skládá z honebních pozemků. Nehonebními pozemky jsou zejména: hřbitovy, zastavěné pozemky, nádvoří, dvory, zahrady řádně ohrazené, parky, náměstí a návsi, tržiště, železnice, nádraží, ulice, silnice a cesty uvnitř zastavěných ploch. Jiné pozemky může prohlásit z důvodů bezpečnostních za nehonební příslušný orgán státní správy z důvodů vojenských spolu s mysliveckým orgánem krajské správy, po dohodě s ministerstvem obrany.

    Honebními pozemky jsou všechny zemědělské a lesní pozemky, když takovou vůli, aby byly honebními, projevili vlastníci pozemků. Honitby mohou být vlastní, společenstevní a státní. Nehonebními pozemky jsou i ty, když jejich vlastník si nepřeje, aby se na nich vykonávalo právo myslivosti. Honební společenstvo prezentují všichni vlastníci zemědělských a lesních pozemků bez rozdílu výměry se stejnými právy.

     

  3. Vlastní honitba
  4. Vlastní honitbou je ucelená výměra honebních pozemků jednoho vlastníka pokud tento vlastní alespoň 150 ha zemědělské, lesní anebo obojí půdy.

    Vlastní honitbou je také ucelená honitba nejvýše tří vlastníků pokud výměra takové honitby dosahuje alespoň 250 ha.

    Vlastní honitbou je také ucelená honitba nejvýše pěti vlastníků, pokud jejich vlastní výměra dosahuje alespoň 250 ha a alespoň 250 ha mají vlastníci honitby v nájmu za účelem provozování nebo zajišťování zemědělské a lesní produkce.

     

  5. Společenstevní honitba
  6. Je takovou honitbou, ve které jsou souvislou držbou sdruženi vlastníci honebních pozemků jejichž výměra dosahuje nejméně 500 ha.

     

  7. Státní honitba
  8. Je takovou honitbou, kterou vyhlašuje pověřený uživatel státních honebních pozemků po konzultaci s ministerstvem zemědělství a Pozemkovým fondem ČR. Státní honitbou mohou být honitby v souvislé držbě státu o výměře nejméně 500 ha, v jelenářských oblastech o výměře nejméně 1000 ha a v souvislých lesních porostech o výměře nejméně 2000 ha.

     

  9. Uznané a samostatné bažantnice
  10. Mohou být u všech typů vlastních a společenstevních honiteb uznány na výměře nejméně 250 ha. U státních honiteb mohou být zřizovány uznané bažantnice na výměře honebních pozemků nejméně 500 ha.

     

  11. Obory
  12. Oborou je ucelená výměra zemědělských a lesních pozemků v poměru těchto pozemků jak je uvedeno níže. Obora musí být po celém obvodu ohrazena a pokud navazuje na honitbu stejného vlastníka, může byt opatřena záskoky. Oplocení obory je stavbou podle stavebního zákona. Vlastník oboru registruje u orgánu Krajského mysliveckého rady.

    U vlastních honiteb mohou být zakládány obory již od výměry 50 ha honebních pozemků s poměrem lesních pozemků ku zemědělským pozemkům 1 : 5.

    U státních honiteb musí mít obora nejméně 100 ha souvislé honební plochy a z toho lesní pozemky musí být v poměru k polním pozemkům nejméně 5 : 2. O zřízení státních obor rozhoduje zakladatel, t.j. ministerstvo zemědělství.

     

  13. Národní parky, rezervace a chráněná území
  14. Na těchto územích může honitbu zřizovat pouze ministerstvo životního prostředí a to jen v rozsahu celého území. Povolenky k lovu vydává jen pověřený orgán tohoto ministerstva úplatně a za zvláštního režimu stanoveného vyhláškou tohoto ministerstva.

     

  15. Honební právo
  16. Honební právo lze v honitbách vykonávat jen tehdy, má-li provozovatel honitby odpovědného mysliveckého správce s vyšší mysliveckou zkouškou.

     

  17. Provozování práva myslivosti v honitbě
  18. Provozování práva myslivosti v honitbě lze jen na základě příslušné povolenky k lovu vystavené provozovatelem honitby a to v písemné nebo ústní podobě.

     

  19. Školní honitby
  20. Školní honitby zřizuje ministerstvo školství po dohodě s Pozemkovým fondem ČR.

     

  21. Honitby za účelem státního výzkumu

Honitby za účelem státního výzkumu zřizuje příslušný výzkumný ústav po dohodě s Pozemkovým fondem nebo vlastníkem honitby, anebo s honebním společenstvem.


III. Propachtování společenstevní a státní honitby

    Vlastní honitbu propachtovává její vlastník a zakladatel. Společenstevní honitbu propachtovává pachtovní smlouvou honební společenstvo, které může nabývat právní subjektivitu. Stát propachtovává honitby prostřednictvím Pozemkového fondu ČR.

     

IV. Pachtovní smlouva

    Pachtovní smlouva označuje vlastníka honitby, její spoluvlastníky, předmět pachtu každého vlastníka honebního pozemku a měla by být odvozena od zvláštního zákona, který upravuje pronájem lesní a zemědělské půdy ve vztahu k odpovědnosti pachtýře k trvalé udržitelnosti půdní úrodnosti, ke tvorbě a ochraně krajiny, k udržení přirozené biodiverzity a sukcesních schopností pronajaté půdy. Zákon by měl pojímat pronájem nikoliv jen jako průmyslový, ale jako pronájem krajiny, když pachtýř musí převzít za vlastníka všechna práva a povinnosti po celou dobu pachtu, bude tedy právně odpovědný.

     

V. Zvěř

Zvěří se podle tohoto zákona rozumí:

  1. zvěř srstnatá: všichni jelenovití (rod Cervus), daněk skvrnitý, srnec obecný, jelenec (rod Odocoileus), kamzík horský, koza bezoárová, muflon, prase divoké, zajíc polní, králík divoký, liška obecná, kuna lesní a skalní, mývalovec kuní, tchoř tmavý , jezevec lesní, ondatra pižmová
  2. zvěř pernatá: krocan divoký, bažant (příslušníci rodu Phasianus, Syrmaticus, Chrysolophus, Gennaeus), koroptev polní, hřívnáč, doupňák, hrdlička zahradní, husa (příslušníci rodu Anser), kachny (příslušníci podčeledi Annatinae), jestřáb lesní, krahujec obecný, pochop rákosní, káně rousná, racek chechtavý, havran polní, vrána obecná, straka obecná, sojka obecná, volavka popelavá.

Nejvyšší orgán státní správy pro ochranu životního prostředí a přírody může měnit výčet zvěře tak, aby byly zachovány její stavy pro příští pokolení.

     

VI. Stanovení doby lovu

    Ministerstvo životního prostředí a ochrany přírody po dohodě s krajskými orgány životního prostředí a ministerstvem zemědělství stanoví pro následující druhy zvěře dobu lovu. Po ostatní dobu je zvěř přísně chráněná.

    Doba lovu se upravuje takto:

    jeleni všeho druhu od 1.září do 31. prosince

    daněk od 1. září do 30. listopadu

    muflon od 1. října do 31.prosince

    laň, danělka, kolouch a danče, muflonka a muflončata od 1. listopadu do 31.prosince

    srnec od 16. května do 30. září

    srna a srnče od 1. října do 31.prosince

    bachyně a dospělý kňour zvěře černé od 1. října do konce února

    zajíc od 1. října do 31. prosince

    kuny od 1. listopadu do 31. ledna

    divoký krocan od 16. března do 15. května

    bažanti a jejich slepice všeho druhu od 1. října do 31. prosince

    koroptev od 16. srpna do 31. října

    holub hřivnáč a hrdlička zahradní od 1. července do 31. ledna

    divoké husy od 16. července do 31. ledna

    divoké kachny od 1. srpna do 30. listopadu

    volavka popelavá od 1. července do 31. ledna

    káně rousná od 1. září do 31. března

    havran od 1. dubna do 31. května

     

    Hájeny nejsou tyto druhy zvěře:

    zvěř černá kromě bachyně a dospělého kňoura, divoký králík, liška, tchoř tmavý, vrány (černá i šedivka), straka, sojka. Volavka není hájená na rybnících třecích a plůdkových. Lov jezevců je povolen jen výjimečně v samostatných a uznaných bažantnicích a to přísl. orgány státní správy na základě žádosti uživatele honitby.

    Doba lovu shora ustanovená neplatí pro obory a zvěř, která se v ní chová a nemůže přebíhat přes oplocení obory. Za mláďata zvěře spárkaté se považují kolouši, dančata, muflončata, kamzíčata, srnčata do 31. března následujícího roku po jejich kladení.

     

VII. Odpovědnost za škody způsobenou zvěří, pojistné

Škody způsobené výkonem práva myslivosti existují dvojího druhu:

  1. škody způsobené samotnou zvěří uvedenou ve výčtu zvěře
  2. vlastním výkonem práva myslivosti v honitbě

Za škody způsobené zvěří odpovídá provozovatel honitby. Takovou škodu však lze vymáhat až tehdy, bude-li jasné, že zvěř je spojena s vlastnictvím pozemku. Není myslitelné, aby se vycházelo při odškodnění z teze, že zvěř nepatří nikomu, je národním bohatstvím a pouze po ulovení nebo odchytu patří provozovateli mysliveckého práva. Takové pojetí by znamenalo, že pokud je zvěř naživu nepatří nikomu a nikdo také nemůže být za škody jí způsobenou postihován.

 

Proto základní klauzulí o odpovědnosti za škodu musí být definice, že zvěř náleží vlastníkovi zemědělské a lesní půdy a je součástí pachtu.

Za platnosti takovéto definice je možno stanovit, že za škody způsobené zvěří odpovídá provozovatel honitby a ručitelem za škody způsobené zvěří je za provozovatele honitby její majitel nebo honební společenstvo. Za ostatní škody způsobené výkonem práva myslivosti v honitbě odpovídá provozovatel honitby s tím, že se takové škody může zprostit, pokud ji odkáže na konkrétního škůdce v občansko právním řízení.

Škody způsobené chráněnými živočichy hradí stát. Uplatňování náhrady takovéto škody upravuje zvláštní vyhláška MŽP. Škody způsobené provozování myslivosti chráněnou zvěří a chráněnými živočichy nehradí nikdo. Sám myslivec se nemůže domáhat škody způsobené mu zvěří. V ostatních škodách se použije přiměřeně občanský a obchodní zákoník. Proti škodám způsobeným zvěří, provozováním myslivosti a to i na vlastní osobě se lze pojistit. Pojistit lze i lovecky upotřebitelné psy a lovecké dravce. Při lovu zvěře musí být každý lovec pojištěn.

 

květen 2001

 

Sestavil a navrhl: ing. Jaromír Morávek, člen Předsednictva Konzervativní strany