PODPORUJEME

Petice za přesun velvyslanectví ČR v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma



Svobodu!


Konzervativní noviny


Občanský institut

Občanský institut


Konzervativní listy


Hodonínská výzva


petice_proti_zakonu_adopce_dti_pro_homosexualy

Petice proti zákonu "ADOPCE DĚTÍ PRO HOMOSEXUÁLY"


Třetí odboj

TřetíOdboj.cz


VítěznýÚnor.cz


Aliance pro rodinu


wilberforce.cz

Institut Williama Wilberforce


klubod.cz/

Klub na obranu demokracie

19.10.2022
Kategorie: Lidská práva

Autor: Pavel Mareš

Má se přitvrdit vůči nenávistným projevům?

Svoboda projevu není jen právo říkat, co si myslíte, ale i povinnost snést projev, jaký se vám nelíbí.


Vražda dvou mužů v bratislavském gay baru vyvolala v médiích otázky, zda se dělá dost pro zamezení nenávistných projevů vůči LGBTQ menšinám a zda by se nemělo zpřísnit jejich postihování, třebaže nijak nevybízejí k násilí či dokonce k vraždám. Je to chůze po tenkém ledu, protože je tu v sázce svoboda slova. Averze, nechuť či odpor vůči nějakému chování jsou docela přirozené reakce a mohou se navenek projevit jak verbálně, tak i neverbálně, a podle nátury a okolností v menší či větší intenzitě. Svoboda projevu není jen právo říkat, co si myslíte nebo cítíte, ale taky schopnost snášet i projev, jaký se vám nelíbí. Mně se, dejme tomu, nelíbí provokativní „průvody hrdosti" mávající duhovými vlajkami a hlučně demonstrující svou sexuální odlišnost od většinové společnosti. Musím je však strpět, neboť i toto patří ke svobodě projevu, stejně jako mé právo vyslovit zase veřejně, že se mi to nelíbí.

Podle některých bojovníků za „práva menšin" se však smí svobodně projevovat pouze ta jimi obhajovaná menšina a běda každému, kdo by se na ni jen křivě podíval. Homosexualita se vydává málem za ctnost a v médiích se jí dostává mnohem většího prostoru, než odpovídá procentuálnímu zastoupení v populaci. Nelze se pak divit, že běžnému čtenáři a divákovi se taková masivní propagace odlišnosti a diverzity zajídá a může u něj vyvolat opačnou, třeba i přehnanou, alergickou reakci. Příliš tlačit na pilu je kontraproduktivní a obvykle se nevyplácí. Pozdvižení okolo dvou mladíků zastřelených v Bratislavě poněkud připomíná rozvášněné reakce na zabití černého recidivisty George Floyda bílým policistou v americkém Minneapolisu. Dokonce sama prezidentka Čaputová se spěchala omluvit za to, že vláda incidentu nedokázala předejít. Jak by to, ptám se, chtěla udělat? Když si nějaký psychopat zamane pomstít smrt těch dvou popravou heterosexuální dvojice, jak se mu v tom dá zabránit? Tady přece není nikdo za svou homosexualitu pronásledován a šikanován. Vyvozovat z ojedinělého případu homofobní charakter celé společnosti je stejně scestné jako vinit kvůli Floydově smrti americkou společnost ze systémového rasismu. Takové zevšeobecňování může mít dalekosáhlé následky: masové nepokoje, desítky zapálených aut, vyrabovaných obchodů, vypálené policejní stanice a stovky zraněných.

Nemyslím, že by podobný davový scénář hrozil v Bratislavě, ale Praha už střelbu světlicemi do průvodu sexuálních menšin zažila. Demonstrovat masově své soukromé sexuální preference a cpát je pod nos publiku, kterému je takové vystupování protivné, je opravdu zbytečné, hloupé a potenciálně nebezpečné: příště může dojít i na těžší kalibr, než jsou světlice. Tím se nijak nezastávám onoho bratislavského psychopata, který je už ostatně po smrti, jen se přimlouvám za větší umírněnost a zdrženlivost na obou stranách, té menšinové stejně jako většinové. Nenávist je mnohem snadnější vyvolat a rozdmýchat než hasit, to je známá věc. Jakmile konflikt jednou vzplane, má už svou vlastní dynamiku - splašenému koni uzdu nenasadíš.

A ještě pár slov ke kritice odmítavého postoje prezidentského kandidáta Pavla Fišera ohledně „stejnopohlavních manželství". Nálepkovat jako homofoba každého, kdo trvá na tisícileté definici manželství jako svazku muže a ženy, je natolik směšné, že se s tím ani nedá vážně polemizovat. Dvě ženy dítě nikdy nezplodí a dva muži dítě nikdy neporodí, a i když homosexuálním párům přiznáme všechna práva manželů, dítě spolu přirozeně na svět nikdy nepřivedou. Ta nejdůležitější společenská funkce manželství je u nich biologicky vyloučená, takže jejich svazek není manželstvím, ale nanejvýš jeho nepodařenou imitací a karikaturou. A to i tehdy, kdyby parlament „manželství pro všechny" stokrát odhlasoval (ale tak padlí na hlavu tam snad nejsou). Může se vám to nelíbit, můžete to označit za nenávistný projev, realitě je to fuk.