PODPORUJEME

Pochod pro život 2024


Petice za přesun velvyslanectví ČR v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma



Svobodu!


Konzervativní noviny


Občanský institut

Občanský institut


Konzervativní listy


Hodonínská výzva


petice_proti_zakonu_adopce_dti_pro_homosexualy

Petice proti zákonu "ADOPCE DĚTÍ PRO HOMOSEXUÁLY"


Třetí odboj

TřetíOdboj.cz


VítěznýÚnor.cz


Aliance pro rodinu


wilberforce.cz

Institut Williama Wilberforce


klubod.cz/

Klub na obranu demokracie

23.02.2011

Autor: Martin Rejman

Kauza Michálek? Ne, kauza Drobil

Blíží se konečně konec dlouho budovaného chrámu korupce?


Libor Michálek, odvolaný ředitel SFŽP, je čestný, pravdomluvný a statečný člověk. Nepochybuji, že jeho oznámení o chystané zlodějně, jejíž "výtěžek" měl sloužit pokladně ODS (a při známé provázanosti ODS a ČSSD na pražském magistrátu jistě i oranžové pokladně), a s pravděpodobností, hraničící s jistotou, i ministrovi Drobilovi a jeho kumpánům, neřídily temné síly v pozadí, snažící se poškodit ODS, případně zničit koaliční vládu. Tuto lež se snažili šířit někteří i vysoce postavení představitelé ODS a dodnes ji šíří spřadatelé konspiračních teorií nejen v různých internetových diskuzích.

Ne, Libor Michálek se řídil svým smyslem pro službu veřejnosti a občanskou odpovědností. Ještě před svým jmenováním si byl vědom, jaké tlaky na něj budou vyvíjeny, a slyšel varování svých přátel, jakému nebezpečí se vystaví, příjme-li nabízenou funkci. Přesto ji přijal s - možná naivním, ale poctivým - úmyslem čelit tlaku a pokusit se, aby jemu svěřený úřad, kterým ročně projde víc jak 20 miliard korun, pracoval transparentně a poctivě.

Jsem přesvědčen, že bývalý ministr životního prostředí Drobil lhal veřejnosti, když tvrdil, že nevěděl o "iniciativě" svého poradce Knetiga, který nabádal ředitele Michálka k jednání, které se dá posuzovat jako zneužití pravomoci veřejného činitele, ke korupci a - jak to pan Knetig nazval - loupeži za bílého dne, tedy trestným činům.

Jsem přesvědčen, že se sám tehdejší ministr (1) dopustil zneužití pravomoci veřejného činitele, (2) nabádal ke korupci a k vyvedení finančních prostředků v řádu stamilionů ze státního rozpočtu ve prospěch ODS a sebe sama a svých spolupracovníků a (3) dopustil se korupčního jednání, když nabízel Liboru Michálkovi místo svého náměstka, zničí-li nahrávky.

Tehdejší ministr Drobil, prý aby nepoškozoval ODS, jak prohlásil, rezignoval na svou funkci (ve skutečnosti byl k rezignaci donucen, protože špičky ODS si uvědomily, že čeho je moc, toho je příliš...). Předtím však, se souhlasem premiéra Nečase, odvolal ředitele SFŽP. Veřejnost, která se domnívala, že kromě nezbytného přijetí sociální, důchodové a zdravotní reformy je prioritou koaliční vlády boj s korupcí, byla odvoláním ředitele Michálka zcela právem šokována. Postoj premiéra, který byl spojován se změnou politiky směrem ke slušnosti, který však veřejně podpořil Pavla Drobila a zpochybnil chování Libora Michálka, a dopustil, aby Drobil zůstal ve vysokých funkcích ODS, se dá chápat jen stěží. Libor Michálek byl podroben nátlaku a vydírání a otevřeně nabádaný ke krytí korupce, jak v souvislosti s pražskou čističkou odpadních vod, ale i s uložením finančních prostředků SFŽP ke "spřátelené" bance. Přesto se nebál pro získání důkazů pořídit nahrávky, bez nichž by trestný čin nedokázal, a vše oznámil policii. Veřejnosti celý ten příběh nedvojsmyslně hlásí, že tento člověk bude vyhozen a profesně i lidsky dehonestován – a ten, kdo se provinil, bude poctěn důvěrou a uchráněn.

Nevíme, jak se kauza Drobil bude dále vyvíjet. Zatím se zdá, jako by opět vše skončilo pod kobercem. Ale na veřejné diskuzi o korupci, pořádané týdeníkem Respekt 18. ledna, ministr vnitra Radek John řekl, že Michálek informoval policii dva dny před tím, než kauzu zveřejnily noviny. Vyvrátil tak kritiku, která se na Michálka snesla, totiž že znemožnil policii konat. Ministr John veřejně řekl, že policie měla dost času zabavit dokumenty a počítače a provést jiná potřebná opatření, nutná k zajištění důkazů, a že pokud tak neučinila, potrestá viníky pochybení. Tlaky těch, kdo se bojí vyšetření kauzy, jsou obrovské, protože vědí, že "padne-li" jeden z nich, zboří se jejich dlouho budovaný chrám korupce jako domeček z karet. Změny na Nejvyšším státním zastupitelství a v Policii ČR však dávají jistou naději. Je to naděje, že se začnou rozkrývat polistopadové zpronevěry miliardových hodnot, že budou usvědčeni a potrestáni pachatelé bez ohledu na své postavení nebo "politické" krytí. Je skutečně načase.

 

Autor je bývalý kancléř Konzervativní strany.