PODPORUJEME

Národní pochod pro život a rodinu 2019


Občanský institut

Občanský institut


Konzervativní listy


Hodonínská výzva


petice_proti_zakonu_adopce_dti_pro_homosexualy

Petice proti zákonu "ADOPCE DĚTÍ PRO HOMOSEXUÁLY"


Třetí odboj

TřetíOdboj.cz


VítěznýÚnor.cz


V.O.R.P.

Výbor na obranu rodičovských práv


wilberforce.cz

Institut Williama Wilberforce


klubod.cz/

Klub na obranu demokracie

12.01.2012

Autor: Jiří Nedoma

K pořadu ČRo3-Vltava Osudy – Jiřina Šiklová

Pokud společnost nebude znát do detailů tzv. Z-svazky StB, těmto lidem nelze věřit, přestože jsou i dnes v nejvyšších státních funkcích, neboť nevíme, co dělali a jak se chovali v minulosti, navíc jsou stále vydíratelní a nevíme, jak se mohou zachovat v krizové situaci.


V týdnu 2. - 6. ledna 2012 na ČRo3-Vltava byl vysílán pořad Osudy - Jiřina Šiklová - „Rozhlasové vzpomínky ženy, jejíž cit pro pravou tvář doby v níž žijeme, ji učinil osobností mimořádného veřejného vlivu".

Přesně tento typ lidí charakterizovala bývalá britská premiérka Margaret Thatcherová ve své knize „Umění vládnout", kde nás varuje, že jsme přestali být ostražití, neboť strategie levice, včetně sociálně demokratických stran v postkomunistických zemích, včetně naší země, je najít únik před veškerou odpovědností za zločiny komunismu a „získávat uznání za to, že se pragmatičtěji, hlouběji a novým způsobem zabývají světem, který je dílem těch, kdo komunismus porazili" (cituji z knihy M. T.). Podle psychoanalýzy popírání minulosti je nevědomý, obranný mechanismus lidí nebo skupin lidí, kteří chtějí na svoji minulost zapomenout, vytěsnit svoje pocity viny, a spoluodpovědnosti za zločiny 50. let. To jasně ukázal pořad paní redaktorky Aleny Zemančíkové. Paní Jiřina Šiklová tak prokázala pravdivost výsledků psychoanalýzy, neboť i ona se snaží vytěsnit své spoluviny jedné z představitelů Svazu čsl. mládeže na Filosofické fakultě UK a členky KSČ padesátých let, jako to dělají všichni komunisté-osmašedesátníci. Ve svých vzpomínkách vzpomínala paní Ritu Klímovou-Mlynářovou, Jiřího Rumla a několik dalších komunistů. Já je pamatuji zcela jinak: Rita Klímová-Mlynářová jako svazačka v 50. letech prováděla spolu s dalšími „reformními" komunisty, Jiřím Pelikánem, prof. Bezdíčkem a dalšími, čistky na vysokých školách, Jiří Ruml byl v 50. letech dopisovatelem v USA a tedy musel být velmi dobře prověřen StB, navíc jako osoba v USA nežádoucí byl z USA vykázán. Snaha o „tlustou čáru za minulostí" je jednou ze snah těchto lidí zahladit vzpomínky na své skutečné chování v 50. letech, to je dáno i chartistům-komunistům, proto stále hovoří o svých zásluhách v 70. a 80. letech. Pokud společnost nebude znát do detailů tzv. Z-svazky StB, těmto lidem nelze věřit, přestože jsou i dnes v nejvyšších státních funkcích, neboť nevíme, co dělali a jak se chovali v minulosti, navíc jsou stále vydíratelní a nevíme, jak se mohou zachovat v krizové situaci. Jejich morální selhání zaplatilo životem na 10.000 občanů, několik set tisíc občanů bylo okradeno o majetek, jejich děti nesměly studovat. Neslyšel jsem však jejich omluvu za všechna bezpráví, na kterých se spolupodíleli.

Sám jsem tu dobu prožíval jako student a následně jako dělník - soustružník a nástrojař. Není pravda, jak v pořadu tvrdila paní Šiklová, že v roce 1956 se u nás nic nedělo. Jim svazákům a komunistům se opravdu nic nedělo. Jen chvíli jim zatrnulo. Podle vzpomínek mých přátel z Leopoldova bachaři v době maďarských událostí byli nejistí, pak se však jejich brutalita znásobila. V těch letech byla vězněna profesorka Filozofické fakulty UK paní prof. Růžena Vacková (vězněna 15 let), spisovatelka Nina Svobodová a další, jak o tom píše Dagmar Šimková (vězněna 14 let) v knížce „Byly jsme tam taky". O mravní i intelektuální kvalitě Dagmar Šimkové vypovídá i to, že po emigraci v Austrálii vystudovala psychologii, sociologii, historii, dějiny umění a archeologii a spolupracovala s Amnesty International. O kolik kvalitních lidí náš národ tak přišel! V roce 1954 paní prof. Vacková spolu s dalšími 63 ženami zahájily hladovku a v červnu 1956 s dalšími 11 ženami napsaly osobní dopisy generálnímu tajemníkovi OSN Dagu Hammarskjöldovi v době jeho návštěvy v ČSR. V dopisech popsaly důvody svého zatčení a způsoby, jak se s nimi zacházelo ve vězení, což vyvolalo vlnu dalších represivních opatření. Ptám se, co paní Šiklová pro svoji profesorku na Filozofické fakultě UK prof. Růženu Vackovou, jako jedna z představitelů Svazu čsl. mládeže na fakultě, udělala? Nic, protože se „u nás v době maďarských událostí v r. 1956 nic nedělo". Moje zkušenost se svazáky 50. let byla jiná než paní Šiklové. Řada z nich šla k StB, po ukončení aktivní služby u StB nastoupili na „úřednická místa", nebo jako bezpečnostní technici do větších i menších podniků s úkolem dohledu nad dělníky. Sám jsem je zažil na pracovišti.

S paní Šiklovou jsem se několikrát setkal na seminářích pořádaných Senátem PČR k otázkám zločinů komunismu, na kterých se vždy dožadovala slova, aby mohla prokázat svoji angažovanost. V Chartě nebyli jen komunisté, o nekomunistech však není mnoho slyšet, neboť jsou skutečnými osobnostmi a tedy skromní. Skutečné osobnosti jsou skromní lidé, navíc prací pro národ se nechlubí, ta je morální povinností každého občana. Svojí činností v 80. letech jen napravovala důsledky své činnosti v 50. letech. Neslyšel jsem protest paní Šiklové, když prezident ČR vyznamenal prof. V. Komárka, přítele Lubomíra Štrougala a Che Guevary (viz V. Komárek pro LN 11. 8. 2010). Pro občany s nekomunistickým smýšlením toto ocenění vyvolává obavy a potvrzuje výše uvedená slova bývalé britské premiérky Margaret Thatcherové. Pokud se mladá, nastupující generace nepoučí z chyb předchozích generací, pak si jejich osud bude muset znovu zopakovat!