PODPORUJEME

Pochod pro život 2024


Petice za přesun velvyslanectví ČR v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma



Svobodu!


Konzervativní noviny


Občanský institut

Občanský institut


Konzervativní listy


Hodonínská výzva


petice_proti_zakonu_adopce_dti_pro_homosexualy

Petice proti zákonu "ADOPCE DĚTÍ PRO HOMOSEXUÁLY"


Třetí odboj

TřetíOdboj.cz


VítěznýÚnor.cz


Aliance pro rodinu


wilberforce.cz

Institut Williama Wilberforce


klubod.cz/

Klub na obranu demokracie

08.06.2000
Kategorie: Právo

Autor: David Floryk

Jakou odluku?

Deset let po "sametové revoluci" zůstává jednou z nedořešených otázek tzv. odluka církví od státu...


Deset let po "sametové revoluci" zůstává jednou z nedořešených otázek tzv. odluka církví od státu. Občasný čtenář denního tisku by snadno mohl podlehnout dojmu, že klíčovým problémem je, zda vydat či nevydat katolické církvi lesy.

Realita však je, jak už to k nelibosti politiků bývá, poněkud složitější. Dovolím si proto nabídnout několik pohledů, jimiž je možno tuto problematiku nazírat:

Je historickou skutečností, že s mnoha nástrahami "pokonstatinovské éry" církev nebyla schopna se biblicky vyrovnat - a přátelské obětí, jež zpočátku nabízel římský stát, se tak stalo téměř smrtícím stiskem. Podobně i mnohé ústupky od novozákonních norem, na něž církev v dějinách přistoupila (a na něž se pokoušela hledat lék v reformních hnutích) zasely hořkou setbu, jež posléze přinesla hořké plody. Pod tlakem osvícenství tak byla církev postupně vytlačena z mnoha oblastí, v nichž dlouhodobě sehrávala dominantní roli (školství a vzdělávání, sociální služby, atd.), josefinskými "reformami" byla církev vystavena státnímu dozoru a zbavena značné části svého majetku.

Komunistický režim pak jen dokonal dílo, které bylo v podstatě již započato - zůstal věren konstantinské tradici a dotáhl "osvícenské" reformy k totalitním důsledkům: vykázal církve z veřejného života, omezil jejich vliv, zbavil je veškerého majetku, spoutal je přísným státním dozorem a učinil je závislými na státu tím, že převzal starost o "hospodářské zabezpečení" veškeré jejich činnosti.

 

Po listopadu 1989 bylo jho mocenské manipulace a pronásledování zlomeno. Zdá se nicméně, že dnešní společnosti a jejím vedoucím elitám příliš nevadí stav, kdy církve jsou nadále "na řetěze" v oblasti ekonomické a legislativní:

  • stále trvá stav, který lze nazvat téměř diskriminací, neboť stávající právní úprava vyžaduje pro registraci nové církve neúnosně vysoký početní limit (10.000 dospělých členů!), čímž jsou z realizace svých občanských svobod vyloučeni členové a příznivci mnoha náboženských společenství. Zákon o sdružování občanů, na jehož základě působí dnes již nespočetné množství občanských iniciativ, totiž přímo vylučuje sdružování za náboženským účelem - k tomu přece máme zákon o církvích!
  • stále platí, byť novelizován, zákon o "hospodářském zabezpečení církví státem"
  • stále v nedohlednu je tzv. "restituční tečka" - kromě morálního nároku církví je tak zpochybňován i samotný princip nedotknutelnosti vlastnictví

 

Na prahu Evropské unie by přetrvávání tohoto stavu mělo být alarmujícím signálem.

Věc má však ještě jeden rozměr: říkají-li totiž křesťané ANO odluce církve od státu, říkají zároveň NE odluce křesťanství od společnosti. Zdá se, že právě tento rozměr "odlukového" problému je pro mnohé nejdráždivější. Byť je tento proces mnohdy vnímán v podobě poněkud bizarních sporů o náboženské tradice a symboly (např. spor o umístění křížů ve školních třídách v Bavorsku či Polsku, atp.) případně jako politické zápolení "liberální" levice s "konzervativní"pravicí, jeho podstata zůstává stejná - je to duchovní nátlak s úmyslem podřídit život člověka i společnosti výlučně pozemským cílům.

 

Uvědomujeme si dostatečně jasně, že se ocitáme přímo uprostřed tohoto zápasu? Veškeré spory o postavení a úlohu církví, o jejich financování, to vše jsou v podstatě jen kulisy, v nichž se odehrává duchovní drama - zápas o smysl, důstojnost a svobodu lidského života.

 

Ostrava 8.6.2000

 

David Floryk

Strana konzervativní smlouvy Ostrava