PODPORUJEME

Den pro rodinu a manželství 2019


Občanský institut

Občanský institut


Konzervativní listy


Hodonínská výzva


petice_proti_zakonu_adopce_dti_pro_homosexualy

Petice proti zákonu "ADOPCE DĚTÍ PRO HOMOSEXUÁLY"


Třetí odboj

TřetíOdboj.cz


VítěznýÚnor.cz


V.O.R.P.

Výbor na obranu rodičovských práv


wilberforce.cz

Institut Williama Wilberforce


klubod.cz/

Klub na obranu demokracie

06.05.2010

Autor: Jaroslav Cabal

Dopis voličům

Je čas na vzpouru!


Vážení spoluobčané,

ani bezmála dvacetiletá vlna skandálů téměř nezměnila tvář české politické scény. Spolu s Vámi sledujeme ve sdělovacích prostředcích politiky, jejichž rétorika je téměř totožná s někdejší ulhaností tupých představitelů komunistické despocie. Vynikají brilantním překrucováním reality, odtržeností od problémů skutečného života a zajímají se především o vlastní prebendy. V parlamentních lavicích a v zastupitelstvech nás příliš často „zastupují" lidé, kteří vesměs vědomě tolerují téměř všudypřítomný systém korupce a klientelismu, nebo se na něm přímo účastní. Aféry, které se podaří odhalit, jsou jen zlomkem skutečného počtu případů. Tyto politicko-hospodářské mafie tak vysávají naši zemi beztrestně, a proto bezestrachu a bezohledně. Četné veřejné zakázky jsou předražovány o desítky procent; nezřídka je získávají firmy, které pak povinně odvádějí „desátky" vlivným politikům, úředníkům, představitelům krajů a obcí, nebo jejich stranám.

Chapadla politicko-hospodářských mafií zasáhla demokratické instituce na těch nejcitlivějších místech. Prostřednictvím sponzoringu politických stran a jejich „osobností" si v jejich nitru vytvářejí prostor k prosazování vlastních zájmů. Tyto skupiny, disponující značnými prostředky, mohou prostřednictvím štědrých inzercí ovlivňovat „nezávislé" sdělovací prostředky a nezřídka se objevují snahy podřídit si pomocí peněz dokonce i soudy - někdy snad ještě poslední pilíř demokracie. Současnou politickou moc již znatelně ovlivňují. Jejich investované peníze se jim formou předražených zakázek od institucí státu bohatě vracejí. Tyto praktiky v mnoha případech dosáhly úrovně dobře organizovaného zločinu a začaly tvořit součást samotné podstaty systému (což je právě podstatný rozdíl od jiných států, kde je také vždy jistá míra korupce...). Je to systém „dokonalý", a co je nejhorší, mnoho lidí v okolí každého z nás začíná tyto poměry vnímat jako něco nutného nebo dokonce normálního. Proto je nejvyšší čas na vzpouru.

My, kteří se na jejich díle neúčastníme, máme v tomto čase v rukou jedinou mocnou zbraň, která může dobře usazené struktury rozbít. Tou je náš údajně titěrný, zanedbatelný a bezmocný jeden volební hlas. Musí se však spolu s jinými, stejně „bezcennými" hlásky spojit do silného proudu, který vyžene z parlametu a vlády představitele nereformovatelných parlamentních stran a nepustí k moci ideově nečitelné, ale z hlediska jejich účelu až příliš dobře připravené „nové" strany, které ponejvíce hrají na populistickou strunu.

Odmítněme dát svůj hlas KSČM, která je stále velkou a smrtelně nebezpečnou hrozbou pro demokracii v naší zemi. Nepromíjejme ČSSD aféry špičkových představitelů této strany: bývalého premiéra Stanislava Grosse, bývalého předsedy parlamentu Miloslava Vlčka, „5 na stole v českých" předsedy úřadu vlády a četné korupční aféry jejích komunálních politiků. Vzpomeňme si, jaká společnost se sešla na křtinách knihy Jiřího Paroubka a jak to vyústilo ve střelbu a smrt. To vše nejsou výstřelky; je to příznačné.

Nepřehlédněme, že duo Mirek Topolánek - Marek Dalík bylo vystřídáno Petrem Nečasem, který přinejlepším celá léta mlčky přihlížel. Neodpusťme špičkám ODS aféru „Open card", úplatkářskou kausu na radnici v Brně a například výstavbu a vybavení krajského úřadu v Královehradeckém kraji. To vše nejsou výstřelky; je to příznačné.

Předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda pro změnu prokazuje svoji připravenost k čemukoli např. svými dosti nestandardními požadavky vznášenými v rámci své činnosti coby právního zástupce (vymáhá na klientce jeden z jí restituovaných domů coby svoji odměnu...). Přirozeným produktem KDU-ČSL jsou také např. pánové Miroslav Kalousek či dnes již naštěstí bývalý poslanec Ladislav Šustr. To vše nejsou výstřelky; je to příznačné.

Na posty uvolněné po aférách mohou v těchto stranách nastupovat lidé, kteří často uvedené praktiky tolerovali, zakrývali a omlouvali a mohou poučeni nezdary svých předchůdců konat stejně a dokonaleji. Nemohou tedy mít naši důvěru.

Stejně příznačné pro tyto politicko-hospodářské rejdy je, že téměř žádný z politiků přichycených při korupci se neodebral tam, kam patřil: za pevné mříže.

Navrhuji vzpouru proti těmto nebezpečným praktikám, vzpouru proti této postkomunistické garnituře. Vzpouru pokojnou, ale nekompromisní, vzpouru znamenající jasný obrat směrem k přirozeným poměrům lemovaným poctivostí a šetrností, vzpouru čerpající z toho lepšího v naší minulosti i v každém z nás. Každá krize vždy zákonitě pramení ve ztrátě vědomí hodnot, tedy v krizi morální, v krizi důvěry a teprve posléze přerůstá v krizi hospodářskou a sociální. Ta pak postihuje nás všechny, nejcitlivěji však rodiny a ty, kteří ztratili práci. Zůstaneme-li tedy nečinní, dočkáme se pádu hospodářství, snížení životní úrovně každého z nás, růstu extrémismu a následně omezení našich svobod a tím rychlé eroze demokracie.

Pojďme v posledních květnových dnech k volebním urnám a do nich vhoďme lístky s kandidátkami stran, které chtějí a v případě zvolení i mohou účinně zasáhnout proti korupci, klientelismu a státnímu zadlužování. Nenechme zemi v rukou těch, kteří již skoro 20 let jen slibují krásné zítřky, nenechme je dovést veřejné rozpočty až do stavu, kdy bude potřeba přijímat stejně radikální opatření, jakých jsme svědky v Lotyšsku (snížení platů ve veřejné správě až o 40%) či v Řecku. Učitelé, nenechejte se uplatit 10 miliardami do školství - reálně hrozí, že tyto slíbené peníze za několik let budete zase muset vrátit i s úroky. Státní dluhy ve výši přesahující 1,3 bilionu Kč totiž nejsou anonymní, jsou také naše, a budeme je muset zaplatit stejně, jako rodina hypotéku. Tíha úsporných opatření státní správy a samospráv zákonitě nejvíce dopadne na zaměstnance veřejného sektoru. V této možné situaci se pak můžeme bouřit nejvýše proti sobě samým, proti své vlastní dřívější neprozíravosti a nečinnosti.

Velmi často se setkávám s rozladěnými lidmi, kteří nevědí kterou stranu budou v květnu volit. Namítají, že „malé" politické strany nemají naději na úspěch, že tedy nemohou změnit zaběhané „pořádky". Opět jsou připraveni podpořit menší zlo. Jedni jej vidí jakoby napravo a jiní zase nalevo, nebo v lidoveckém středu spektra. Opět se nic nezmění, přestože by si zcela zřetelně většina z nás zásadní obměnu zprofanovaných politiků tak přála! Nic se nezmění, protože se slepě účastníme jejich zvrhlé hry s našimi osudy.

Vzepřeme se a protestujme hlasováním pro neparlamentní strany. Nepodílejme se nadále na těch obrovských nepořádcích svým hlasem a tedy svojí podporou.

Chcete-li změnu, pošlete tento dopis 5 svým přátelům a požádejte je o jeho další šíření.

Za Vaši podporu děkuje

Ing. Jaroslav Cabal,

lídr jihomoravské kandidátky Konzervativní strany

Dejte minulé Sněmovně známku, kterou si zaslouží: volte 5 - www.konzervativnistrana.cz