Autor: Vladimír Just

Dopis V. Justa dr. Hofhanzlovi.

V. Just reaguje na článek dr. Hofhanzla "Populační strategie kůrovce a kalamita devadesátých let v Šumavském parku".

Vážený pane doktore,

to co jste o mě napsal do Neviditelného psa, je nehorázná lež. Především je hrubá nepravda, že "Just na domluvenou schůzku se Žlábkem nepřišel a místo toho napsal dopis ministru Skalickému, v němž opakoval nepravdy atd...". Jediná pravdivá informace, kterou jste v článku napsal, byla o tom, že jsem Vám v létě 1996 skutečně ze zoufalství napsal SOS k Šumavě, neboť jsem si Vás TEHDY nesmírně vážil jako zásadového, neúplatného a čestného člověka (byl jsem TEHDY totiž naivní a neinformovaný: netušil jsem, že se obracím o pomoc přímo ke kozlovi, který se stal zahradníkem). Vy, jak je vaším zvykem, jste to obratem "prásknul" ing. Žlábkovi, spolu jste mě pak požádali o schůzku ve Vimperku, "na které mi všechno vysvětlíte". Říkal jste tehdy do telefonu - a mně to znělo a dodnes zní sympaticky - že "demokratická diskuse v žádném případě nesmí přestat". Já jsem samozřejmě se schůzkou nadšeně souhlasil (nevěděl jsem tehdy, opakuji, kdo je Žlábek a kdo jste Vy), a tak jsme si domluvili přesný termín schůzky ve Vimperku. Těsně předtím, než jsem odejel do Vimperka, přesněji: den předtím, mi přišel od Žlábka úřední dopis na lavičkovém papíře Správy NP (vyřizuje: BOROVKA), v němž mi "pan ředitel NPŠ oznamuje, že už nemá zájem na schůzce se mnou, a že ji tedy ruší. A to údajně vzhledem k mému dopisu ministrovi. Pan ředitel - prostřednictvím estébáka JUDr. Borovky - mi v dopise naopak vyhrožoval, že vůči mně "zvažuje žalobu na ochranu osobnosti podle paragrafu toho a toho..." K tomu jedno vysvětlení: v té samé době, kdy jsem se obrátil na Vás, jsem se v zoufalství nad do nebe volajícím vandalstvím na Šumavě obrátil i na NEDEJ SE, Český deník, Literární i Lidové noviny, inspekci ŽP atd. atd., mj. i zoufalým SOS "otevřeným" dopisem na ministra Skalického (dopis vyšel, mnou neautorizovaný, po redakčních úpravách a škrtech, vzápětí v LN). Ten dopis ze září 1996, jímž Borovka a Žlábek ruší schůzku se mnou, mám dodnes schovaný. Jelikož toto už jsem Vám ale jednou podrobně napsal a doložil, a Vy přesto opakujete mafiánské lži ing. Žlábka a JUDr. Borovky, nezbývá mi než jediné vysvětlení: jste s nimi dosud spřažen, ať vědomě či nevědomky (jako Leninův užitečný idiot, čemuž ale věřím čím dál méně) jedete nějakým záhadným způsobem s nimi v lukrativním byznysu se dřevem. Vaše paranoidní spekulace o spiknutí Duháků, Justů a spol. jsou jenom účelovou mlhou, jíž maskujete skutečný smysl svého psaní: krytí nekalého byznysu s komunistickými dřevařskými akciovkami pod hlavičkou Správy NPŠ, s nimiž je pan ředitel - a tím pádem nepřímo i Vy, jeho obhájce - nejlepší kamarád.

Milý pane doktore, teď,po Vašich žalovatelných lžích v Neviditelném psu, už dodatečně chápu, proč jste se Vy, který o sobě NEPRÁVEM prohlašujete, že jste antikomunista, dlouhé roky, tvrdošíjně, umíněně a jankovitě, až do poslední chvíle, zastával svého kolegy a chráněnce JUDr. Pavla Borovky, který pracoval 23 let pro zločineckou organizaci, zvanou Státní bezpečnost.

Neomluvíte-li se mi, zlomil jsem nad Vámi definitivně hůl. Jste asi stejný antikomunista jako je Ivan Brezina ekolog a Václav Klaus demokrat. Bůh s Vámi!

Na neshledanou (Váš bývalý dlouholetý obdivovatel)

Vladimír Just