PODPORUJEME

Národní pochod pro život 2020


Konzervativní noviny


Občanský institut

Občanský institut


Konzervativní listy


Hodonínská výzva


petice_proti_zakonu_adopce_dti_pro_homosexualy

Petice proti zákonu "ADOPCE DĚTÍ PRO HOMOSEXUÁLY"


Třetí odboj

TřetíOdboj.cz


VítěznýÚnor.cz


Aliance pro rodinu


wilberforce.cz

Institut Williama Wilberforce


klubod.cz/

Klub na obranu demokracie

19.03.2002

Autor: Jan Kubalčík

Ad Civilní oběti afghánského "boje s terorismem": veďme tedy tuto diskusi

Jan Kubalčík - diskuse pokračuje...


Dovoluji si opět krátce reagovat na text V. Klepárníka (dále jen autor), uveřejněný časopisu "Most pro lidská práva" (5/2002), kterým autor odpověděl na moji předešlou krátkou poznámku zveřejněnou tamtéž.

Je mi ctí, že můj krátký příspěvek do diskuse podnítil autora, který se evidentně danou problematikou zabývá do hloubky a dlouhodobě (i když třeba ne přímo Afghánistánem), k tak obsáhlé reakci.

Nyní však již k věci. Autor velmi často operuje s pojmem "spravedlivá válka". I já jsem jej použil v předchozím příspěvku. Nyní je však na čase definovat - tedy odhalit kdo co tímto termínem míní. Autor nabízí 7 bodů dle Malenovského. Dovolím si vyjít z jiných sedmi bodů dle Akvinského (z kterého, soudím, alespoň částečně vychází Malenovský). Tedy, "spravedlivá válka" je, když:

 

1.                   musí být vyhlášena oprávněnou státní autoritou;

 

musí být vedena:

 

2.                   ze správného důvodu či pro správnou věc (jako jsou sebeobrana, ochrana nevinných);

3.                   se správným záměrem (tím nemůže být např. kořistění či zotročení jiného národa);

4.                   jako poslední prostředek po použití všech ostatních nenásilných prostředků;

5.                   s nadějí na úspěch;

6.                   proporcionálně (tj. zlo, jež způsobí, nesmí být větší než zlo, jemuž chce zabránit);

7.                   správnými prostředky (zbraněmi a taktikou, jež rozlišují mezi vojáky a civilisty a jež nejsou nepřiměřeně kruté).

 

Než přejdu k práci s právě uvedeným výčtem, pokusím se reagovat na několik úvah autora, které po mém soudu nejsou nejpodstatnější. Od nejméně podstatného k podstatnějšímu. Formálně měl možná autor již ve svém prvním textu jasně deklarovat co je jeho cílem (tedy referovat o existenci studie o počtech mrtvých civilistů a krátce tuto studii představit) - nezavdal by tak příčinu k mým spekulacím o smyslu jeho vět.

Autor poukazuje na "nepřesnost, formulační nedostatky a celkovou simplifikaci věci variantami a) a b) nabízených k "volbě"" (zmíněné varianty a) a b) - viz moje první reakce na autorům primární text). Rád s autorem zapředu řeč na téma výrokové logiky - diskuse filosofa (autor) s matematikem (já) by mohla být jistě zajímavá, ale myslím, že případného čtenáře netřeba obtěžovat. Abych si také trošku zaprovokoval - z autorovy poznámky čiší nepochopení jež je důsledkem neznalosti (nikoli věcné, ale formální).

Jedním z bodů, které autor cituje dle Malenovského, zní: "Musí být prováděna okamžitě po ozbrojeném útoku" (rozuměj případná vojenská odpověď). Je to, připouštím, spekulace, ale docela si dokáži představit ten křik, který by se na adresu USA strhnul, kdyby reagovaly bezprostředně po 11. září. Myslím, že adjektiva jako "neuvážená", "zbrklá", "nepřipravená" apod. by patřila k těm nejjemnějším mezi použitými.

Dalším argumentem autora je: "Pokud jde o civilní oběti, je to pouze jeden z faktorů, který zcela znemožňuje uznat afghánskou válku vedenou USA za spravedlivou, legitimní a také právně legální. Už samotný tento činitel vylučuje, že by šlo o "obrannou" či "spravedlivou" válku.". Pak vylodění spojenců v Normandii bylo vyloženým zločinem proti lidskosti, neboť na poklidném kontinentě rozpoutalo válečný konflikt, přičemž bylo předem velmi dobře známo, že k četným civilním obětem zcela jistě dojde. Pokud chce být autor ve své argumentaci konzistentní (což předpokládám), měl by uznat, že operace Overlord byla útočnou a nespravedlivou válkou (to proto, že samotný činitel civilních obětí vylučuje dle autora opak - viz výše).

K častému odvoláváni se autora na autoritu OSN snad jen tolik, že pro mne je tato organizace vhodnou platformou pro jednání mezi národy. Ale jako cokoli jiného? Většina nedemokratických a v různé míře totalitních států přehlasovává menšinu demokraticky zvolených reprezentací, diktuje jim tak co ještě je a co už není v souladu s "mezinárodním dobrem" a hlavně určuje co mají svobodné státy, resp. přesněji jejich (rozuměj západní - tedy dnes již, s trochou licence, i naši) daňoví poplatníci financovat.

Posledním a nejvážnějším tvrzením, u něhož bych se chtěl pozastavit partikulárně, je autorův výrok: "Ve vážném omylu se stává ten, kdo zde mezi oběma vytváří rozdíl, kdo vytváří rozdíl v úmyslech, rozdíl v cílech, rozdíl v hodnotách aj." (mezi oběma: rozuměj mezi "teroristy" - uvozovky copyright autor - a Američany). Nevytvářím tento rozdíl. Výrazná diference existuje nezávisle na mně či na autorovi. Já ji pouze zaznamenávám (a snad k ní také svojí kapkou v moři přispívám...), na rozdíl od relativizujícího autora, který je tím, kdo setrvává v omylu. Autorův omyl je o to závažnější, že (na rozdíl ode mne) má formální vzdělání a proto jeho názor může být brán jako názor autority. Netřeba tak autorovi (díky jeho zmíněnému vzdělání) připomínat vývoj naší euroamerické civilizace ke svobodě a míru, které v této oblasti dosáhla (míru doposud v dějinách lidstva nepoznanou). Pro stručnost se omezím na dva krátké a svým způsobem primitivní příklady rozdílů, které autor nereflektuje.

i)                     V zemích demokratického západu žije řada muslimů - vyznávají Ibrahimova Boha (už proto si myslím, že je s nimi dříve či později dohoda nejen možná, ale velmi pravděpodobná) a až na excesy, které státní moc odsuzuje a dle možnosti stíhá, se jim neděje bezpráví. Jak se může vést křesťanům v režimu podobnému Talibanu je dnes všeobecně známo...

ii)                    Američané používají všechnu dostupnou techniku, aby civilní oběti minimalizovali (fakt, že k nim přesto dochází, je - jak jsem již podotknul ve svém prvním textu - jedním z důvodů pro další zdokonalení vojenských možností Západu). Teroristé používají všechny možnosti, které mají k disposici, aby civilní oběti maximalizovali.

 

Nyní však již k nejpodstatnějšímu. Byl, resp. je vojenský zásah USA v Afghánistánu "spravedlivou válkou"? Na rozdíl od autora tvrdím, že ano a pokusím se to ukázat postupným rozborem výše uvedených sedmi bodů.

 

Ad 1)      Předpokládám, že není třeba dokazovat.

Ad 2)      Operace v Afghánistánu je dílem sebeobranou a dílem obranou nevinných. V tomto případě je přitom přímý úder proti těm, kteří zaútočili na WTO, rovnou na území, z kterého operují, jedinou možnou alternativou. Nelze s nimi vyvažovat nějakou strategickou rovnováhu, jednak proto, že úder - např. jaderný - na stany v poušti není vyvážený vzhledem k úderu vedenému proti několikamilionovému městu (zkrátka nelze aplikovat onu rovnováhu Moskva za Washington...), jednak proto, že sami fanatičtí útočníci obětují "za svoji věc" životy své i svých blízkých poměrně snadno (není pak až tak nelegitimní je do jejich ráje vyslat, přejí-li si to - ale bez nás...). Přitom sebemenší pravděpodobnost dalších teroristických útoků (proti nevinným...) je postačující pro to, aby byly použity všechny prostředky pro její eliminaci. A dotaženo dál, řečeno s H. A. Kissingerem (viz LN 4.3.2002): "Měřítkem úspěšnosti každé politiky však nakonec bude míra, do jaké se jí podaří dostat pod kontrolu ohrožení globální bezpečnosti spojené s vlastnictvím zbraní hromadného ničení nebezpečnými režimy.".

Ad 3)      Záměrem operace nebylo a není ani kořistění ani zotročení. Naopak primárním záměrem bylo svrhnout režim Talibanu a minimalizovat možnost působení teroristických organizací na území Afghánistánu, popř. zadržet organizátora útoku na WTO Bin Ládina. Vedlejším efektem operace je např. možnost humanitární pomoci místnímu obyvatelstvu (v míře nesrovnatelné s předchozím stavem) nebo zamezení dalšího možného ničení kulturního světového dědictví...

Ad 4)      Režim Talibanu byl, jak známo, několikrát vyzván, aby vydal původce atentátu na WTO Bin Ládina. Tyto výzvy se minuly účinkem. Předáci Talibanu přitom nemohli netušit, koho hostí na území jež ovládají a čím se tento muž zabývá (tvrdí-li kdo opak, potom zároveň říká, že čelní mužové hnutí Taliban jsou/byli neschopní... dále by bylo možné, ale zcela zbytečné, úvahu rozvinout o téma, zda by se pokusili činnosti Bin Ládina zabránit, kdyby o ní byli zpraveni...).

Ad 5)      Operace byla úspěšná - výčet cílů viz komentář k bodu 5. První dva cíle byly splněny. Je pravdou, že Bin Ládin pravděpodobně fyzicky přežil. Vyvázl tedy jako člověk (což je škoda), jako terorista má však on i jeho organizace život o poznání ztížen (a to je daleko podstatnější).

Ad 6)      V tomto ohledu se dostáváme s autorem do evidentního sporu. Autor totiž tvrdí, že zlo způsobené afghánskou operací USA bylo resp. je větší než to, které způsobili teroristé. Dokládá to, alespoň tak jsem to pochopil, dominantně tím, že civilních obětí v Afghánistánu bylo relativně (a snad i absolutně) víc, než těch ve WTO (pro mne přitom zůstává záhadný smysl poznámky o počtu kilometrů, z kterého jsou shazovány pumy...). Pokusil jsem se nabídnout definici "spravedlivé války" dle sv. Tomáše Akvinského. Na tomto místě by však byla nutná definice "zla", na což si jednak samozřejmě sám netroufám, vhodný stručný zdroj neznám a hlavně taková diskuse výrazně přesahuje možnosti tohoto textu. Co si však troufám říct je, že civilní oběti nejsou jediným a (mnohdy) ne největším zlem a tedy možným měřítkem spravedlnosti vedené války - znovu se při této příležitosti odkážu na spojenecké vylodění v Normandii v r. 1944.

Ad 7)      A opět jsme u civilních obětí, tentokrát jako u samostatného bodu. Ano, vojenská technika USA (a tedy pravděpodobně ani žádná jiná) nerozlišuje mezi vojáky a civilisty absolutně. Uveďme na tomto místě fakt, že taktika boje musí být vždy kompromisem mezi bodem 5 a 7. Důležité je v této souvislosti zejména to, zda jsou civilisté primárním cílem (jako u teroristů) či zda k civilním obětem dochází mimoděk, resp. zda je snaha o jejich minimalizaci. Jsem přesvědčen, že to splněno je. Čistě utilitárně - i kdybychom skutečně považovali USA za vtělení Satana na zemi - Spojené státy nemohou mít žádný zájem na smrti civilistů v Afghánistánu (tím bych dokázal onu "neprimárnost" civilních obětí). Snahu o minimalizaci civilních obětí bych pak - pro pragmatiky - v tomto případě dokladoval faktem, že spojencem USA v tažení proti Talibanu byli místní lidé, jejichž nejvlastnějším zájmem taková minimalizace je. Morální argumentaci (i když by byla správnější a principiálnější) ponechám stranou - to by bylo na dlouho...

 

Tak tedy dokladuji své tvrzení "podle mého názoru byla americká reakce v principu přijatelná" jak autor ve své odpovědi na můj příspěvek žádá.

 

Jan Kubalčík