Základní konzervativní myšlenkou je, že hodnoty vytvářené a zachované po generace našich předků jsme povinni udržovat a rozvíjet, abychom je mohli, pokud možno ještě zmnožené, předat našim potomkům. Politika, péče o věci veřejné, může být pravdivá a věrohodná pouze tehdy, pokud tuto kontinuitu generací zachovává.

Chceme oslovit všechny skutečně svobodné občany, které spojuje úcta ke zděděným hodnotám, k řádu a k životu ve svobodě, odpovědnosti a pravdě kterým jsou tyto hodnoty blízké. Nevoláme po podpoře jednotlivých osob, ale po podpoře programu a cílů, za jejichž naplnění budou konkrétní osoby odpovědné. Propůjčení pravomoci komukoliv znamená pro nás nikoliv osobní moc, ale službu všem a proto ten, komu dáte důvěru bude skládat účty ze svých činů stále a nikoliv jenom před volbami.

1. Kdo jsme?

Hlásíme se ke konzervativcům západní křesťanské civilizace, která má své kořeny v Jeruzalémě, Aténách a Římě. Hlásíme se k jejím pravdám o člověku a lidských institucích, které jsou platné ne proto, že je máme my, nýbrž proto, že ony mají nás, neboť platí univerzálně.

Tvrdíme, že totalitarizmy XX. století - nacizmus a komunizmus - byly přímou vzpourou proti pravdě, lidské přirozenosti, důstojnosti a svobodě, a že je proto morální povinností bojovat proti nim až do jejich úplného zničení. Odmítáme socializmus ve všech podobách pro jeho ilusi, že štěstí a blahobyt občanů lze zajistit prostřednictvím rozsáhlé státní moci, pro jeho pošetilou snahu o dosažení umělé rovnosti za cenu porušování svobody a důstojnosti člověka. Nesouhlasíme s liberály pro jejich vypjatý individualismus, nerespektující přirozené a tradiční vazby člověka ani pravdu o existenci objektivního morálního řádu, který přesahuje každého z nás. Odmítáme tedy revoluce jako nástroje změn ve společnosti, protože jakékoliv promyšlené a uvážené jednání činí nemožným. Základním přístupem konzervativců není odmítání nových věcí, ale pečlivé zvažování, jak jejich zavedením nepoškodit jiné oblasti života nebo společnost jako celek. Chováme-li se přirozeně nejsou naše zdokonalení nikdy zcela nová a to, co uchováváme není nikdy úplně zastaralé. Co však uchovávat nemíníme, je existující kontinuita komunistického práva, stranických obsazování funkcí a zásahy státu do oblastí, kam zasahovat nemá. Kultura a morálka jsou pro nás základními hodnotami a nikoliv pouhou nadstavbou. Bez řádu, kultury a morálky nelze okoušet ani plody ekonomické prosperity. Naše úsilí chápeme jako společně sdílené hodnoty a práci nad konkrétním dílem, které v nejširším slova smyslu naplňuje smlouvu mezi živými, mrtvými a ještě nenarozenými.

 

 

 

 

2. Co nabízíme?

Vycházíme ze zřejmého faktu, že prvotní příčinu dnešní neutěšené situace ve státě a tudíž i v regionech a v obcích je nutno hledat spíše v dlouhotrvajícím podceňování duchovních a morálních hodnot než ve sféře materiální. Zcela byla opomíjena skutečnost, že nemůžeme mít demokracii a prosperující ekonomiku, pokud si neosvojíme potřebné morální zvyklosti a nepřizpůsobíme jim jak své instituce, tak své zákony. Připomeňme si, že kapitalismus není jenom sadou neutrálních ekonomických technik morálně orientovaných na efektivitu. Jeho praxe vyžaduje určité morální a kulturní postoje. Společnosti, které neuspějí v tom, aby si takové zvyklosti vyvinuly, nemohou očekávat, že budou jíst jeho ovoce. Konečně si také připomeňme, že kapitálem již více není především dobytek, půda, nebo tzv. výrobní prostředky. Jeho primární význam je "lidský kapitál”: lidská mysl, invence, znalosti, zkušenosti, know-how, podnikání, schopnost organizovat, spolupracovat a iniciativa.

V dalších kapitolách rozvineme jednotlivé konkrétní cíle a úkoly, které chceme naplňovat.

Chmurné společenské klima (nedrží se slovo, neplatí se dluhy, poctivá práce se nevyplácí, neodpovědné a nekompetentní jednání, povrchně a alibisticky odváděná práce, korupce a pod.) je nutné postupně měnit. K tomu je nezbytná vůle všech, ale především každého na tom místě, kde stojí. Zastupitelé zvolení za SKS budou nekompromisně trvat na dodržování a sami se řídit níže uvedenými etickými zásadami. Budou se přitom opírat o spolupráci se všemi občanskými iniciativami a budou své plány a projekty veřejně diskutovat s každým, koho se dotýkají a s každým kdo má o dění v našem kraji zájem.

1. Svůj úřad vykonáváš proto, abys sloužil na prvním místě svobodným Občanům, z jejichž daní jsi živ, a dále obci, městu, regionu a státu.
2. Jakýkoliv pokus o korupci jsi povinen okamžitě ohlásit, v opačném případě ztrácíš morální, a po "odhalení", i faktické právo na výkon své funkce pro morální nedostatečnost.
3. Jsi povinen deklarovat okamžitě každý svůj privátní zájem, který má vztah k Tvému úřadu a musíš přijmout takové kroky, které zabrání konfliktu zájmů a které uchrání zájem veřejný.
4. Informovanost občanů je podmínkou demokracie a tedy Tvým úkolem. Pouze zákon může stanovit informace tajné.
5. Při výkladu všech norem právních, regionálních či jiných nepostupuj, pokud je to možné, cestou pozitivního pojetí práva, nýbrž uplatníš obecné pojetí spravedlnosti, morálky a etiky, neexistuje totiž žádná dokonalá norma, neb ji vytváří vždy nedokonalí lidé!!
6. Pro státní moc a tedy i pro úřady platí vždy a zásadně: co není výslovně povoleno zákonem je zakázáno. Naopak Občan je ve veškerém svém konání omezen pouze tím, co zákon výslovně zakazuje.
7. Bereš na vědomí, že v pořadí třetí oprávněná stížnost jakéhokoliv Občana na Tvé nevhodné chování (arogance, neochota, neslušnost, neodbornost atd.) může mít za následek Tvé okamžité propuštění pro morální či odbornou nezpůsobilost.
8. Předpokladem pro výkon Tvé funkce je, a to přestože to zákon nevyžaduje, negativní lustrace, neboť jde o jeden z předpokladů Tvojí morální způsobilosti. Čistý trestní rejstřík je samozřejmostí. Předpokladem pro výkon tvé funkce je dále, a to přestože to žádný zákon nevyžaduje, že jsi nebyl aktivním členem KSČ (tedy jakýmkoliv funkcionářem), neboť se jednalo a stále jedná, podle ústavního zákona, o zločineckou organizaci.
9. Podmínkou kvalitního výkonu tvé funkce je, kromě dříve uvedených kvalit morálních, samozřejmě také způsobilost odborná. Tu jsi ovšem povinen a bezpodmínečně ochoten neustále obnovovat a udržovat nepřetržitým a soustavným vzděláváním na potřebné úrovni.
10. Tvým nejvyšším nadřízeným je vždy a za každých okolností svobodný Občan. Podle toho jsi také povinen vždy a za každých okolností se k němu chovat, tedy s maximální úctou, ochotou, respektem a trpělivostí.

1. Politický systém

Strana konzervativní smlouvy se zasadí o skutečnou debolševizaci státu, včetně spravedlivého odsouzení viníků komunistického teroru. Dále bude usilovat o zásadní novelu lustračního zákona, která by znemožnila průnik starých zločineckých struktur do všech sfér společnosti.

1. Trvalá a účinná podpora všech občanských aktivit

Stát v našem pojetí musí plnit dvě základní funkce. Především je primárně institucí určenou k vynucování práva a pořádku, dále musí nastolit, udržovat a chránit svobodný řád, tedy zajišťovat občanům maximální osobní, náboženskou, politickou a ekonomickou svobodu tak jak je přístupná v nedokonalých podmínkách, v nichž nedokonalí lidé žijí, a slučitelná s imperativy řádu, práva a spravedlnosti.

Pro dosažení a udržení těchto dvou cílů je tedy nezbytné trvale a účinně podporovat zprostředkující občanské struktury, tvořené bohatou sítí obecních, zájmových, svépomocných, charitativních, náboženských, vzdělávacích, kulturních a dalších společenstev, která zaručují přirozenou diferenciaci a mnohotvárnost společnosti a rozmanitou příležitost k naplnění individuálních cílů lidí. Důležité postavení má v naší tradici Církev, která je nejen nositelkou dějinné pravdy, ale i strážkyní tradičních konzervativních hodnot. Všechna společenství pospolu pak tvoří přirozený obranný val proti státní moci, protiváhu stále uhrančivější moci státu a falešného rovnostářství a brání rozbití společnosti na izolované jedince.

Region v našem pojetí tedy nutně musí trvale a účinně komunikovat se všemi občanskými iniciativami (Sokolové, Baráčníci, Junák, turisté, ekologická hnutí, zahrádkáři, kynologové atd.). Případné střety pak musí řešit s maximálním pochopením, tolerancí a ochotou přiznat sílu protiargumentů.

2. Bezpečnost, kriminalita - Městská policie v ulicích

Strana konzervativní smlouvy bude usilovat o vyhlášení boje organizovanému zločinu, který začíná ovládat stále větší prostor veřejného života, včetně sféry politické. S tím souvisí také razantní cizinecká politika. Strana konzervativní smlouvy proto bude prosazovat zpřísněná pravidla pro pobyt cizinců, zejména ze zemí bývalého Sovětského svazu (jsme však přesvědčeni, že vízová povinnost není správným lékem). Rozbití těchto mafií se musí stát bezpečnostní prioritou č. 1, neboť napojením na různé tajné služby přímo ohrožují ústavní pořádek ČR.

Městská policie musí do ulic. Každá ulice, čtvrť musí mít svého strážníka, kterého každý bude znát, ctít a chovat k němu naprostou důvěru a úctu, a samozřejmě i naopak. Tím se vyřeší mnohé - např. problémy s tzv. sprejery. V tomto smyslu SKS vypracovala návrh potřebné novely městské vyhlášky, kterou je MP zřízena. Další nutnou podmínkou zlepšení efektivnosti MP je snížení drahé administrativy, zrušení drahých a neefektivních složek MP, lepší kooperace s PČR.

Zejména povodně v roce 1997 ukázaly, že chybí krizové řízení na úrovni kraje - okres byl moc malý, stát příliš velký. Budeme podporovat projekty, které povedou ke zlepšení integrovaného záchranného systému. Budeme budovat co nejlepší kontakty a možnosti propojení hasičů, policie, záchranné služby s armádou a podporovat zdokonalení varovných systémů a jejich propojení se záchranářskými skupinami. S ohledem na hrozbu záplav či jiných katastrof musí být vypracován kvalitní povodňový a krizový plán kraje. Budeme se přičiňovat, aby spánek našich spoluobčanů byl klidnější.

 

2. Vyšší územně správní celky

1. Pravomoci VÚSC

Zřízení VÚSV je zásadním krokem ke skutečně fungující demokracii. Přesun pravomocí na VÚSC by měl být co nejširší. Státu by měly zůstat pouze resorty se skutečně celostátním významem, tedy zcela jistě obrana, policie, zahraniční politika, financování, zdravotnictví, sociální systém. To nepochybně umožní redukci ministerstev na 8-9, s příslušným přesunem úředníků na VÚSC a razantní redukcí úřednictva. Vznik VÚSC si dále zcela nepochybně vyžádá co nejrychlejší zrušení Okresních úřadů, kdy část pravomocí přejde na VÚSC a část na obce. Celkově lze v tomto pojetí očekávat spíše snížení nezbytného byrokratického aparátu. Nelze však vyhlásit líbivou kampaň za snížení počtu úředníků, neboť řada z nich na nynějších okresech má svoji působnost, kterou ze zákona spravuje a to jim zůstane. Řada činností však se vznikem kraje zanikne, některé nebude potřeba dělat sedmkrát v sedmi okresech, ale jen jednou.

2. Financování

Způsob financování by měl bezprostředně vázat na přerozdělení pravomocí. V tomto smyslu je např. současný stav zcela nepřijatelný. Aby byl kraj skutečné svéprávný, musí mít vlastní příjmy. Tyto by však neměly jít na úkor obcí (jak je tomu nyní) ale na úkor státu.

 

3. Správné pojetí hospodaření obcí a regionů

Až na výjimky hospodaří obce se svěřeným majetkem naprosto neracionálně. Hospodaří bez dlouhodobých strategických plánů (20-30 let) rozvoje měst, obcí a na to úzce navazujících střednědobých (5-10 let) plánů investiční činnosti, která je finančně kryta střednědobým plánem financování. Absence dlouhodobého finančního plánování pak může lehce skončit drtivým úvěrovým zatížením, navíc vyvolaným zcela zbytečnými nebo předčasnými investicemi. Skutečně odpovědné a racionální hospodaření i regionu musí tedy začít zpracováním výše uvedených základních strategických a střednědobých plánů investic a financování. Preferujeme rozpočet vyrovnaný. Na rozpočet veřejný totiž nahlížíme jako na rozpočet rodinný, nikoli podnikatelský. Jestli by však měl být deficitní, zasazovali bychom se o to, aby takové prostředky byly využity pouze na účely jasně a předem dané.

Současné pojetí struktury rozpočtu a pochybná kontrola jeho plnění (rozpočet se plynule prostřednictvím nepřetržitých změn pružně přizpůsobuje skutečnosti, takže na konci roku nezbývá než konstatovat jeho úspěšné (?) splnění) tvoří společně nadále neudržitelný stav. Zcela absentují ukazatele efektivnosti hospodaření radnic, takže zcela chybí prvek soutěživosti i kontroly a tolik potřebný politický tlak na nepochybně silně přebujelou a neefektivní byrokracii.

Strana konzervativní smlouvy má připraven a k dispozici podrobný návrh na zcela nové pojetí rozpočtové skladby, která toto umožní. Základním ukazatelem je zde podíl provozního zisku (tedy provozní příjmy celkem po odpočtu nákladů na byrokracii nezbytnou na výběr a správu provozních příjmů) z celkových provozních příjmů.

Strana konzervativní smlouvy není příznivcem "městského socialismu” (města a obce podnikají s majetkem v hodnotě mnoha miliard - v dalším se omezíme na města, neboť těch se to týká především). Máme tedy za to, že města musí část svého majetku postupně uvážlivě odprodávat. Jde o takový majetek, který města nepotřebují k plnění svých základních funkcí a který nedokáží efektivně spravovat ani využívat. Značný zájem občanů o odkoupení bytových domů dokazuje, že tento názor je správný. Redukcí majetku se též omezí možnost korupce. Zástupci měst v řídících nebo dozorčích orgánech subjektů napojených na městské rozpočty berou někdy svoje členství spíše jako společenskou událost a vítaný zdroj vedlejších příjmů, než jako povinnost se problémy organizace vážně zabývat. Budeme proto navrhovat a prosazovat, aby na tyto posty byli vybíráni reprezentanti měst nejen z řad zastupitelů nebo úředníků radnic, ale ze všech schopných občanů.

Totožné principy budeme prosazovat na úrovni kraje. Chceme se řídit zásadou, že kraj by měl spravovat pouze vlastní úřad a instituce, které na něj přejdou z působnosti státu (a okresu) - například správa silnic, školy a nemocnice. Kraj nemá shromažďovat majetek, který může vést k nehospodárnosti v jeho správě a bujení korupce. Například mnohá zdravotnická zařízení (stát by je měl převést v roce 2003) nabídneme k prodeji do soukromých rukou při zajištění dostupnosti zdravotnické péče a uspokojivém vyřešení systému jeho financování.

V neposlední řadě je pak třeba se zmínit o nutnosti uplatňovat průhlednou a jasnými pravidly omezenou dotační politiku. Města a obce nemají (a až na výjimky mít nebudou) prostředky na nadstandardní aktivity. Mohou dotovat pouze dorovnáním prostředků do příslušného standardu. Navíc se budeme zasazovat, aby platilo, že kdo chce rozpočtové peníze, musí se odpovídat (účetnictví, výroční zpráva,...).

 

4. Ekonomická obast

1. Zásadní reforma daňového systému

Především je nutno dosáhnout razantního snížení daňového zatížení, což je jediná historicky a celosvětově ověřená dlouhodobě účinná cesta k oživení ekonomiky. Tento zásah si samozřejmě vyžádá rozsáhlé škrty mandatorních výdajů, pro které je však dostatek prostoru, jak bude dále uvedeno.

2. Zásadní reforma penzijního systému

Strana konzervativní smlouvy má k dispozici návrh reformy penzijního systému, který bude plně založen na fondovém způsobu, formou dvoupilířového systému. Role státu bude omezena na roli zajišťovny a přísného dohledu na činnost licencovaných penzijních fondů (řešeno zvláštním zákonem), do kterých si občané budou až na výjimky povinně ukládat své prostředky na důchod ve zcela minimální výši. K tomu bude mít každý občan možnost dalšího penzijního připojištění u komerčních penzijních fondů, takže si bude moci svobodně rozhodnout o výši svého důchodu a době jeho nástupu. Zkušenosti Chile ukazují, že zavedení tohoto sytému významně oživí ekonomiku trvalým přílivem domácího kapitálu. Reforma tedy v dlouhodobé perspektivě přinese fundamentální snížení mandatorních výdajů a tedy umožní požadované razantní snížení daňového zatížení.

3. Zásadní reforma sociálního systému

Konzervativci samozřejmě uznávají nezpochybnitelnou, ovšem pouze oprávněnou solidaritu. Tedy v žádném případě ne plošnou (přídavky na děti všem je přece naprostý nesmysl). Současný zcela přebujelý systém nabízí velmi široké možnosti rozumné redukce. Na příklad je výrazně demotivující (jak pro zaměstnané, tak pro nezaměstnané), že nezaměstnanému se pracovat "nevyplatí”, jelikož sociální podpora je za každých okolností výrazně vyšší než jeho potencionální výdělek, přiměřený jeho kvalifikačním předpokladům a případné lenosti.

Jsme toho názoru, že má-li každý člověk možnost, má se o sebe postarat v první řadě sám, v druhé řadě se o něj má postarat rodina, teprve pak obec a na posledním místě stát.

(pochopitelně s přiměřeně nižším daňovým zatížením).

Strana konzervativní smlouvy bude prosazovat určení standardů sociální péče o handicapované občany jak z hlediska nákladovosti tak i existence nezbytných zařízení sociální péče pro občany kraje. Na základě těchto standardů pak může být provozována dotační politika směrem k zařízením, jejichž existence je pro občany kraje nezbytná a jejichž zřizovatelem není obec nebo stát. Budeme však vždy preferovat takové formy sociálních služeb, které umožní handicapovaným občanům a občanům vyššího věku plnohodnotný život v prostředí vlastní rodiny, aby využívali služeb sociálních ústavů jen v opravdu nezbytných případech.

Okamžitě je třeba zastavit výplaty bývalým přisluhovačům totalitní moci (bolševickým armádním důstojníkům, příslušníkům Státní bezpečnosti,...) na vyrovnání důchodů do průměrného výdělku. To je naprosto a zcela nemorální.

Sociální podpora musí být vždy, za každých okolností velmi přísně cílená, tedy pouze tomu, kdo ji skutečně potřebuje. Běžně se na příklad poskytuje podpora i těm "ubohým” důchodcům, kteří sice nemají hotovost na činži, ovšem k faktu, že vlastní tři vily a dvě chalupy, se vůbec nepřihlédne. Přitom k tomu, aby mohli žít v naprostém blahobytu včetně dovolené na Bahamách stačí tak málo - pouze některou nemovitost prostě zpeněžit. Našly by se další příklady. Celkově lze tedy konstatovat, že stát hrubým způsobem mrhá našimi společnými zdroji a pro razantní snížení ekonomiku dusící daňové zátěže je zde prostoru více než dost.

4. Likvidace monopolů, okamžitá deregulace všech cen

Blahodárné a plné fungování tržního mechanismu je možné pouze v prostředí, které umožní co nejširší konkurenci. To ovšem předpokládá, že ceny neurčuje státní byrokrat, ale právě trh. Stát je sice přehnaně aktivní v cenotvorbě, na druhé straně je však zcela pasivní tam, kde je tvrdá regulace namístě. Jedná se o zcela bezohledné státní monopoly: ČEZ, Český Telecom, Pošta atd., jejichž ceny jsou zcela jistě s vyšším, než "přiměřeným” ziskem (cenový zákon), nebo lépe s vyšším ziskem, než by byl ten, který by jim přisoudil trh.

 

 

 

 

5. Co nejrychlejší dokončení privatizace

Jedině to konečně zajistí plnou funkčnost tržního mechanismu. Tedy včetně drah, distribuce energií, spojů atd. Výtěžek takové privatizace navrhuje Strana konzervativní smlouvy celý vložit do přechodu na nový, fondový důchodový systém. Souvisejícím cílem Strany konzervativní smlouvy je podporovat odhalení podvodů v privatizaci a postavení viníků před soud.

6. Trvalá a účinná podpora drobných a středních podnikatelských aktivit

Střední třída je základem každé svobodné demokratické společnosti. Pro její vznik a stabilizaci udělal stát zatím velmi málo. Kromě razantního snížení daní a zjednodušení daňových zákonů (např. paušalizace daní živnostníků), je nezbytné citelně podpořit vznik nových drobných firem, jedině ty jsou totiž schopny snížit nezaměstnanost vyvolanou očistným procesem nezbytných bankrotů života neschopných stále ještě postkomunistických molochů, kam stát vytrvale jako do černých děr lije bez jakéhokoliv efektu miliardy. Způsobů pomoci si lze představit řadu. Např. daňové prázdniny na danou omezenou dobu od vzniku firmy (sám tento krok by měl rozsáhlé dopady, v první řadě by se však musela razantně realizovat účinná opatření k zamezení spekulací, aby daňový poplatník opět nedoplácel na nepoctivce - jedním z mocných nástrojů takových opatření a kontroly je funkční informační systém), podpora všech rozvojových investic (tedy ne obnovovacích) atp.

Máme za to, že malí a střední podnikatelé, zvláště ti, kteří vyrábějí, jsou zárukou prosperity. Jsou to právě oni, kdo občany budou zaměstnávat. Jejich podpora ze strany měst a obcí může být realizována např. zárukami na dostatečně dlouhý termín pronájmu provozovny (tu totiž nelze odvézt autem jinam). Strana konzervativní smlouvy bude dále prosazovat rovné šance k získání veřejných zakázek - je nezbytné vypisovat skutečně poctivá výběrová řízení (viz II. Zásady chování zastupitelů a úředníků).

7. Regulace lokálních, přirozených monopolů

Bohužel čisté konkurenční prostředí v praxi neexistuje. V komunální oblasti působí kromě celostátních monopolů (ČEZ, Telecom, atd.), které by měl tvrdě regulovat stát, také přirozené lokální monopoly, jejichž potřebnou regulaci by měl zabezpečovat Okresní úřad (v budoucnu pak regionální instituce) a také městské úřady. Jedná se zejména o:

• vodovody a kanalizace (pitná voda, čištění odpadních vod)
• městská hromadná doprava, s přímou vazbou na čl.1
• pohřební služba (ne všude, jedná se zejména o vlastní hřbitov, popř. krematorium)
• hospodaření s odpady
• taxislužba (možno nepřímo ovlivňovat dostupností MHD)
• ostatní technické služby

1. Bytová otázka

Při řešení vycházíme z toho, že byt je zboží jako každé jiné, tedy jakákoliv regulace nájemného pouze brzdí skutečné a trvalé řešení tohoto problému, jak ostatně prokazují celosvětové zkušenosti. Jakékoliv nerozumné zasahování přináší pouze korupci. Než se však kýženého stavu dosáhne, je třeba jasných a přísných pravidel pro nájemce i nájemníky s možností rychlého sjednání nápravy při jejich překročení (právo oddálené je právem odepřeným).

Konkrétní řešení problematiky přijmeme (při maximální informovanosti občanů) až po důkladném seznámení s výchozím stavem, což jsou informace, které zatím obecně chybí, a bylo by tedy neseriozní cokoliv nabízet, či slibovat.

Zcela jistě podporujeme rychlou privatizaci obecních bytů (domů) formou prodeje stávajícím nájemníkům za přijatelnou cenu (tento proces je v současnosti téměř zastaven). Nájemcům je třeba umožnit placení přijatelným způsobem, na příklad dlouhodobější splátkování atp. Celý proces je nutno důsledně kontrolovat.

V neposlední řadě by to také znamenalo pomoci nájemcům kvalitním poradenstvím finančním i právním.

 

2. Zdravotnictví

Strana konzervativní smlouvy je přesvědčena, že finančních prostředků proudících do českého zdravotnictví je (přiměřený) dostatek. Problémem je jejich efektivní využití. Prvním požadavkem je tedy snaha o co největší transparentnost finančních toků. Také je třeba vymezit, jakou roli má hrát stát a co musí být ponecháno na nižších článcích systému.

Za účelem transparentnosti je nezbytné definovat veřejné a soukromé zdravotnictví. Podobně je základním krokem vymezení standardů zdravotní péče, která má být předmětem plné úhrady ze základního povinného zdravotního pojištění. Nadstandardní péče musí být hrazena ze zdravotního připojištění nebo přímo.

Je nežádoucí, aby stát rozhodoval o zdravotnictví v dosavadní míře. Přenos vyšší míry odpovědnosti na občana a občanskou samosprávu v pojišťovnách sníží rizika nezdaru zdravotní politiky, aniž by občané byli vystaveni nepřiměřenému riziku na zdraví. Roli státu vidí Strana konzervativní smlouvy zejména v péči o síť zdravotnických zařízení, v prevenci a v tvorbě legislativy a vyhodnocování jejího dopadu v praxi (kontrolní mechanismy a mechanismus vyhodnocení účinnosti zákonů, čili evaluace, chybí - nejen v této oblasti). Jinak by měla vláda zasahovat pouze v případě, že dojde k porušování povinností a práv zúčastněných nebo něčí činnost je v rozporu s veřejným zájmem, jehož obsah je formulován v zákoně. V ostatním je nutno uplatnit principy subsidiarity, decentralizace a dekoncentrace. Pokud stát chce o síti rozhodovat sám nebo rozhodování svěřit krajským samosprávám, musí se podílet sám nebo prostřednictvím peněz krajských samospráv na financování a vyrovnávat nerovnováhu bilance způsobenou jeho rozhodnutími nebo dopady rozhodnutí krajských zastupitelstev.

Výrazem odpovědnosti občana se musí stát péče o vlastní zdraví, volba zdravotní pojišťovny a jejího pojistného plánu (kombinace zdravotního pojištění a připojištění). Výrazem odpovědnosti fyzických a právnických osob poskytujících zdravotní péči se musí stát vazba mezi efektem poskytované zdravotní péče a finanční úhradou. Na evropských pojišťovenských systémech (např. Švýcarsko, Německo) lze pozorovat, jak je rozhodování všech účastníků nastavením pravidel pozitivně stimulováno pro podporu žádoucího chování a ve prospěch strategií zaměřených k udržení objemů a cen poskytovaných služeb při současném zvyšování účinnosti a účelnosti poskytované zdravotní péče.

 

3. Školství

Vzdělanost je klíčovým předpokladem prosperity národa. Lidé nevědomí se snadno stanou lidmi zotročenými. Pouze kvalitně poučení a vzdělaní občané mohou zůstat trvale svobodni. Vzdělání je proces rozsévání a sklízení. Je podobno semínku. Ideje, které jsou do lidí zasety, časem vyrostou a vydají plody, které se projeví ve všech oblastech života - osobní, společenské, politické i ekonomické. Proto filosofie školství v jedné generaci bude filosofií státu v generaci následující.

Naším cílem je proto otevřený a široce decentralizovaný model vzdělávání umožňující svobodnou volbu cesty ke vzdělání od základní až po vysokou školu, který bude hospodárný, průhledný a srozumitelný široké veřejnosti. Vzdělávání musí být chápáno jako investice, kterou svobodný občan vynaloží pro svoji budoucnost, a v rámci které jde o maximální využití jeho vloh a předpokladů (tedy nejen o výdaj jeho peněz). Je třeba umožnit všem, kteří mají zájem, dosáhnout na úrovni daných schopností vysokoškolského vzdělání. Odtud plyne nutnost ustálení třístupňového vysokoškolského studia - bakalářské, magisterské (inženýrské), doktorandské. Toto studium však nemůže být bezplatné a s tímto požadavkem souvisí nutnost existence funkčního systému prospěchových stipendií pro nadané sociálně slabé studenty.

Budeme chtít, aby školy věnovaly větší pozornost dějinám doby nedávno minulé. Chceme umožnit dětem, studentům i jejich rodičům širokou a pluralitní nabídku škol - státních (krajských), soukromých, církevních. Budeme podporovat soukromé školství. Jsme pro zachování víceletých gymnázií i zvláštních a pomocných škol.

 

 

4. Zemědělství

Okamžitě skončit zcela nesmyslný dotační systém, který zcela uměle udržuje při životě bývalé zemědělské velkopodniky. Podobně jako v průmyslu se peníze lijí do neefektivních gigantů, které by bez péče státu dávno ustoupili schopnějším soukromým zemědělcům. To ovšem předpokládá smířit se s tím, že dojde ke snížení zornění, které bylo za totality nesmyslně (soběstačnost) nadiktováno do zcela megalomanských podob, které však stále přetrvávají. Zorněny byly i zcela nevhodné (svažité, zamokřené za cenu nákladných meliorací, remízky, meze atp.) pozemky. Kulturnost krajiny lze přeci zajistit nejen v podobě polí, ale také v podobě lesa, louky (ta by se pouze udržovala, třeba i s dotací, které bude jistě nižší, než při pěstování pšenice!!). Specifickým problémem jsou jistě výše položené oblasti, které lze řešit tak, jak bylo naznačeno.

 

5. Ekologie

Především garantujeme trvalou a účinnou vstřícnost a podporu všem nemilitantním občanským ekologickým sdružením a hnutím, které chápeme nikoliv jako naivní ekologické fundamentalisty, ale jako úctyhodné a vítané partnery, jimž můžeme být jedině vděčni za upozornění na ekologické problémy, jako partnery vzdělané v oboru, jako partnery, kteří svými prostředky a metodami neúnavně šíří historickou pravdu o soužití člověka s přírodou a odmítají jeho slepou roli vládce.

Trvale opomíjeným problémem je skutečné hospodaření s odpady. Zde prosazujeme maximální třídění odpadů pro možnost ekonomicky vhodné recyklace. V této oblasti je nutné rozetnout bludný kruh: nákladné třídění odpadů bez potřebného efektu pro absenci zpracovatelů - nezájem o investice do zpracovatelských technologií pro absenci kvalitně tříděné suroviny. Požadujeme důslednou kontrolu skládkového hospodářství u tzv. "zabezpečených” a nebezpečných skládek netříděných odpadů. Odmítáme investice do přemnožených hromad čehokoliv, ale prosazujeme budování skutečně zabezpečených skladů separovaných surovin, potenciálně využitelných s rozvojem zpracovatelských technologií.

Celou vahou se zasazujeme o trvale udržitelný život v naší zemi a této planetě podporou ekologických a ekonomických aspektů, které nejsou v rozporu, ale ve vzájemném kompromisním souladu. Zasadíme se o aplikaci evropského práva (jakost vody).

Letošní krajské volby jsou první příležitostí propojit lokální (komunální) vnímání správy společných věcí s možností iniciovat změny právního rámce cestou zákonodárných iniciativ. Vznik orgánů kraje pro nás není pouhým obsazením strategických pozic v mocenském zápase. Společně s Vámi chceme dát příležitost přirozenému chápání demokracie, odpovědnosti a práva.