ALENA HROMÁDKOVÁ  PŘED VOLBAMI DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU

 

V minulosti jste byla předsedkyní Demokratické unie. Po neúspěchu v mimořádných volbách v roce 1998 jste rezignovala a stala jste se pouze čestným předsedou. Jaké byly Vaše další politické osudy?

 

A.H.: Rezignovala jsem na funkci předsedkyně již v červnu 1996 - nikoli o dva roky později. Veřejnost tehdy nepřijala můj politický styl - prozatím, jak jsem přesvědčena -založený na otevřeném a rychlém pojmenování nejhorších omylů a zločinů ekonomické transformace a na vůli řešit problémy v jejich zárodečné podobě. Ačkoli jsme měli dobrou  organizaci, sdružující přes  čtyři a půl tisíce disciplinovaných  a věci republiky oddaných členů, vzorné vedení účtů, bezvadný audit a zasloužili se o technickou regulérnost voleb, agresivně vedená dezinformační kampaň ovlivnila nerozhodné a nejisté voliče a my nedostali šanci. Poté jsem se soustředila hlavně na odbornou práci na Univerzitě Karlově, po tři období vykonávala funkci předsedy Akademického senátu na mé fakultě a hlavně studovala problémy evropské integrace.

 

 

Proč jste se rozešla s Demokratickou unií?

A.H.: Udělala jsem vše, aby nedošlo po onom volebním šoku v červnu 1996 k rozkolu, o který se určití lidé z pražské organizace pokoušeli. DEU jsem opustila z důvodu nesouhlasu s fúzí s Unií svobody ( v r. 2 000) a také proto, že jsem již byla v léčení s onkologickým onemocněním. Nic jsem nevzdala, jak se mnozí malověrní obávali. Jen jsem hledala nové cesty a způsoby práce pro trvalé zájmy naší vlasti. Rozhodně jsem se  nerozešla  s  řadovými členy  DEU - jsem s řadou z nich ( co 5.června DEU ČR znovu obnovují ) v kontaktu. Ale protože se tito zkušení lidé z regionů orientují hlavně na podzimní regionální  volby a v Praze mají minimální základnu, rozhodla jsem se pro roli nezávislé kandidátky za Konzervativní stranu, kde se mi dobře spolupracuje s mladými pružnými právníky a panem Kosturikem, volebním manažerem, který byl také kdysi členem DEU.

 

 

Co může pojem Evropský parlament říci obyčejnému člověku třebas na Jesenicku?

A.H.: Před tento výraz je nutno  dát úvahu o procesu evropské integrace. Zatímco u nás byla po 2.světové válce občanská pospolitost systematický ožebračována a deptána zavíráním nejlepších lidí, konfiskacemi a zrušením instituce soukromého vlastnictví a vlády zákona, vyvíjel se Západ těžce, pomalu ale jistě k překonání národnostních rivalit a k prohlubující se hospodářské stabilitě a rozmachu.. My jsme stáli nejen stranou této mimořádné civilizační proměny,  která byla založena na upřímném překonání ztrát,  jež způsobil nacionalismus a socialismus ( tedy nacionální socialismus -nacismus),  ale jako součást sovětského impéria jsme tento vývoj - nechtěně - ohrožovali. Už po r. 1948 začalo tunelování naší země a militarizace našeho hospodářství.

Přesto dostáváme šanci se připojit k další práci na mírovém uspořádaní jedné z největších zón prosperity a stability na planetě Zemi. A to přesto, že se ví, že střední a východní Evropa dodá ten největší kontingent socialistů a komunistů, kteří nepochybně se budou snažit zvrátit převahu křesťansko demokratických stran ve svůj  nejen početní, ale i fakticko-politický prospěch. Situace je velmi vážná - nicméně ne beznadějná. Např. za Litvu kandiduje pan Landsbergis, mnoholetý bojovník za obnovu nezávislosti a kvalitní politickou kulturu své země. My nemáme mezi kandidáty  člověka obdobného profilu ( V.Landsbergis byl prvním demokratickým prezidentem Litvy počátkem 90.let - pozn. redakce) Máme tedy co dohánět i ve vztahu k bývalým komunistickým zemím...

Evropský parlament bude mít zřejmě precizněji vymezenou roli a další pravomoce v chystané ústavě - počkejme si tedy na její konečné znění. Rozhodně se můžeme dostat do povědomí Evropy především prostřednictvím této instituce, kde má pracovat 24 našich reprezentantů...

 

Vaše kandidatura znamená, že se znovu vracíte do aktivní politiky, tentokrát jako nezávislá kandidátka na kandidátce neparlamentní Konzervativní strany. Jak byste tuto skutečnost vysvětlila čtenářům a případným voličům zdejšího regionu ?

 

A.H.:   Chci svoji dosavadní politickou a odbornou zkušenost nabídnout co největšímu počtu občanů v těch hodnotách, které opět spojují nás všechny. A to jsou hodnoty konzervativní  jako je např. láska k rodnému kraji, jeho historii a tradici , láska k rodině a  úcta k základním ideálům spravedlnosti a svobody. Pro tento region je důležité jako pro každý jiný učinit se přitažlivým pro všechny lidi dobré vůle, kteří mají zájem na celoevropském smíru a prosperitě. Mohu navázat na vše co jsem kdysi jako lídr kandidátky DEU v tomto regionu vysvětlovala v duchu hesla: " Není prosperity bez morálky a práva". Díky tomu, že mi Vaše  Konzervativní strana dala prostor a zvolila mě lídrem, mohu pokračovat v této linii a nabídnout všem svým bývalým a současným sympatizantům prohloubení téhož v duchu hesla: " Dejte šanci dobré práci pro budoucí generaci ! "

 

To zní velmi působivě, můžete to upřesnit vzhledem k nastávajícím eurovolbám?

 

A.H.: Každý kraj trápí narůstající nezaměstnanost, poškozené zdraví krajiny i obyvatel a nárůst asociálního a kriminálního chování dalších a dalších skupin obyvatelstva . Jsem přesvědčena, že je nutno se prezentovat jako kraj atraktivní pro tuzemské a zahraniční investory a hlavně, že je nutno pro to aktivně pracovat. Vždyť nejrychleji se razí tunel, který se razí z obou stran.Je zapotřebí aby občanská společnost byla aktivnější, čehož jsem zde v tomto kraji byla svědkem a na druhé straně, aby v EU byl někdo kdo by kvalifikovaně propojoval existující možnosti a stávající potřeby u nás doma. Jako specialista na problematiku  výstavbu školských systémů bych po případném zvolení  ráda působila v oblasti vzdělání a kultury. Jako mnohaletý vysokoškolský učitel mám velmi dobrou zkušenost s výměnným  programem SOCRATES, který nesmírně pozvedl úroveň našich studentů a učitelů. Myslím, že podobnou příležitost je třeba nabídnout učňovskému a středoškolskému studiu, prosazovat dále větší počet rekvalifikačních programů pro dospělé, kteří mají obavu z nezbytných restrukturalizačních procesů. Také veřejnoprávní televize a soukromé televizní okruhy v řadě vysp.  zemí nabízejí výborné programy celoživotního vzdělávání. Dnes kdy je k dispozici  videotechnika nejrůznějšího druhu a internet vč. rozhlasu by pro  jasnou koncepci celoživotního vzdělávání nemělo být problémem pomoci lidem  kvalifikovat se pro nová zaměstnání  a přestát bát se krátkodobé strukturalizační nezaměstnanosti.V této oblasti jsem v evropských zemích svědky nesmírného pokroku a dobré vůle nabídnout nám svoji zkušenost a pomoci nám překonat dědictví půl století politické izolace.

 

Před parlamentními volbami v roce 1996 jste tehdy ještě na stránkách Českého deníku jste varovali spolu s vydavatelem této tiskoviny panem Kudláčkem na hrozící nebezpečí velké koalice ODS a ČSSD. To se tehdy sice nenaplnilo, ale už o dva roky později při mimořádných volbách vznikla takzvaná opoziční smlouva, což je vlastně totéž. Povedlo se vám i později odhadnout takto úspěšně politickou nebo ekonomickou situaci?

 

A.H.: Nemám ve zvyku se inzerovat a tak poukáží na další heslo pana Kudláčka "Kdo nevolí DEU, volí komunisty". Tehdy tento inzerát, uveřejněný na poslední chvíli v Lidových novinách, mnoho lidí pohoršil. Ukazuje to, že mnozí  doufali, že to nejhorší je za námi a že nějaké "strašení" není na místě, protože historie se nikdy neopakuje. Jestliže ale někdo dělá tlustou čáru za minulostí, tak pro to opakování - byť v pozměněné podobě - pracuje. Volební neúspěch DEU znamenal konec naděje na organizovanou  politickou opozici. Proto se velice naléhavě obracím na všechny občany, kteří nechtějí jít k volbám : je lepší mít problémy s bruselskými úředníky než východoevropskými mafiány. V tomto přesvědčení je obsažen  i odhad naší politické a ekonomické situace. Volně loupeživý kapitalismus si tu dodnes může dělat co chce. Jedině pravidla platící pro vyspělé země Evropy mohou - aspoň zčásti - korigovat dnešní stav  triumfu těch nejméně odpovědných.

 

Jak byste v kostce vysvětlila svému zahraničnímu kolegovi, proč je v České republice politická a ekonomická situace taková, jaká je?

 

Zahraničním kolegům už není co vysvětlovat. Jim  je práce našich soudů, policie (celníků), městských zastupitelstev i parlamentu již delší dobu v zásadě jasná.  Mají svá stanoviska, která nemohu výrazněji ovlivnit, pokud se nebudu pohybovat na ústavní půdě. Poctivý rozbor vzniku a formálního pádu totalitních komunistických režimů se u nás v podstatě nevysvětluje a tak není terapie, protože není známa pořádně diagnóza.. Tak stará mocenská elita pózuje v roli kapitalistů a lidé se zase stahují do soukromí či zoufalého hledání zaměstnání. Škoda těch osmi let od zániku Českého (tý)deníku, který výborně a s předstihem psal např. o  podvodech s naftou ( deklarovanou jako lehké topné oleje)  v době, kdy šizení státu na daních představovalo "pouze" desítky miliard korun. Dnes bych to odhadovala na mnohonásobek, který tvoří obrovskou finanční základnu třídě obratných a všeho schopných podvodníků, kteří již dávno mají své lidi v nejrůznějších státních institucích.A mohla bych uvést další příklady, kdy drobní střadatelé nemuseli přijít o celoživotní úspory v bankách a investičních fondech, které vznikly jen proto, aby mohly škodit a věc fungování svobodného trhu diskreditovat.

 

A jaké řešení byste jemu i nám nabídla?

 

A.H.: Do eurovoleb jdu s programem práce pro rozvoj kultury a vzdělanosti. Nabízím spíše odbornou a pak teprve politickou zkušenost, protože to druhé je číselný nezdar, který mně k radosti různých exponentů říše zla vyřadil z role kompetentního a připraveného protivníka. Zatímco v prostoru školství a vzdělání se pohybuji nepřetržitě, v tom druhém tj. politickém prostoru musím být zakotvena mandátem voličů. Lidé mně znají dost dlouho, aby věděli, že řada mých analýz, slovních obratů se dostala do oběhu a skončila ve ztracenu. Kdo dneska v politice tvrdí, že je možné mít prosperitu bez morálky a práva? Nikdo. A tak budu nabízet celospolečenská řešení zatím jen v té oblasti, kde pevnou půdu pod nohama mám. Až budu v Evropském parlamentu, tak Vám a Vašim milým čtenářům, na které mám ty nejlepší vzpomínky, ráda zodpovím tuto  široce pojatou otázku, která bude vyžadovat  zase aspoň jednu celou stránku Vašich novin.

Váš okres jediný mi dal v r. 1996 více než pět procent. Velmi jsem si toho cenila a všude to celá ta léta uváděla jako příklad toho, že když jsou lidé dobře a do hloubky informováni, vědí kde přiložit - obrazně řečeno - ruku k dílu. Přeji vám všem jen to nejlepší a doufám, že k vám budu zase moci jezdit v roli plně vytíženého politika.