Netrpíme ztrátou paměti? - Význam americké radarové základny na našem území
To, co vidím v posledním roce odehrávat se na veřejné a mediální scéně kolem americké radarové základny, mne přinutilo položit si několik otázek. Máme právo mít vlastní stát? Jsme schopni rozlišovat základní předpoklady svobodné, svéprávné existence? Připravíme se vlastní hloupostí a nestatečností opět o právo patřit mezi svobodné národy?
Všechny listiny práv a svobod a rovněž tak smlouvy jsou prázdným cárem papíru, nejsou-li podloženy ochotou k velkým obětem. V lidském světě má právo na důstojnou existenci jen ten, kdo si své místo a postavení uhájí.
V roce 1939 se naše země nebránila. Na vlastním území nebojovali naši otcové a dědové proti nacistické přesile, za vlastní stát. Naše zbabělost poskytla alibi vládám Anglie a Francie, se kterými jsme měli spojenecké smlouvy o vzájemné obraně. Do budoucna jsme poválečným sovětským pánům ukázali, co všechno si vůči nám budou moci dovolit. Sousední Poláci na koních proti tankům bránili svoji zemi proti nacistům i ruským armádám. Finové na lyžích déle než půl roku odolávali mnohonásobné ruské přesile. Svým hrdinstvím obě země vybojovaly, že po válce si sovětská komunistická moc i vlastní zrádci nikdy nedovolili je tak ponížit, jak se to stalo nám.
V únoru 1948 jsme byli pro komunisty snadnou obětí. Všechny krysy bez obav vylezly. Naše země se pro ně, pod patronátem sovětského vítěze, stala kořistí, na které čtyřicet let parazitovaly. Velmi málo lidí se jim skutečně bránilo.
Většinu života jsem prožil v komunismu. Již od dětství jsem měl příležitost pochopit příčiny i důsledky určitého chování a jednání. Mám celoživotní zkušenost se svými komunistickými šéfy i s tajnou bezpečností. Všichni si byli schopni uvědomit, že si na nepoddajného a hrdého člověka nemohou dovolit to, co dělali ostatním. Má zkušenost platí v odpovídajícím poměru i pro společenství a stát.
Od voleb 1990 jsem byl osm let poslancem parlamentu. Měl jsem příležitost vidět i pochopit, o čem byla ta podivná sametová revoluce - perestrojka. To nebyla revolta svobodných, svéprávných lidí, kteří se postavili totalitnímu režimu, lidí, kteří chtěli obnovit svobodné fair play poměry v naší vlasti. Byla to režírovaná přestavba technologického ovládání společnosti.
Komunistická ideologie i její techniky vládnutí byly neefektivní a mrtvé. Inteligentnější komunističtí technokraté si byli vědomi, že chtějí-li se udržet a přežít ve svých privilegovaných pozicích, musí změnit svou mocenskou základnu i technologii vládnutí.
Mocenskou základnou v komunistické etapě vlády „předvoje pracujících“ byl aparát strany a státu. Smyslem a cílem „sametové perestrojky“ byl převod základního objemu majetku státu do rukou - „vlastnictví“ technokratické společenské vrstvy, která řídila a ovládala komunistický stát v posledních dvou desetiletích jeho existence.
Dnes je důležité si uvědomit, že lidé, kteří ovládali komunistický stát, přešli do formálně demokratických poměrů se všemi svými zvyky, hodnotami i zahraničně-politickými vazbami na své dřívější „rukovoditele“. Tito lidé i dnes rozhodují o základní ekonomické, společenské i politické orientaci naší země. Od počátku „sametové anomálie“ oni jediní měli ekonomické zdroje a peníze, které mohli investovat do politiky i ovládnutí médií. Dnes vyrábějí veřejné mínění a agitace proti americkému radaru je toho ukázkou.
Spojené státy americké v minulém století třikrát svou vojenskou pomocí zachránili Evropu před sebezničením vlastní hloupostí. Bylo to v prvé i druhé světové válce. Potřetí Evropu zachránil Ronald Reagan tím, že uzbrojil Sovětský svaz svým projektem protiraketové obrany.
Radarová protiraketová základna na našem území je až teprve teď naší vstupenkou do společenství svobodných zemí. Všichni postkomunisté vědí, že až poté nastane v naší zemi skutečná změna. Změna, která ohrozí jejich politickou i ekonomickou hegemonii.
Měl by již konečně přicházet čas, kdy si lidé, kteří ještě nezapomněli co znamená pojem odpovědnost, začali uvědomovat svůj podíl odpovědnosti za svoji kulturu i stát.
„Socialismus s lidskou tváří“ roku 1968 i „sametová revoluce“ devadesátých let s následujícím komunistickým „tržním kapitalismem“ byly jen etapami měknutí a degenerace komunismu.
Zatím nejsme odpovědnou demokracií a svobodnou zemí. Umístění radarové základny protiraketové obrany na našem území znamená, že naše země se stane součástí obrany svobodného světa.
Čestmír Hofhanzl
Předneseno 26. dubna 2007 v Brně na veřejném shromážděn „Radar? Jen malá splátka za svobodu!“ na podporu zřízení radarové stanice armády USA na území ČR pořádaného Konzervativní stranou (www.konzervataivnistrana.cz).