FAQ
Diskusní fórum
KONS na Facebooku
KONS na Twitteru
RSS
tisknout stránku
Volební systém
Již v září 2005 oslovila Konzervativní strana otevřeným dopisem senátorky a poslankyně, senátory a poslance ve věci změny volebního systému. Tento návrh následně Konzervativní stran předložila ještě několikrát. Nemyslíme si, že samotná změna volebního systému vyřeší veškeré naše aktuální problémy, jsme však přesvědčeni, že současné politické elity je nutné vystavit konkurenci. Mnohými navrhovaný většinový volební systém pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR směruje k petrifikaci současného stavu politické scény - z tohoto důvodu, tedy aby se zbavily konkurence, s tímto návrhem také přišly svého času stranz tzv. Opoziční smlouvy. Kromě toho varujeme před překotnou změnou; úprava by měla být taková, aby po každých volbách nevyžadovala další zásahy. Přijatý systém by měl vydržet desítky let. Proto je Konzervativní strana stoupencem zachování poměrného způsobu volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.
Cílem naší úpravy tedy je, aby výsledný systém:
- respektoval Ústavu;
- byl stabilní;
- snižoval počet propadnutých hlasů;
- umožnil volit osobnosti;
- rozšiřoval volební právo a technicky zjednodušoval jeho využití;
- omezil volební právo těch, kteří si jej nezaslouží a komplikoval „kupčení s hlasy";
- byl jednotný pro Poslaneckou sněmovnu, zastupitelstva krajů i obcí.
Jako jednu z nejvážnějších a dlouhodobých překážek pro to, aby současné parlamentní strany byly vystaveny opravdové konkurenci, identifikujeme 5% bariéru nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny. Jsme si ale zároveň vědomi, že přílišná rozdrobenost sněmovny by měla za následek obtížnější sestavování vlád (které je už dnes nesnadnou záležitostí). Nenavrhujeme proto snížení (či odstranění) této hranice samotné (nejsme však na druhé straně ani striktně proti případnému snížení...), naším hlavním záměrem je odstranění jejího vlivu na voliče, kteří doposud vždy byli a jsou ze všech stran vyzýváni k volbe „menšího zla", jen aby jejich hlas nepropadl.
Tento vliv 5% hranice na voliče také kromě jiného umožňuje „výrobu volitelných stran" prostřednictvím průzkumů veřejného mínění, jak se nejméně ve dvou připadech (Strana zelených, Věci veřejné) stalo - a v obou případech s neblahým výsledkem (svržení vlády v průbehu našeho předsednictví EU). I z tohoto důvodu vidíme jako prospěšné tento vliv odstranit.
Konzervativní strana proto navrhuje systém, který podstatně omezí podíl propadlých hlasů a nezvýší riziko vstupu stran s minimálním zastoupením do Poslanecké sněmovny; pětiprocentní hranice pro vstup do Poslanecké sněmovny může zůstat zachována, ale může být i snížena. Navrhujeme tedy systém, ve kterém by volič mohl označit svoji „druhou volbu", tedy stranu, které má připadnout jeho hlas, pokud jím volená strana dostane méně než potřebných 5% platných hlasů. Tento princip lze rozšířit dále a umožnit voliči označit svoji „třetí stranu", až po možnost seřazení všech stran dle voličovy preference. Zde je asi nezbytné nalézt kompromis, který nebude neúnosně komplikovat zpracování volebních výsledků. Domníváme se, že umožnit „třetí volbu" je zcela dostatečné a větší složitost zpracování výsledků je zanedbatelná. Právě takový systém umožní, aby výsledek voleb maximálně odrážel vůli voličů a přitom nesměřuje k fragmentaci sněmovny.
Tak by, v konkrétním případě, mohl volič beze strachu z propadnutí hlasu, volit Konzervativní stranu, na druhé místo zařadit (např.) stranu TOP09 a na třetí ODS. Pokud by potom Konzervativní strana neobdržela potřebných 5% hlasů, hlas takového voliče by připadl straně TOP09 a pokud by ani tato neobdržela potřebných 5% (což se stalo v několika krajích ve volbách do krajských zastupitelstev na podzim 2012), připadl by tento hlas ODS. Hlas voliče by propadl pouze v případě, že by ani jím označená třetí strana - v tomto konkrétním případě ODS - nezískala potřebných 5% hlasů.
Důsledkem přijetí takové úpravy volebního systému by tedy bylo, že by propadlo daleko méně volebních hlasů, než je tomu nyní (čím větší počet stran by měl možnost volič označit, tím méně hlasů by propadlo...) a předvolební průzkumy by byly zbaveny své manipulativní síly - naše země by se tak posunula žádoucím směrem od mediokracie k demokracii. Je také na místě poznamenat, že přijetí tohoto návrhu nevylučuje možnost udělování preferenčních hlasů konkrétním kandidátům.
Bývají to zpravidla propagátoři většinové volby, kteří zdůvodňují své přesvědčení potřebou snížit rozdrobenost naší politické scény. My s tímto cílem souhlasíme a Konzervativní strana proto navrhuje odstranění penalisace koaličních kandidátek - tedy aby pro koalici politických stran platila shodná 5% hranice pro vstup do Poslanecké sněmovny, jako pro samostatně kandidující strany (v současně platném systému platí pro koalici dvou stran hranice 10%, pro koalici tří stran 15% a pro koalici čtyř a více stran hranice 20%). To umožní přirozené sdružování stran do volebních bloků na základě programové shody. Ke spolupráci vybízí i výše uvedená možnost označit druhou a třetí stranu - dvě strany mohou po dohodě vyzvat své voliče, aby na druhé místo uvedli stranu spolupracující...
Navrhujeme dále částečně rozšířit volební právo i na děti (s tím, že do jejich plnoletosti za ně volí jejich rodiče, resp. obecněji zákonní zástupci). Konkrétně navrhujeme, aby rodiče (zákonní zástupci), kteří mají ve společné péči tři a více dětí, měli každý po jednom hlasu navíc. Čím větší váhu hlas rodičů bude mít, tím více se o jejich hlas budou politici ucházet a tím více budou pro podporu rodin dělat. Čím víc budou politici pro rodinu dělat, tím bude rodin více a budou mít i více dětí. Tím více to bude hlasů a tím více se o ně budou politici ucházet. Tento návrh by bylo rozumné podmínit přijetím jiné úpravy (viz níže), která znesnadňuje „nakupování" hlasů formou populistické demagogie využívající sliby „finančních dárků" pro vybrané sociální skupiny obyvatel.
Dále považujeme za velmi žádoucí umožnit korespondenční volbu (přičemž s postupujícím rozvojem technologií je třeba do takových úvah zahrnout i volbu elektronickou...). V řadě vyspělých zemích tento způsob volby funguje zcela běžně již dlouhá léta (např. ve Spolkové republice Německo od roku 1957). Stačí se vhodně poučit. Poznamenejme také, že umožnění korespondenční volby je krokem k dodržování rozumné zásady, že každému občanu musí být umožněno odevzdat hlas pro něj nejdostupnějším způsobem. Konečně, korespondenčně bylo umožněno volit i milionu Iráčanů, kteří museli z různých důvodů uprchnout ze své země.
Shledáváme prospěšným zbavit na nějakou omezenou dobu (např. po dobu výkonu trestu) volebního práva každého, kdo byl pravomocně odsouzen za jakýkoli úmyslný trestný čin. Takové pravidlo čerpá své opodstatnění z rozumné zásady, že kdo zákon nerespektuje, nechť neovlivňuje jeho tvorbu. V takovém případě by samozřejmě bylo žádoucí, aby člověk takto zbavený volebního práva nemohl toto právo vykonávat ani za své děti - tedy aby toto právo vykonával automaticky buď druhý z rodičů, nebo, pokud to z nějakého důvodu není možné, aby soud určil, kdo jej bude vykonávat.
Konečně, se znepokojením jsme sledovali ovlivnění komunálních voleb v roce 2010 prostým „nakupováním hlasů". Jsme přesvědčeni, že musí být nalezena cesta, jak takové praktiky preventivně komplikovat a pokud prevence nepomůže, tak odhalovat a tvrdě postihovat, neboť se jedná o přímý útok na jeden z pilířů svobodné společnosti. Ještě vážnějším systémovým problémem je „nakupování" hlasů prostřednictvím populistických slibů, resp. cíleným tlakem na to, aby se co nejvíce lidí stalo klienty sociálního státu. Jsme si vědomi kontroverznosti návrhu, ale jednou z možných cest k eliminaci zmíněných neblahých jevů a trendů by bylo následné vyplácení nějaké adekvátní částky (např. 100 Kč) každému oprávněnému voliči, který se daných voleb nezúčastní.
Všechny výše uvedené změny navrhujeme adekvátně aplikovat na volby do zastupitelstev krajů a obecních zastupitelstev. Pokud by byl systém voleb do Poslanecké sněmovny a ostatních zastupitelstev totožný, dojde rychleji k jeho osvojení ze strany voličů. To je více než žádoucí opět pro to, aby byl minimalizován počet nedobrovolně propadlých hlasů, v tomto případě z důvodu technické chyby. Poznamenejme na tomto místě, že tento materiál se nevyjadřuje k volebnímu systému platnému pro volby do Senátu Parlamentu ČR a pro volby presidenta ČR.
Uvedené návrhy se netýkají primárně obsahu politiky ale pravidel, podle kterých se má politika dělat. Současní mocní reprezentují bídný obsah a udržují taková pravidla, aby bylo pro občany co nejsložitější dosáhnout kýžené změny. Je nepochybné, že obsah politiky není možné na úkor formálních pravidel pomíjet. Vždyť „Budování, obnovování nebo reformování státu patří mezi praktické činnosti, které si nelze osvojit z krátké zkušenosti. Vyžaduje zkušenost mnohem větší než může za celý svůj život získat i ten nejchytřejší a nejpozornější člověk. Moudré směřování jakékoli reformy proto vyžaduje zkušenosti nasbírané po generace. Nabytí a uvedení do života společnosti čehokoli nového musí zároveň ochraňovat to dobré, co již bylo osvojeno. Řídíme-li stát přirozeně, nejsou naše zdokonalení nikdy zcela nová a to, co uchováváme, není nikdy úplně zastaralé." (Viktor Dobal). Každá cesta, jak dobré prosazovat, resp. jak vůbec mít tu možnost, by však neměla zůstat nevyužita. Tou nejpřímější cestou je přesvědčit oponenta v diskusi. Co když ale není téměř žádná šance, aby ke kýžené diskusi došlo, neboť oponent o ni nestojí, protože primárně sleduje jiné cíle? Tyto a podobné úvahy nás vedly k formulaci návrhů obsažených v tomto dokumentu. Předkládáme je veřejné diskusi s nadějí, že budou přinejmenším inspirací.
Na základě pověření Sněmu přijato Generální radou Konzervativní strany v Brně, 2. prosince 2013.
