Vražedné geny - business nového tisíciletí

Otevíráme nové téma (byť starším textem...) - geneticky modifikované (GM) potraviny. V nejbližších dnech bude totiž ministr životního prostředí Libor Ambrozek rozhodovat o povolení komerčního pěstování GM kukuřice firmy Monsanto...

---

Vražedné geny - business nového tisíciletí

Před pár měsíci stručně a nenápadně proskočila britskými médiemi zprávička, že americká multinárodní firma Monsanto pozastavuje, nebo se chystá pozastavit, nebo jen uvažuje o tom, že případně pozastaví marketing biotechnologického výrobku zvaného terminator gen. Co ono "pozastavení" znamená, nebylo zcela jasné, zprávička se pak nikde podrobněji nerozváděla, ale bylo to prý s ohledem na různé ekologické, humanistické a náboženské organizace. Není dokonce vyloučeno, že to byla zpravodajská kachna.

Přišlo to ale jako další zadrnknutí na struny sílícího vědomí západní veřejnosti, že s genetickou modifikací, která se už několik let provádí především v USA, ale i v Británii, není všechno úplně v pořádku. Během roku 1999 několik britských supermarketů po spotřebitelském průzkumu oznámilo, že přestává prodávat geneticky modifikované potraviny. Švýcarsko zakázalo jejich dovoz. Evropská unie rozšířila omezení dovozu amerických potravin, s vysvětlením, že nejsou specificky rozlišované na geneticky modifikované a nemodifikované. V Británii byl z předního biotechnologického výzkumného ústavu vyhozen jeden z jejích vědců, který upozornil na možné nebezpečí genetické modifikace potravinových rostlin. A jeden německý genetik veřejně oznámil, že už se nemůže dočkat, až začne geneticky modifikovat lidi.

Protože Česká republika zatím nemá žádné směrnice na identifikaci geneticky modifikovaných potravin, je skoro jisté, že mezi potravinami, které dováží ze Západu, je spousta modifikovaných. Patří k nim už téměř všechny sojové a kukuřičné výrobky, které nejsou jasně označené jako organické nebo "non-GM". Střední a Východní Evropa v očích některých těch méně lidsky laskavých západních výrobců je pořád jedním z těch odpadišť, kde se ještě dají doprodávat výrobky, které se už třeba v Západní Evropě prodávat nesmějí.

Protože genetická modifikace je krkolomně ziskový business, přirozeně láká padouchy, kteří v ní vidí možnost rychlého zbohatnutí, aniž by si lámali hlavu, komu to kde uškodí. A protože jí jde o zisky obrovské a dlouhodobé, dokáže k padoušství uplatit i poměrné nepadouchy. Mezi ty patří vedle podnikatelů samozřejmě i politici, státní úředníci a vědci. Méně už lékaři a novináři, díky nimž se o tom konečně - a doufejme, že ještě ne pozdě - dozvídáme.

Nedáme-li si pozor, "GM" - jak se genetická modifikace běžně zkracuje - by se podle některých škarohlídů mohla vyvinout v největší nebezpečí pro život na této planetě od vynálezu řetězové jaderné reakce. Staňme se na chvilku škarohlídy a stručně si shrňme, co se vlastně děje.

Terminator gen

Je pěkný grázl. Vytváří semena, z nichž může vyrůst jen jedna generace plodiny, která sice bude zužitkovatelná, ale nebude už rodit semena, z nichž by vyrostla další generace. Znamená to samozřejmě, že pěstitelé si budou muset osivo každý rok znovu kupovat, aby mohli vypěstovat sklizeň na další rok. Stanou se tím stoprocentně závislí na dodavateli. Protože dodavatel si mezitím vynález patentuje, stane se celosvětovým monopolem, který si pak může diktovat co chce. Když se mu znelíbíte, nedostanete najíst. A protože jde o firmy kótované na světových burzách, může je skoupit a ovládnout kdejaká banda padouchů.

Jestliže vám to zní jako fantazie na způsob jamesbondovek, tak několik faktů. V březnu 1998 americké Ministerstvo zemědělství a firma Delta and Pine Land Company, což je filiálka firmy Monsanto, společně patentovaly biotechnologii zvanou "Control of Plant Gene Expression". Česky něco jako kontrola seberealizace rostlinných genů. Tento patent umožňuje výrobcům vytvářet sterilní semena selektivním naprogramováním jejich DNK - deoxyrbonukleické kyseliny obsahující genetický kód - tak, aby zabíjela svá vlastní embrya. Patent se vztahuje na všechna rostlinná semena bez výjimky.

Laicky vysvětleno, proces se prý podobá roubování a dělá se takto: Laboratorní pracovníci přiroubují terminátora na zralá semena. Terminátorovo prolínání se semenem se pak dá do chodu naočkováním jakéhosi chemického povzbuzovače. Takto obohacená a povzbuzená semena se prodají zemědělcům. Ti je zasadí a vypěstují v rostlinu. Jakmile rostlina dozraje, terminátor jakýmsi toxickým procesem zabije semeno, nebo v případe zrní jeho reprodukční geny. Jednoduché jak facka.

Během prvního roku americké Ministerstvo zemědelství a Delta získaly na terminátorskou technologii patenty ve více než sedmdesáti zemích, roce 1999 se to už blíží k devadesátce. Zda je mezi nimi Česko nevím, ale vzhledem ke snadné podplatitelnosti českých politiků by bylo bezpečnější s tím počítat. K rozjezdu si vybraly Indii a zaplavily ji sterilním semenem bavlny. Indický Výzkumný vědecký, technický a ekologický institut RFSTE na nebezpečí těchto semen indickou vládu upozornil několikrát, zatím zdá se marně. Americká firma Monsanto koupila čtvrtinový podíl indické firmy Mahyco prý za čtyřiadvacetinásobek její burzovní ceny. Jejím prostřednictvím prý skupuje půdu a rozsévá toxickou bavlnu a přeplácí nebo podplácí indické biogenetiky i s jejich informacemi a genetickým výzkumem. Monsanto sama odhaduje, že její sterilní semena, která donutí zemědělce každoročně nakupovat znovu, by měla přinášet čistý roční zisk 1,5 miliard USD. Horlivou spolupráci amerického Ministerstva zemědělství bohatě vysvětluje to, že bude podle smlouvy pobírat navždy 5% zisku. Tím se samozřejmě veškeré vědecké výzkumy a informace Ministerstva zemědělství nemohou vyhnout tomu, že se řídí vidinou této provize víc než objektivními vědeckými fakty. A to Spojené státy patří statisticky mezi ty nejméně zkorumpované země světa. Bakšišem víc než bezpečím vlastních národů se samozřejmě řídí i politici zemí, které licence udělily. Nevadí, že nezávislí biologové škarohlídi upozorňují, že stále není vyvráceno realistické podezření, že terminátorské geny z jedné rostliny mohou být hmyzem, větrem či odplavením předávány na okolní nemodifikované rostliny a tím je bezděky rovněž programovat k sebevraždě. Zní to pořád jako fanatazie, ale nemůžeme se vyhnout závěru, že konečným výsledkem by mohla být smrt všech rostlin - a tím veškerého suchozemského života s výjimkou mikrobů a nanejvýš nějakých škvorů a švábů.

Neposlušný vědec

Od poloviny roku 1999 se v médiích včetně televize začal objevovat jakýsi Dr. Arpad Pusztai, bývalý pracovník Rowettova Institutu specializovaného na výzkum geneticky modifikovaných rostlin. Jak jeho jméno napovídá, Dr. Pusztai je Maďar a uprchlík z komunismu, háklivý na totalitní manýry, cenzuru a umlčování. Z jeho příběhu se stalo malé drama.

V srpnu 1998 Dr Pusztai veřejně a nesměle vyslovil pochybnosti o bezpečnosti geneticky modifikovaných brambor. A dodal k tomu, že podle jeho názoru je nefair se spoluobčany zacházet jako s pokusnými morčaty. Dva dny na to dostal z Institutu vyhazov, všechny výzkumné údaje mu byly zabaveny, a dostal zákaz mluvit o své práci nebo se hájit, prý s pohrůžkou, že ztratí penzi. Jeho dosavadní testy byly přerušeny, některé materiály zničeny.

Postavilo se za něho 24 světových vědců s prohlášením, že jeho údaje prostudovali a pokládají je za solidní. Prosadili, aby směl svůj výzkum zveřejňovat. Dr. Pusztai upozornil, že zjistil chorobné účinky svých geneticky modifikovaných brambor na krysách a vyzval, aby se jeho testy obnovily. Podpořila ho v tom British Medical Association sdružující 115.000 lékařů, když v květnu 1999 vydala výzvu k zastavení genetických modifikací potravin, dokud nezávislí odborníci neověří jejich přesné účinky na zdraví a vzájemnou nepředvídanou interakci modifikovaných genů.

Zároveň se vysílala řada televizních reportáží, v nichž se ukazovalo, jak včely s pylem přenášejí modifikované geny z jednoho pole na druhé do takové míry, že nebude možné uchránit ani rostliny pěstované organicky. Brzy na to někdo zjistil genetickou modifikaci ve včelím medu. Časopis Nature zveřejnil vědecky ověřenou zprávu, že pyl geneticky modifikované kukuřice larvy motýla zvaného admirál. Roztrhl se pytel s podrobnostmi jednotlivých genetických modifikací, včetně bizarností jako pokusy s roubováním rybích genů do rajčat.

Do protiútoku nastoupila britská vláda koncertem pomluv na adresu doktora Pusztaie i lékařské asociace, a to hned čtyřmi vědeckými posudky. Jeden byl od vrchních vládních poradců na vědu a medicínu. Druhý od Vědecké a technologické komise parlamentu. Třetí od Královské vědecké společnosti. A čtvrtý od komise zvané Nuffield Council on Bioethics. Všechny jako hlásné trouby zaručovaly bezpečnost geneticky modifikovaných potravin a doktora Pusztaie - vědce s více než 250 publikovanými vědeckými pracemi - označily za pomýleného. Prý „porušil veškeré zásady vědecké korektnosti". Koncert uzavřel sám ministr zemědělství prohlášením, že teorie doktora Pusztaie byla kompletně zdiskreditována.

Pár vědeckých a novinářských vrtáků brzy zjistilo, že žádná ze čtyř posudkových komisí si neprostudovala kompletní údaje Pusztaiova výzkumu a v jednom z posudků nebyla ani uvedena jména vědců, kteří jej vypracovali.

Ale ministr zemědělství mlel svou dál: „Neexistují v současné době žádné důvody, které by naznačovaly, že geneticky modifikované technologie jsou svou podstatou škodlivé."

Měl samozřejmě pravdu, protože Dr. Pusztai zjistil zatím jen škodlivost GM brambor na krysách. Další výzkum, který mohl poukázat na škodlivost lidem, byl zastaven, a některé údaje z Pusztaiova dosavadního výzkumu byly zničeny. V červnu 1999 Dr. Pusztai v britských novinách napsal, že i přes veškeré ujišťování politiků se žádné rigorózní testy GM potravin dosud neprovedly ani u zvířat ani u lidí, a že tedy veškeré ujišťování o bezpečnosti má menší vědeckou hodnotu než jeho napadané údaje o škodlivosti GM brambor.

V srpnu Dr. Pusztai v obšírném veřejném prohlášení, kde popisuje podrobně svůj výzkumný postup a výsledky, řekl mimo jiné toto:

„Celý proces GM s sebou nese nepředvídatelnosti případ od případu a také u každé jednotlivé rostliny."

Podle Dr. Pusztaie byly GM potraviny zavedeny na základě jedné jediné vědecké práce zveřejněné za celých patnáct let výzkumu. Sepsal ji vědecký pracovník firmy Monsanto v roce 1996 a týkala se testů s modifikovanou sojou. Ta se dávala několika dospělým zvířatům, která spotřebují mnohem méně bílkovin než mláďata, takže účinek byl nepatrný a stav zvířat se po testech řádně neměřil. "Výzkumní pracovníci," říká Dr. Pusztai, "se pečlivě snažili nic nezjistit".

A proč se rozhodl porušit pracovní smlouvu a vědeckou korektnost předčasným zveřejněním? „Protože jsem měl k dispozici fakta naznačující, že s transgenetickými potravinami jsou vážné problémy. Zveřejnit vědeckou práci trvá dva až tři roky a tyto potraviny se už prodávaly bez přísných testů, jaké jsme dělali my na GB bramborách. Vyjádřil jsem znepokojení a přišel jsem za to o práci, ale nelituji toho. Kdybych to neudělal, dnes bychom už tyto brambory jedli, a nediskutovali bychom o bezpečnosti GM potravin."

Evropská katastrofa

Zatím se prý nechystá, ale až se zjistí, že se chystá, mohlo by být pozdě. Takže Evropská unie se už na ni připravuje jako na eventualitu, podobně jako jsme se kdysi všichni připravovali na katastrofu jadernou. Evropská komise vypracovala na jaře 1999 direktivu, jak postupovat v případě, že geneticky modifikované potraviny začnou ve velkém působit škody na lidském zdraví nebo na přírodě. K opatřením patří dekontaminace postižených ploch a ničení kontaminovaných rostlin a zvířat. Dále odstraňování nebo ozdravování postižených rostlin, zvířat a půdy, izolace postižených oblastí, a plány na ochranu lidského zdraví a životního prostředí v „případě vzniku nežádoucích účinků".

Úctyhodné, ale zamudrujme nad tímto: Jak to, že máme peníze daňových poplatníků na to, abychom se připravovali na napravování možná už nenapravitelné katastrofy, kterou už více méně očekáváme, ale ne na to, abychom financovali už teď kontroly a výzkumy, které by takové katastrofě zabránily?

Jediné, na co se zatím Evropa zmohla, je Ustanovení 1139/98 o povinném značkování výrobků ze soje a kukuřice podle toho, zda jsou modifikované či ne. Cílem tohoto ustanovení není ani tak chránit spotřebitele, jako obhajovat zákaz dovozu z USA, odkud většina modifikované soji a kukuřice pochází. Debatuje se o rozšíření tohoto Ustanovení na všechny potraviny, jenže to už asi nepůjde, a to proto: Sojové a kukuřicové výtažky jsou už obsažené v mnoha typech potravin jako příměsi - nejběžnější je konzervant zvaný lecitin. A na polích, která jsou v blízkosti modifikovaných polí, se už nedá vyloučit přenos modifikovaných genů pylem a větrem.

Že by evropští mudrci už věděli, že se tomu zabránit nedá? Nebo jim z toho od výrobců GM bokem taky něco kape?

Na začátku prosince se provalilo, že komisař EU pro mezinárodní obchod Pascal Lamy bez konzultace s evropskými ministry vyjednával s Američany o tom, aby se pravidla dovozu potravin do Evropy podřídila Světové obchodní organizaci WTO a jejím zásadám zrušení mezinárodních obchodních bariér. Jinými slovy, aby se americké potraviny dovážet mohly bez jakékoli kontroly. Jednání prý pokračuje i proti vůli evropských ministrů, protože v dnešní Evropě už mají nevolení komisaři větší moc než volení politici.

A abychom vše nesváděli jen na ty Američany, dodejme, že v Evropské unii se genetickou modifikací zabývá německá firma Hoechst a francouzská firma Poulenc, které se chystají fúzovat v největší světový konglomerát „životních věd", jak tomu eufemisticky říkají.

Zátah připraven

Tak si můžete klidně přeložit název Roundup Ready, což je genetická technologie, která vytváří rezistenci proti glyfosátové herbicídě zvané Roundup. Vyrábí ji firma Monsanto a propaguje ji jako jeden z „bezpečných" glyfosátů. Glyfosáty jsou organofosfátové toxíny, které zabraňují nekontrolovanému růstu trávy a plevelů a sypou se všude tam, kde nechceme, aby se tráva a plevel rozrůstaly. Tedy na cestách, hřištích, parcích, zahradách, polích.

A zde o nich několik lékařských poznatků, jichž jsou ve Spojených státech již tisíce ověřených případů, a které potvrzuje britská lékařská komora i ministerstvo zdravotnictví:

Žaludeční křeče, zvracení, průjem, bolesti zažívacích traktů, dýchací potíže, kožní choroby, oční a nosní výtoky, hromadění tekutiny v plících, deprese, únava, podrážděnost, alergie, ztráta paměti, genetické poruchy červených krvinek, a v poslední době i Hodgkinova choroba, což je typ rakoviny. U amerických zemědělců se otrava glyfosátem stala třetí nejčastější příčinou onemocnění.

Glyfosát zabíjí drobný hmyz a ryby. Pozůstatky glyfosátu zůstávají v půdě a přecházejí do rostlin v ní zasazených ještě o rok později.

A co že tedy je ten Roundup Ready? Genetická modifikace, která vytváří u rostlin odolnost na glyfosáty. Výsledek? Glyfosát Roundup se může používat ve větším množství, tedy s větším výdělkem z většího prodeje.

Glyfosát je chemikálie, u které Světová zdravotnická organizace propočítala, že škodí lidskému zdraví v dávkách větších než 0,3 mg na kg lidské váhy na den. V testech se prokázalo, že 10mg stačí na to, aby se narušila reprodukční schopnost u krys. Od krys k ostatním savcům už není moc daleko. V roce 1996 ale Evropská unie povolenou maximální míru zvýšila na 20mg, Spojené státy na 100mg.

Proč? O kolik se tím zvýšil výdělek výrobcům, se dá snadno spočítat. Že by jim to politici a komisaři, kteří o těchto věcech rozhodují, udělali jen tak z laskavosti, se může domnívat jenom tak Měsíčňan.

Bajka o zvířátcích

Geneticky modifikované rostlinné potraviny jsou dokonale rozloženy jednak potravinářským zpracováním, jednak trávením, a jejich geny nemohou proniknout do organismu krmených zvířat, tudíž celý další potravinový řetěz je bezpečný - tvrdí výrobci GM. A britský ministr zemědělství britské farmáře ujišťuje, že „neexistují žádné důkazy, že DNK by přežila průchod zvířecím zažívacím traktem a dostala se do mléka, vajec, či jiných produktů pro lidskou spotřebu."

Opět samozřejmě nelže, prostě proto, že žádné věrohodné testy se dosud neprováděly. To přesto, že v Británii se modifikovanou sojou a kukuřicí krmí chovná zvěř už tři roky. A velká část živočišných výrobků pro lidskou spotřebu pochází ze zvířat krmených výrobky GM. Přesně řečeno krmivem, u něhož přítomnost či nepřítomnost GM nepodléhá žádným kontrolám. Vesměs jde o krmivo modifikované geny s odolností proti antibiotikům.

British Medical Association k tomu nedávno řekla toto: „Podle našeho názoru geny odolné antibiotikům v GM krmivu představují naprosto nepřijatelné, i když mírné, riziko."

Univerzita v Leedsu provedla testy DNK v krmivu po laboratorní simulaci zpracovatelských procesů a oznámila, že DNK se těmito procesy neničí. Geny by tedy mohly přejít na mikroby ve zvířecím či lidském organismu, s nepředvídatelnými následky.

V Holandsku se provedl laboratorní test s modelovým střevem a chemickou simulací trávicícho procesu, v němž 6% genů z GM rajčat přežilo a přešlo by tedy do střev.

Protože na Západě spousta spotřebitelů přechází na kontrolovanou nemodifikovanou potravu - pokud je to ještě vůbec možné - výrobci se zbavují nadvýroby například kukuřice nebo soje tím, že je prodávají jako krmivo tam, kde se kontroly dají snadno obejít. Jedním z prokázaných trhů je Rusko, český dovoz zatím nikdo nezjišťoval.

Pozoruhodná jsou ale tato zjištění:

Kde mají zvířata pouze krmivo GM, buď je nežerou vůbec, nebo hubnou. Kde mají na vybranou, tam volí krmivo nemodifikované, i když za ním musí jít někam jinam. Instinktivně mezi nimi poznají rozdíl. Civilizovaný člověk tento instinkt už ztratil.

Co na to politici

„Téměř 100% našeho zemědělského exportu v příštích pěti letech bude geneticky modifikovaných nebo kombinovaných s hromadnými komoditami, které jsou geneticky modifikované. Evropané mají naprostou hrůzu, která není podložená vědecky, z toho, že by tyto výrobky měli přijímat. Strach EU z biotransformovaných potravin je ta největší hrozba našemu obchodu," řekl v červnu 1999 v Senátu vysoký činitel amerického ministerstva financí.

Americký regulační úřad zvaný U.S. Food and Drug Administration (FDA), jehož úkolem je dozírat na zdravotní nezávadnost potravin a léků, všechny existujícící výrobky GM nejen schválil, ale vydal jim osvědčení plná lživých údajů. Podle nezávislé organizace Alliance for Bio-Integrity, která sdružuje vědce, právníky a spotřebitele, činitelé FDA nejen porušují základní etická pravidla, nýbrž i zákony, a všechny výrobky GM jsou na trhu nezákonně, protože neprošly požadovanými testy. Alliance podala na FDA soudní žalobu. Obzvlášť stíhatelné je prý tvrzení FDA, že tyto výrobky „jsou všeobecně uznávané jako bezpečné" a tudíž od testů osvobozené. Toto tvrzení prý bylo vydáno s plným vědomím, že za všeobecně bezpečné je nepokládají ani samotní vědci, kteří je vyrábějí. Alliance mimo jiné předkládá důkazy, že už v roce 1988-89 na následky geneticky modifikovaných výrobků zahynulo 35 lidí a 1500 utrpělo trvalou újmu na zdraví.

V Británii nedávno vyšlo najevo, že několik politiků a vědeckých pracovníků vládních institucí přijímá pravidelně peníze od GM firem jako Monsanto, AgrEvo, AstraZeneca a Novartis. Mezi nimi byli konzervativní poslanec a předseda parlamentního výboru pro zemědělství, zvláštní poradkyně labouristického ministra zemědělství a dva vědci vládního Institutu pro výzkum zemědělských plodin.

To jen tak namátkou. Z jiných zemích jsem se neobtěžoval zprávy vyhrabávat, v Česku ať si je zjišťují novináři domácí.

Začíná se ale rýsovat toto fantaskní podezření:

Party zcela nového typu padouchů schopné uplácet politiky a vědce všech barev a odstínů se pokoušejí ovládnout světové zemědělství a potravinový trh výrobky, které ohrožují zdraví a život planety.

Obrana demokracie

Co zmůže spotřebitel a není už pozdě? Lepší pozdě než nikdy, a zmůže jen to, o co se sám pokusí a k čemu sám přispěje. Především potřebuje vědět, co se děje. Je čas, aby si na genetickou modifikaci zaostřili i novináři čeští. Které GM výrobky se dovážejí, nebo už vyrábějí, jak jsou škodlivé, kdo je vyrábí, kdo prodává, kdo jim to umožňuje, kdo si na to přivydělává. A jít po nich jak psi.

Za druhé se napojit na mezinárodní informovanou síť jakými jsou třeba Greenpeace, Friends of the Earth, a další. Vytvářet s nimi nátlakové skupiny, které by byly dostatečně silné, aby mohly přesvědčit tu některého politika, tu některého státního úředníka či vědce, aby nehazardovali s životy vlastními i nás všech.

Provádět nábor zanícených právníků, kteří by padouchy a úplatkáře hnali před soud, jako to už dělají Američané a pomalu začínají Britové.

Zakládat spotřebitelské organizace a publikace s účelem hromadně informovat a bojkotovat kontaminované potraviny a nakupovat organické, i kdyby byly dražší. Donutit prodejce zákonem k přesnému označování potravin, abychom věděli, co kupujeme.

Provokovat veřejnost akcemi, jako byla nedávná demonstrační okupace pole s GM plodinami, při které se před televizními kamerami nechal zatknout a zavřít činovník Greenpeace, který byl členem Sněmovny lordů.

Zakládat „etické" kampeličky, které budou důsledně investovat jen do ověřených ekologicky čistých podniků. A etické podniky, kterým jde víc o dlouhodobé solidní podnikání než o rychlý zisk následovaný bankrotem.

Učit se bránit svobodu a demokracii s vědomím, že na politiky není spolehnutí.

A učit se konečně rozeznávat mezi dobrem a zlem, ať to stojí co to stojí. GM je ideální problém, na kterém je nejvyšší doba s tím začít. Třeba nám pomůže získat návyk dělat to za každých okolností.

Zda to má ještě nějaký smysl? Zkuste posoudit ty nejnovější zprávy z konce roku 1999:

Spotřeba organických potravin se za rok 1999 zvýšila v USA o 25%, v Británii několikanásobně. Na organické potraviny přechází většina velkých britských supermarketů. Vznikly sítě rozvozců, kteří dovážejí do domácnosti čerstvé potraviny přímo z organických farem. Podle průzkumů veřejného mínění, 54% Američanů by dalo přednost organickým potravinám. V Británii by 81% ze svých daní raději subvencovalo rozvoj organického zemědělství než genetický výzkum.

Supermarketová síť Sainsbury oznamuje: „Nestačíme sehnat dost organických potravin, abychom uspokojili prudce rostoucí poptávku. Zoufale zkoušíme všechno možné, abychom farmáře přiměli k návratu na organické zemědělství."

Největší evropská banka Deutsche Bank radí svým investorům, aby se zbavovali akcií v obrovských biotechnických podnicích.

Akcie firmy Monsanto v posledním půlroce poklesly o 35%, třebaže celkový burzovní index stoupl o 30%.

Evropa a Japonsko uzákoňují přísné značkování GM potravin.

Soudní žaloby proti nadnárodním biotechnologickým firmám probíhají ve 30 zemích. Žalovány jsou mimo jiné za monopolizaci trhu, která se snadněji dokazuje, než vědecké detaily výrobků.

Prezident Rockefellerovy nadace v New Yorku vyzývá Monsanto, aby úplně zrušila terminátorovou technologii.

Následkem poklesu poptávky američtí farmáři letos zaseli o 25% méně GM plodin, ačkoli počítali s 25% zvýšením.

Export americké kukuřice do EU poklesl během jednoho roku o 96%.

Ředitel firmy Monsanto nabídl, že je ochoten se pravidelně setkávat se zástupci Greenpeace.

Komu jde jen o peníze, toho můžeme předělat zase jen penězi. Odepřít mu je a dát je někomu jinému. Protože velkých a snadných peněz se padouši neradi vzdávají, budou si na nás vymýšlet nové a nové triky. Takže ještě dlouho nebudeme mít vystaráno.

V poslední instanci může být zákazník opět pán. Ale musí si s tím dát trochu práce a rozlišovat, kdo ho má za zákazníka a kdo za pokusného králíka.

 

Psáno v r. 2000.

 

Benjamin Kuras

Spisovatel Benjamin Kuras je členem britské i české Konzervativní strany.

 

 

---