Autor: Libor Brom

Smrt západu

Recenze knihy Patricka J. Buchanana z pera prof. L. Broma - se souhlasem převzato z revue Výběr č. 6/2002

---

"Smrt Západu" (The Death of the West) s podtitulkem "Jak vymírající obyvatelstvo a invaze imigrantů ohrožují naši zem a civilizaci" je název nové knihy od poradce tří amerických prezidentů, autora pěti knih, syndikovaného publicisty a jednoho ze zakladatelů tří předních amerických televizních pořadů zabývajících se veřejnými záležitostmi (The McLaughlin Group, The Capital Gang a Crossfire). Patrick J. Buchanan, který se ucházel o kandidaturu za Republikánskou stranu pro prezidentské volby v letech 1992 a 1996 a kandidoval za Reformní stranu v roce 2000, ve své nové knize varuje před nebezpečím kulturního a politického zániku nejen Ameriky, ale celého západního světa - od Německa přes Anglii a Ameriku až do Japonska.

Buchanan upozorňuje, že Amerika není už tím zázračným "tavícím kotlem", který po staletí přetvářel imigranty z celého světa v jeden pevný, praktický a podnikavý národ, ale že se stala zmateným a kolísavým "konglomerátem lidí, kteří nemají nic společného". Vycházeje ze statistik Spojených národů, Buchanan vidí čtyři "jasná nebezpečí":

1) klesající porodnost;

2) nekontrolovanou imigraci lidí "různých barev, vyznání a kultur";

3) vznik "protizápadní" kultury, jež se příčí tradičním náboženským, kulturním a mravním normám;

4) "útěk vládnoucí elity" k myšlence světové vlády.

Co se týče Ameriky, fakta jsou jasná, praví oznámení knihy: Naše hranice jsou otevřeny, naše země je pod invazí, naše kultura je ničena, naší hrdinové jsou napadáni a náš Bůh je sesazován z trůnu.

Třicet miliónů Američanů je narozeno v cizině, dalších devět miliónů sídlí v Americe nelegálně a v samotné Kalifornii, populačně největším americkém státu, Američané evropského původu jsou již nyní v menšině.

Historikové budou jednoho dne hovořit o "pilulce západní sebevraždy," praví Buchanan, který je oddaným křesťanem a vidí v umělé kontracepci jednu z hlavních příčin zničujících společenských a politických změn. Americká kultura se svou nezkrotnou národnostní promíšeností, nespoutaným pohlavním obcováním, nesmírnými všudypřítomnými rozvody a neblahou odkřesťanštěnou" existencí nutně upadne na úroveň Třetího světa. Podobný osud postihne i odumírající rodné obyvatelstvo Německa, Británie, Itálie, Ruska a Japonska, zatímco ve stejnou dobu svět bude svědkem ohromného vzrůstu obyvatelstva v Africe, Asii a Jižní Americe, neustálých převratných změn a nebezpečí všeobecného zániku. Fakta jsou jasná, praví oznámení knihy: islám již nyní překonal křesťanství jako největší náboženství světa a k roku 2050 jen deset procent obyvatelstva světa bude evropského původu.

Patrick J. Buchanan vidí právě probíhající rozklad západu jako ideologické dědictví "čtyř, kteří udělali revoluci", to jest marxistických teoretiků Lukasce, Gramsiho, Adorna a Mareuseho, kteří od třicátých let vedli na západě "dlouhý pochod skrz instituce" (fráze Gramsiho). Jinými slovy, Buchanan odhaluje jako zdroj dnešního úpadku reformní komunisty, kteří odmítli Marxovu teorii hospodářské revoluce vedené proletariátem (neboť ten se přece postupně stává střední třídou a nemůže být základem revoluce) a hlásali ideu pozvolného vítězství "kulturního komunismu", jenž zničí západ tím, že nejdříve bude infiltrovat jeho školy, umění, církve a media. Od třicátých let, říká Buchanan, levice zachvátila duši západu natolik, že dnes máme levicový kapitalismus, levicovou politiku, Evropskou unii a globální plány.

Marxisté z "Frankfurtské školy" třicátých a čtyřicátých let se opravdu činili! Marxista Gyorgi Lukasc, bolševický komisař kultury za krátké maďarské bolševické revoluce na konci první světové války a autor "Dějin třídního vědomí", přišel s ideou zničení morálky mladých lidí zavedením "pohlavního vzdělání" ve školách. Když se maďarská revoluce nezdařila, začal propagovat své myšlenky na západě a nyní - po dlouhých letech - máme sex education už i v amerických školách.

Marxista Antonio Gramsci z Itálie došel ke stejnému závěru jako Lukasc, že totiž pracující třída nikdy nepochopí Marxův třídní boj, dokud nebude osvobozena od klapek na očích, jež jí byly nasazeny západní kulturou a křesťanským náboženstvím. Nyní po dlouhých letech jsme svědkem útoku na západní kulturu, kam se jen podíváme, i v Americe.

Marxista Theodor W. Adorno, autor "Estetické teorie" a "Dialektiky osvícení", přišel s ideou nového způsobu hledání pravdy, který on pak objevil v myšlence rozpadnutí hodnoty. Jako hudební kritik začal podporovat revoluční 12tonový systém, který je naprostým odmítnutím tradiční harmonie západní hudby. V umění a architektuře našla jeho idea své naplnění v odcizení od přírody a v popření krásy, jak to nyní vidíme v moderních malbách. Ozvěnu Adornova učení Ize vidět také v mizení rozdílu mezi literárními a hudebními žánry a vůbec v novém pojetí pravdy, která prý existuje přirozeně v každém člověku a není výsledkem úsilí nějaké moudré elity.

V jedné knize, uveřejněné v roce 1950, Adorno doslova prohlásil, že každý, kdo se drží starých tradičních měřítek, má autoritativní povahu, která je v podstatě fašistická.

V Německu vynořilo se od dvacátých let několik marxistických hnutí tak, že dlouhodobý komunistický kulturní útok na západ byl nakonec shledán důležitým a mnoho učenců se započalo jím zabývat. Nezávislý týdeník American Free Press (leden 2002) nazval činnost "kulturního komunismu" "vivisekcí Ameriky", věnoval mu celou zvláštní přílohu a otevřeně prohlásil toto: "Komunisté ztratili studenou válku, ale vyhrávají válku kulturní: Je na čase, abychom je pranýřovali a jejich útok odvrátili!"

Jednotlivé články týdeníku rozpracovaly pak myšlenky redakčního úvodníku, jenž má název "Význam kulturního komunismu." F. C. Blahut nazval svůj článek "Komunismus není mrtvý, jen se přejmenoval." Historik William Lind má své názory ve článcích "Podvrat západních tradicí má původ v cizí marxistické klice v Německu" a "Kult správnosti infikuje lidi ve Spojených státech." Dr. E. Michael Jones, akademik, který už po mnohá léta studuje změny v kultuře a působí jako redaktor časopisu "Kulturní války", přispěl článkem nadepsaným "Účast nadací na překrucování kultury." Úvaha Jamese P. Tuckera ml. má titul "Může Amerika přežít politickou správnost (political correctness)? A poslední článek "Kulturní úpadek může být příšernou hrozbou pro budoucnost" je souhrn myšlenek vzatých z projevu Charlestona Hestona na právnické fakultě Harvardské university ze 16. února 1999, jehož tématem byl boj s kulturní válkou.

Organizátorem jednoho marxistického hnutí třicátých let byl milionář Felix Weiss, který svolal "První marxistický pracovní týden". Ředitelem jiného zárodkového hnutí, takzvaného Institutu pro sociální výzkum, byl Horkheimer.

Marxista Marx Horkheimer, autor "Zatmění rozumu," přišel s ideou boje proti západní kultuře jako "nihilismu," který pomalu odežírá podstatu civilizace, kde "objektivní rozum" (schopnost lidské mysli určit normy dobra, krásy a pravdy) prošel ohromným "kulturním zatměním" tak, že jen subjektivní rozum" (schopnost kout pikle, plánovat a "kalkulovat") dochází dnes všeobecného uznání. To ovšem vede ke společnosti, ve které nejhorší formy barbarismu jsou živeny nejjemnějšími myšlenkovými metodami a tedy ke zdegenerované technologické-byrokratické společnosti, jež nezasluhuje koneckonců nic jiného než nejtvrdší kritiku a změnu doleva - tedy revoluci - prohlásil Horkheimer.

Marxista Herbert Marcuse, jiný člen "Institutu pro sociální výzkum," přišel do Ameriky a jako profesor kalifornské university v San Diegu vstřiknul injekci kulturního marxismu do studentských rebelií šedesátých let. Byl to Marcuse, který vynalezl heslo "Soulož, ne válči!" (Make love, not war). Marcuse také prohlašoval, že potřebujeme "mnohotvárnou zvrácenost" (polymorphous perversity), jež vytvoří společnost polapenou v nekonečné nedospělosti. Tato teorie Marcuseho se pak stala základní četbou takzvané Nové levice v šedesátých letech. Marcuse také razil pojem "potlačující snášenlivost" (represivní tolerance), to jest ideu, že snášenlivost různých názorů (kterou my nazýváme svoboda) je ve skutečnosti formou útlaku. Přitom propagoval "osvobozující snášenlivost" (liberation tolerance) tj. snášenlivost pro všechna levičácká hnutí a nesnášenlivost pro všechna hnutí zprava.

Jinými slovy, že všech těchto věcí vzešla political correctness našich časů.

Publicistka Lida Bowles napsala v jednom úvodníku toto: "Amerika je na kluzkém svahu... Je těžké porozumět dalekosáhlým důsledkům dnešních událostí. Je opravdu nesnadné poznat, zda nějaká událost je na vedlejší koleji dějin či dočasnou módou či hlavním proudem." (Conservative Chronicle, 16. leden 2002).

Nejnovější kniha Patricka Buchanana "Smrt Západu" významně přispívá k našemu pochopení trvajícího boje se zákeřným komunismem, ve kterém nepřátelé svobody nutno neúprosně odhalit a odstranit!

 

Prof. Dr. Ing. Libor Brom

---