PODPORUJEME

Pochod pro život 2024


Petice za přesun velvyslanectví ČR v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma



Svobodu!


Konzervativní noviny


Občanský institut

Občanský institut


Konzervativní listy


Hodonínská výzva


petice_proti_zakonu_adopce_dti_pro_homosexualy

Petice proti zákonu "ADOPCE DĚTÍ PRO HOMOSEXUÁLY"


Třetí odboj

TřetíOdboj.cz


VítěznýÚnor.cz


Aliance pro rodinu


wilberforce.cz

Institut Williama Wilberforce


klubod.cz/

Klub na obranu demokracie

Upozornění: Tento text se nemusí shodovat s oficiálním stanoviskem Konzervativní strany (pokud takové stanovisko existuje)

04.10.2004
Kategorie: MS Brno

Autor: Ladislav Pavlovský

Reakce

na stanovisko Konzervativní strany k přesunu brněnského hlavního nádraží.


Vážený pane doktore, vážení přátelé,

seznámil jsem se s textem stanoviska Městského sdružení Konzervativní strany Brno a zaujímám poněkud odlišné postoje k otázce přesunu brněnského nádraží i k referendu, jehož prostřednictvím mají brněnští občané vyjádřit svá ANO či NE k tomuto problému.

Jsem vodohospodář a svou základní profesí jsem stavební inženýr, poslední dobou orientovaný zvláště na otázky kvality vod i integrovaného vodního hospodářství. Na základě informací z celé řady fundovaných zdrojů vím, že kapacita starého brněnského nádraží již dlouhodobě nevyhovuje

  • nejenom z hlediska moderních požadavků technického rázu (jde o požadavky na rychlost vlaků, přímost tratí, zvýšení počtu nástupišť, délku kolejišť apod.),
  • nýbrž i se zřetelem k limitovaným možnostem zakládání staveb na tekutých píscích směrem k TESCU - kde je tak jako tak minimální prostor k případnému rozšíření -,
  • se zřetelem k jednoznačné preferenci ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje v daném území i ke zcela oprávněnému upřednostňování ekologičtější železniční dopravy před silniční (samozřejmě všude tam, kde je to jen trochu možné, a samozřejmě v relaci ke podmínkám a kritériím náročného Kjótského protokolu, nedávno akceptovaného dokonce i ruskou vládou!),
  • i vzhledem k obecnějším potřebám urbanistického rozvoje města Brna, již dosti stísněného, sevřeného a zauzleného všemi možnými okrajovými podmínkami, souvisejícími jednak s komplikovanými majetkoprávními vztahy, jednak s poválečným zmatkovitým (a někde i zmetkovitým) hospodářským, sociálním i urbanistickým vývojem města, především za éry komunismu,
  • i vzhledem k rychlému stárnutí mnoha objektů i zařízení.

Na přelomu kritických let 1938 / 1939 byla v Brně vydána nádherná publikace „Brno zítřka". Ačkoliv uplynulo hodně let od té doby (jde přibližně právě o časovou dimenzi, odpovídající mému věku), pranic neztratila na svém významu. Již v této knize se hovoří o naprosté nezbytnosti přemístění brněnského železničního uzlu, aniž se tehdy vědělo o novějších technických vymoženostech a schopnostech budoucích rychlovlaků. Kniha vznikla pod patronací a za spoluautorství brněnského starosty Dr. Ing. Rudolfa Spaziera, dodnes uznávané mravní autority, dodnes respektovaného odborníka v oborech urbanismu i stavitelství, a nejspíše nejlepší vůdčí osobnosti města Brna vůbec, který svými občanskými i odbornými postoji vtiskl moudrou pečeť skutečnému urbanistického a architektonickému řádu - na rozdíl od pozdějšího socialistického neřádu sídlišťových slepenců i od postkomunistického „baroka". Jaký osud stihl pana R. Spaziera později za nacismu a komunismu, to pochopitelně víme: vyhnání z úřadu kolem 20. března 1939, 5 let pobytu v nacistickém koncentračním táboře a 7 let v komunistickém kriminále. Ale nejde pouze o tohoto skvělého člověka, na něhož si příliš často nevzpomeneme, či jenom o zmíněnou publikaci. Mnohé cenné informace lze najít i na Internetu.

Jde však také o to, že laikové nemohou mnohé z uvedených aspektů posoudit a zhodnotit. Z jejich strany nemohou být posouzeny ani veškeré souvislosti ekonomického, sociálního, environmentálního či rozvojového rázu. Ani já sám, přestože mám k návrhům urbanistického řešení asi blíž než obchodníci, řidiči, popeláři či zahradníc i, si netroufám posoudit a zhodnotit, která z variant je ta nej, nejnej, nejnejnej .... lepší, a která je nej, nejnej, nejnejnej .... horší. Možná nastala chyba v předvádění všech variantních řešení, ale v tom případě mělo celé referendum vyznít úplně jinak - například „Souhlasím / nesouhlasím s tím, že veřejnost byla seznámena jen s jednou variantou (dvěma, třema - přiznám se, že nevím) řešení přesunu nádraží". Ale rozhodně by se referendum nemělo vztahovat k otázkám, které měly být prioritně probírány a řešeny jen a jen na ryze odborné úrovni. Jistěže jsou důležité i další otázky - finanční možnosti, zadluženost města, vyšší zatížení daňových poplatníků, napojení městské hromadné dopravy, otravná stavařská aktivita, kšeftování s pozemky, atd., atd. Ale ve vyspělých zemích to určitě nepředstavuje kumulaci problémů, hodnou zbytečného marnění času v referendu.

Ještě nevím, jak se k samotnému referendu zachovám, ale v žádném případě nebudu stoupencem varianty rozšíření stávajícího nádraží, podle mého názoru v podstatě nerealizovatelného, s výjimkou dramatického přebourání širokého prostoru severně, západně, jižně i východně od nádraží, uvnitř něho i pod ním (v zóně nepříliš kvalitních podmínek pro zakládání staveb).

S pozdravem

Ladislav Pavlovský