Autor: Jan Sammer

Petice - Diskriminace na základě občanství.

Průvodní dopis a český překlad petice Evropskému parlamentu, kterou podává Česká koordinační kancelář ( www.czechoffice.org). Konzervativní strana se připojuje - učiňte totéž!

---

Czech Coordinating Office

------------------------------------------------------------------------

International non-governmental Czech organization European Offices: B. Meiser Strasse 6, 91522 Ansbach, Germany, Mauritslaan 35, 3454 XR De Meern, Netherlands. Overseas Office: 1103-100 Antibes Drive, Toronto, Ontario, Canada M2R 3N1 Tel. 416-665-7324, Fax 416-665-4664 Web page: http://www.czechoffice.org, e-mail: jan.sammer@sympatico.ca

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 

 

44. oběžník

 

25. února 2003.

Přátelé, nedávno jsme se dozvěděli, že Listina základních práv Evropské unie v článku 21 (2) říká:

Jakákoliv diskriminace na základě občanství je zakázána.

Na porušení tohoto článku Listiny je možno podávat Petice k Evropskému parlamentu. Petici je třeba podat v oficiálním jazyce EU. Podat ji mohou organizace se sídlem v EU nebo jednotlivci s občanstvím nebo sídlem v EU, kteří připojí jméno, zaměstnání, bydliště, občanství a podpis. Je připojeno i vyúčtování.

Československá federální republika a po ní Česká republika bez nejmenšího ostychu přijímala zákony, kterými diskriminovala své občany, kteří občanství ČSFR nebo ČR ztratili i občany, kterým občanství za komunismu vzala. ČR byla několikrát pokárána Spojenými národy, protože tak porušovala mezinárodní úmluvy, které sama podepsala. Evropský soud pro lidská práva se otázce diskriminace v zákonech ČR vyhnul a obešel ji. Evropská komise vydala Souhrnný nález, o kterém přiznává, že je pořízen na základě dokumentů poskytnutých Českou republikou a jmenovitě je uvádí. Chybí mezi nimi zákon, který zrušil všechny komunistické rozsudky a několik rozhodnutí Ústavního soudu, který znova a znova rozhodl, že v důsledku zrušených rozsudků se vlastnictví nikdy neztratilo.

Jde nám také o některé zákony o odškodnění Čechů, kteří bojovali ve spojeneckých armádách proti nacizmu, byli vězněni za odpor proti komunizmu nebo byli zavlečeni do Sovětského svazu. V těchto zákonech je též zakázaná, diskriminační podmínka občanství.

Zřídili jsme kancelář v Německu a Holandsku a pracujeme na umístění dalších kanceláří v dalších zemích EU. Ve spolupráci s Čechy, nynějšími občany Evropské unie, jsme vypracovali Petici k Evropskému parlamentu v angličtině a podali jsme ji. Je přiložena k tomuto oběžníku. Vybízíme Čechy a Slováky, kteří jsou občany Evropské unie, aby svým jménem nebo jménem své organizace petici podali na adresu, která je v záhlaví petice. Petice podaná lidmi a organizacemi, kteří v EU nesídlí by snad mohla mít alespoň morální význam.

Dostanete-li tento oběžník poštou a máte internetové spojení, sdělte nám je. 

 

Zde je český překlad petice: 

 

European Parliament

Members' Activities Division

L-2929 Luxembourg

 

 

Petice - Diskriminace na základě občanství.

Naše organizace zastupuje 34 českých organizací v České republice i za hranicemi a stovky jednotlivců v Rakousku, Švédsku, Švýcarsku, Německu, Francii, Holandsku a Belgii, v Kanadě, Spojených státech a v Austrálii. Žádáme o retroaktivní zrušení diskriminace v českých zákonech 87/1991 a 229/1991 a o zákaz užívání těchto zákonů českými soudy a institucemi EU. Tyto zákony diskriminují české občany, kteří uprchli v období komunismu do Německa a jiných evropských států, do Spojených států a jiných zemí po celém světě a ztratili své původní české občanství.

Výbor Spojených národů pro lidská práva odsoudil tuto praxi v svých rozhodnutích 516/1991 Šimůnek, 586/1994 Josef Frank Adam, 857/1999 Blažek, Hartman a Křížek a obzvlášť v Závěrečném posouzení vydaném 27. srpna 2001, protože porušuje článek 26 Opčního protokolu k Mezinárodní Úmluvě o občanských a politických právech, který byl Českou republikou podepsán. Česká vláda ignoruje tato rozhodnutí a mluví o nich jako o právně nezávazných, ačkoliv podepsala Úmluvu i Opční protokol.

Evropský soud pro lidská práva se vyhnul posouzení diskriminace v těchto českých zákonech. Odmítl přijmout stížnost dvou českých rodin (Gratzinger 39794/980) a (Poláček 38645/97), které dostaly americké občanství po útěku z komunistického Československa. Odmítl se zabývat otázkou diskriminace (článek 14 Úmluvy), pokud se tato diskriminace nevztahuje k porušení jiného článku Úmluvy, v tomto případě článku 1, protokolu 1 o Ochraně vlastnictví. Soud odmítl přijmout stížnost těchto dvou rodin, přijal tvrzení české vlády a prohlásil že následkem diskriminujícího zákona 87/1991 nemohly dostat svůj majetek zpět, protože ztratily české občanství.

Evropský soud pro lidská práva tedy použil jednoznačně diskriminující zákon 87/1991 k tomu, aby ospravedlnil diskriminaci.

14. října 2002 vydala Evropská komise Souhrnný nález, který kromě Benešových dekretů jedná i o restitucích. Tento nález je zcela nezodpovědný. Přiznává, že vychází z dokladů předložených českou vládou a jmenovitě je uvádí. Chybí mezi nimi zákon 119/1990, který zrušil všechny zabavovací rozsudky se zpětnou platností, chybí i rozhodnutí Ústavního soudu 363/1998, 67/1997, 130/1996, 177/1993, která znovu a znovu zdůrazňují, že v důsledku zákona 119/90 se vlastnictví nikdy neztratilo. Komise přechází otázku diskriminace na základě občanství s poukazem na to, že všechny lhůty v restitučních zákonech už stejně prošly. V článku 3, 1 mluví Komise o mezinárodních kompenzačních úmluvách, podle kterých byli cizí občané odškodněni. Tyto úmluvy s restitucemi nijak nesouvisí a mají v nálezu jedinou funkci, aby odvedly pozornost od skutečnosti.

Potom co Spojené národy opakovaně napomenuly Českou republiku, schválili Češi další tři diskriminační zákony:

Zákon 39/2000 o odškodnění příslušníků zahraničních armád v letech 1939 až 1945, zákon 261/2001 o odškodnění politických vězňů z let 1948 až 1990 a zákon 172/2002 o odškodnění osob zavlečených do Sovětského svazu. Tyto tři zákony také diskriminují Čechy, kteří jako českoslovenští občané bojovali na straně Spojenců, byli vězněni komunistickým režimem nebo byli zavlečeni do Sovětského svazu, a když uprchli, ztratili své československé občanství nabytím nového občanství.

Instituce Evropské unie, zejména Evropský soud pro lidská práva a Evropská komise jsou ovlivněny českou vládou do té míry, že někdy opakují doslova stanovisko České republiky.

Naše kancelář je ochotna osobně hájit oběti českých diskriminačních zákonů před jakoukoliv evropskou organizací.

Všechny dokumenty, které jsou zde psány nakloněným písmem jsou u nás k mání a většinou mohou být poslány elektronicky.

Tímto tedy podáváme tuto Petici k Evropskému parlamentu v přesvědčení, že české zákony 87/1991, 229/1991, 39/2000, 261/2001, 172/2002 nevyhovují článku 14 Úmluvy o ochraně liských práv a základních svobod. Zejména zdůrazňujeme, že tyto zákony porušují Listinu základních práv Evropské unie, článek 21 (2): „Veškerá diskriminace na základě občanství je zakázána."

Žádáme Evropský parlament aby z toho vyvodil všechny důsledky.

 

Jan Sammer, secretary

---