Otevřený dopis katolických laiků aktérům sporu o KTF UK

Téměř nefrekventovaný úhel pohledu na spor o Katolickou teologickou fakultu...

---

Vážení,

s odvoláním na kánon 212, #3 CIC, zaručující právo laiků na spoluúčast při vytváření veřejného mínění a informování věřících, obracíme se na Vás otevřeným dopisem, ve kterém vyjadřujeme náš postoj k současnému dění na Katolické teologické fakultě UK a jeho prezentaci mluvčím ČBK ve sdělovacích prostředcích. Předesíláme, že se nestavíme do pozice mluvčích kterékoli zúčastněné strany a nechceme být s žádnou z nich ztotožňováni. Vyslovujeme pouze několik vlastních stanovisek zásadního charakteru k uvedenému sporu.

 

1. Považujeme za zcela nevhodné, aby se otázky církevně-duchovní řešily prostřednictvím nábožensky neutrálního státu, který je v této oblasti nekompetentní. Příliš to připomíná praxi státem vykonávané inkvizice, kterou dnes považujeme za historicky překonanou a nevhodnou.

 

2. Jsme znepokojeni kampaní některých sdělovacích prostředků proti dobrému jménu fakulty, které, vzhledem k jejich liberálně-sekularistickému zaměření, nejsou schopny objektivního zpravodajství a analýzy. Do této kampaně se aktivně zapojují osoby, které jsou známy svým polemickým postojem ke katolické nauce (Halík, Spousta, Putna, Kolář), veřejně deklarovaným odpadem k jinému vyznání (Štampach) či rezignací na své katolické kněžství (Jandourek). Neupíráme jim právo vyjádřit se k situaci na KTF UK, je však nepřijatelné, aby nacházeli oporu u nejvyšších církevních představitelů v České republice.

 

3. Protestujeme především proti způsobu mediálního vystupování mluvčího ČBK P. Daniela Hermana, který tvrdí, že "fakulta je pod vlivem ultrakonzervativních sil", aniž by uvedl, čím se tyto "síly" odklánějí od katolické věrouky a mravouky. V takovém případě se jedná o vážné obvinění a pokud se jeho výtka neprokáže jako oprávněná, měl by se členům akademické obce na KTF UK veřejně omluvit. Je také nepřípustné vyvolávat ve veřejnosti zdání, jako by na KTF UK vládla autoritativním způsobem samozvaná klika, která rozhoduje nedemokratickými prostředky. Na KTF UK dosud existovaly akademické svobody v tom rozsahu, ve kterém existují na ostatních fakultách UK a všechny volené orgány byly ustaveny řádným způsobem.

 

4. Oceňujeme, že se představitelé KTF UK nesnížili ke stejné propagandistické rétorice, kterou volí např. P. Herman. Přesto se domníváme, že by v zájmu členů vlastní akademické obce i širší katolické veřejnosti měli s vědomím jednotlivých biskupů aktivněji vystupovat při obhajobě svého stanoviska. Pokud jsou pevně přesvědčeni o oprávněnosti svých postojů, měli by to také veřejně deklarovat a podložit meritorními argumenty.

 

5. Považujeme za rozumné, aby se na KTF UK uchovala specificky organizovaná výuka kandidátů kněžství. Není opodstatněné usilovat o výuku smíšenou s laiky, neboť tato výuka neprospívá formaci bohoslovců. Přístup laiků obou pohlaví ke kvalitnímu  teologickému vzdělání byl a je dostatečně zajištěn formou kombinovaného magisterského studia.

 

6. Považujeme spor o budoucí orientaci KTF UK za spor v zásadě ideový a s nevolí pozorujeme jeho "personifikaci", živenou některými publicisty a teology, kteří v minulosti na KTF UK působili. Jsme toho názoru, že je třeba nejen uchovat, ale spíše posílit aristotelsko-tomistický charakter výuky, což je v souladu nejen s encyklikou Aeterni Patris Lva XIII., ale také s dikcí i duchem encykliky Jana Pavla II. Fides et Ratio. Důvodem není nostalgické lpění na "teologii 19. století", jak se nám někteří oponenti snaží podsouvat, nýbrž ověřené přesvědčení o bezrozpornosti aristotelsko-tomistické metody, finalizované pravdou. Teologické školy, utvářené v závislosti na předpokladech novověké filosofie, jejíž povaha je anti-metafyzická, mají vzhledem k recepci Božího Zjevení rozkladný účinek. Navíc teologická pluralita sama o sobě není žádnou zárukou vědeckosti a naopak výlučně tomistická orientace nemusí katolickou fakultu odborně diskvalifikovat a nevede k rezignaci na vědeckou práci.

 

7. Obracíme se na všechny aktéry sporu, aby jednali s rozvahou a uvědomovali si, že je ve hře nejen čest jich samotných, ale také věrohodnost církevních autorit v řadách katolických věřících i v celé společnosti.

 

V Praze dne 3. 1. 2002

 

Petr Bahník

Ladislav Malý

Ivan Ploc

David Rejl

Michal Semín

Lubomír Štula

Radim Ucháč

Josef Vlček

Jan Tomáš Záleský

---