PODPORUJEME

Pochod pro život 2024


Petice za přesun velvyslanectví ČR v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma



Svobodu!


Konzervativní noviny


Občanský institut

Občanský institut


Konzervativní listy


Hodonínská výzva


petice_proti_zakonu_adopce_dti_pro_homosexualy

Petice proti zákonu "ADOPCE DĚTÍ PRO HOMOSEXUÁLY"


Třetí odboj

TřetíOdboj.cz


VítěznýÚnor.cz


Aliance pro rodinu


wilberforce.cz

Institut Williama Wilberforce


klubod.cz/

Klub na obranu demokracie

Upozornění: Tento text se nemusí shodovat s oficiálním stanoviskem Konzervativní strany (pokud takové stanovisko existuje)

09.05.2010

Autor: Martin Voráč

Máš jasnou vizi pro svůj život?

„Není-li žádného vidění, lid pustne,…“ Přísloví 29,18


Vždy další následující volby ukazují na jednu varovnou skutečnost. Čím dál tím větší neschopnost stran, koalic a hnutí, a v nich účastných jednotlivců, vyprodukovat nosnou myšlenku, přijít s dlouhodobým koncepčním programem, mít vizi a schopnost ukázat směr. A následně dojít tam, kam proklamovali. Jsme svědky ztráty idejí. To, o co jde více a více je, ukousnout z koláče co nejvíce, obsadit co nejvíce výnosných postů a mít co největší vliv, hlavně co se týče osobních hmotných požitků a požitků vlastní duše.

Každý člověk někde skončí. Jde o to kde. A je jen málo lidí, kteří NĚKDE skončí úmyslně. Jen ten dosáhne konkrétního cíle, kterého dosáhnout chtěl, kdo má, měl, vizi. Jasná vize toho, čeho chci dosáhnout, spolu s dávkou odvahy, zvyšuje naši šanci dojít až na KONEC. Na konec díla, na konec poslání, na konec životní etapy, na konec života obecně. Naplněná vize nám umožňuje být uspokojeni a říci s jistou dávkou hrdosti: „Uspěl jsem. Skončil jsem dobře, běh jsem doběhl. Můj život měl význam, smysl. Způsobil jsem změnu." Bez jasné a konkrétní vize je velmi pravděpodobné, že na konci máme velké pochybnosti sami o sobě i o tom, pro co jsme žili a čeho že jsme to vlastně dosáhli. Otázka, kterou si pak klademe například může znít: „Mělo to smysl? Záleželo skutečně na mém životě? K čemu to všechno vlastně bylo?"

Mít vizi znamená dávat událostem v našem životě smysl. I nevýznamný detail pak má své místo a svůj význam. I ty každodenní, zdánlivě bezvýznamné detaily mají pohledem naší vize smysl, zapadají do mnohem širších osobních, společenských, světových, historických aj. událostí. Hodnotíme-li každodenní maličkosti odděleně od celkového obrazu, vypadají nedůležitě, nadávají hlubší smysl. Vložíme-li je však do celku (Bohem) dané vize, najednou smysl nalézáme. Stávají se nezanedbatelnou hodnotou.

Je rozdíl, plníme-li například pytle s pískem jen proto, abychom se jako nezaměstnaní nebo muklové zaměstnali, nebo proto, že námi naplněné pytle poslouží jako obranný val v obranné válce, nebo jako ochranný val při povodni. Co dává té dřině smysl, je účel, k jakému to poslouží. Cíl, účel, určuje smysl naší činnosti. Tak je to i s každodenní rutinou. Může nám to připadat jako bezúčelné házení písku. Podíváme-li se ale na zdánlivě stejnou rutinní činnost z pohledu (Bohem) daného záměru, najednou všechno vypadá jinak. Vize dává zaměření, zacílení. Vnáší do chaosu řád. Umožňuje vidět věci jinak.

Jako člověk, jako politik, jako straník, jako duchovní bytost,... máš jasnou vizi pro svůj život, pro svoje povolání a poslání? Víš kam jdeš, kde jsi teď a kam máš dojít zítra a kdy poznáš, že jsi u cíle? MÁŠ JASNOU VIZI PRO SVUJ ŽIVOT?

Usiluj o to, mít vizi!

Mít vizi, znamená mít v každodenním životě následující:

VÁŠEŇ. Mít vizi člověku umožňuje prožívat emoce spojené s očekávanou budoucností. Prožívat radost i případné zklamání. Mít naději i víru. Emoce tak slouží k posílení našeho vydání se této vizi. Čím více se daří, tím větší je radost a čím větší je radost, tím více se daří. Každý dosažený úspěch je předobrazem toho, který přichází.

MOTIVACE. Vize je důvodem k tomu, abych dokončil. Absolvoval. Abych prošel zdánlivě zbytečnými událostmi, učil se nudné a z časného pohledu nepotřebné věci, trávil čas předměty, které jsou „ztraceným časem", procházel zkouškami, na které jsem se musel učit zpaměti a ztratil proto mnoho energie. Důležité ale je, proč jsme to dělali. Co nás čekalo na konci. DIPLOM A NAPLNĚNÝ SEN!

SMĚR. Vize je jako mapa. Usnadňuje  náš proces ROZHODOVÁNÍ. Lépe vidíme, co je zbytečné a co naopak k naplnění vize prospěje. Co splnění urychlí, zkvalitní. Cokoli nás přivádí blíže k naplnění naší vize, tam „svítí zelená". U ostatního bliká červená. Vize dává priority našim hodnotám. Lépe rozumíme tomu, co je důležité. To, co vidíme jako překážku, pomáhá ignorovat a odstranit z našich životů. Nezabýváme se ani věcmi dobrými, ale jen výbornými. Máme-li jasnou vizi, je těžké nás vyvést z míry, svést na scestí, rozptýlit. Nejsme kam vítr, tam plášť, neměníme snadno tým za který kopeme, ani prostředky k dosažení cíle. Člověk bez vize nemá žádné ukotvení, žádný duchovní, morální, vztahový, finanční,... kompas. Proto činí nekontinuální, nekompetentní a nekompatibilní rozhodnutí. Prostě dělá „kraviny", jak jsme stále více a více svědky v osobním i veřejném životě. Člověk okrádá sám sebe i své okolí o naplnění snů a (Božích) plánů, záměrů a cílů.

SMYSL. Vize nám dává důvod, proč ráno vstát z postele. Dává nám sílu jít, zápasit, přemáhat protivenství, být bdělými a střežit již získané a zároveň střežit přístup k tomu budoucímu.

„Pokud nebudu tam, kde mám být a neudělám to, co udělat mám, něco důležitého se nestane!"

Najednou na mém životě záleží. „Jsem důležitá, jsem potřebný. A hodně...! Beze mne to, co by mohlo být - by nebylo."

MĚJME SVOJI VIZI, jako jednotlivci, skupiny i jako národ. A CHRAŇME SI JI!

Oprašme vize, se kterými jsme začínali.

Nemůžeš jen tak vzít svůj talent, zkušenosti, příležitosti, vzdělání a poslání a utéci tam, kam se tobě, svévolně, zachce. Nepatříš totiž sám, sama, sobě. Jsi součástí rodiny, strany, společenství lidí, církve,... patříš Bohu. A co by tě mohlo více naplňovat než to, činit záměr toho, těch, komu, kam, patříš? Je velikou tragédií své životní poslání, svoji tobě svěřenou zodpovědnost  - minout!

Vydělávat „jen" peníze. Myslet jen na sebe, na uspokojení svých zájmů. To je vize, která tě nikdy nenaplní. Na konci se sám sebe zeptáš: „Co jsem mohl a měl na tomto světě udělat?! Zamyslíš-li se vážně, tak věci, které uspokojují jen tělo, či duši, nedávají dostatečný smysl tvému životu. Stále ve svém životě vnímáš prázdné místo. Snažíš se je naplnit a naplnit a naplnit... Ale to místo má věčný rozměr. To místo souvisí s tvým duchem. To místo může naplnit jen to, jen ten, který je sám duch a je věčný. Bůh v Kristu Ježíši. Proto se dnes zkus pomodlit asi takto: „Pane, pomoz mi naplnit a objevit Tvou vizi pro můj život."

Pokud získáš, či máš, vizi, tak se tam , kde jsi, staň vizionářem! Potřebujeme tě...!

 

Martin Voráč

 

Autor je pastor, školník a vychovatel, příznivec Konzervativní strany a kandidát číslo 5 na její pražské kandidátce.