PODPORUJEME

Pochod pro život 2024


Petice za přesun velvyslanectví ČR v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma



Svobodu!


Konzervativní noviny


Občanský institut

Občanský institut


Konzervativní listy


Hodonínská výzva


petice_proti_zakonu_adopce_dti_pro_homosexualy

Petice proti zákonu "ADOPCE DĚTÍ PRO HOMOSEXUÁLY"


Třetí odboj

TřetíOdboj.cz


VítěznýÚnor.cz


Aliance pro rodinu


wilberforce.cz

Institut Williama Wilberforce


klubod.cz/

Klub na obranu demokracie

Upozornění: Tento text se nemusí shodovat s oficiálním stanoviskem Konzervativní strany (pokud takové stanovisko existuje)

30.10.2008

Autor: Dan Drápal

Co nás čeká po volbách

Ohlédnutí za právě uplynulými volbami.


Nebudu tajit, že volební vítězství sociální demokracie považuji za katastrofu pro tuto zemi.

Ne snad proto, že bych přál vítězství ODS. Domnívám se, že ODS nejen že není schopna, ale patrně ani nechce nějakým zásadnějším způsobem bojovat proti korupci. A bylo zřejmé, že nebude schopna ani prosadit důležité reformy. Mirek Topolánek, přední politik, si už před více než rokem postěžoval, že našemu národu chybí reformní étos. Politik tu ovšem není od toho, aby si na nedostatek reformního étosu stěžoval - je tu od toho, aby ho vytvářel.

Obávám se, že o vítězství ČSSD skutečně rozhodly poplatky ve zdravotnictví. Třicet korun, zhruba polovička krabičky cigaret. Národ uvěřil panu doktoru Rathovi, že bude mít „zdravotnictví zadarmo".

Co nás tedy čeká?

Provázanost ODS s různými firmami na celostátní úrovni i v krajích byla zřejmá každému, kdo byl jen trochu všímavý. V Praze měla ODS po posledních obecních volbách dokonce absolutní většinu. Proto bylo možno prodat pozemky na Masarykově nádraží a začít připravovat jeho likvidaci. Jak tomu ale bude pod vládou ČSSD? Stane-li se třeba moravskoslezským hejtmanem takový Jaroslav Palas? Máme se na co těšit. Mám pro vás špatnou zprávu: Nebude to lepší než za vlády ODS.

ODS a ČSSD na sebe tvrdě útočí. Zvláště před volbami nebo těsně po volbách. Jenže styl vládnutí obou těchto stran se příliš neliší. Dokonce bych řekl, z hlediska korupce se neliší vůbec.

Obě tyto strany měly zájem na rozprášení Kubiceho týmu, a společnou rukou se dílo podařilo. Kubicův nástupce promptně zastavil vyšetřování řady kauz, v nichž byly obě tyto velké strany až po uši namočené.

Za větší tragédii než vítězství ČSSD považuji marginalizaci menších stran, tj. lidovců a zelených. Pokud se nestane něco zásadního, čeká nás v nastávajících desetiletích střídání vlád ČSSD a ODS. Ty už toho na sebe vědí beztak dost a budou se držet v šachu. S korupcí se nestane nic. Přítomnost menších stran znamenala alespoň jakous takous naději, že se s naší politickou žumpou trochu zamíchá a ta největší ... přece jenom vyplavou na povrch. Teď ta naděje rapidně poklesla.

Přes veškeré námitky, které mám proti ODS, nevyhnutelného pádu této strany lituji. Nebyla schopna provést reformy, nebojovala proti korupci, vedla hloupou a krátkozrakou politiku vůči Evropě, ale nehrozilo, že naši zemi zaprodá Rusku. Jelikož jedním z prvních počinů předchozí vlády ČSSD bylo zastavení monitorování práce ruských tajných služeb na našem území, máme se teď, kdy ruské velmocenské ambice značně narostly, skutečně čeho obávat.

Tyto volby se konají v době, kdy vlastně nikdo na světě neví, co bude dál. Možná je na křižovatce celý svět. Finanční krize může příští týden skončit, ale může také ještě dlouho pokračovat.

Skutečností bylo, že Západní civilizace si už alespoň dvě generace žila nad poměry. Nyní jí byl vystaven účet. Žádný politik nemá řešení, a žádný nebude mít odvahu vyslovit prostou větu: „Žili jsme si nad poměry, teď se to provalilo. Budeme si všichni muset utáhnout opasky." Ne, evropské vlády zvolily strategii, která ještě o pár let prodlouží stav, jenž vedl k současné krizi. Tím, že státy převzaly garance za vklady, sice většinu lidí potěšily, ale současně navodily stav, kdy už na tom horším konci nebude čekat jen krutá recese, ale přímo státní bankrot. Nemyslím si, že ODS měla řešení - to dnes zřejmě nemá nikdo. Ale plány ČSSD nic nereformovat a všechno garantovat, případně snížit spotřební daň na benzin a naftu (ano, o tom mluví i nyní, když je cena ropy poloviční proti době před čtyřmi měsíci) sice Jiřímu Paroubkovi zajistí vládnutí na čtyři či spíše osm let, ale co potom? Po nás potopa?

Je to doba, která přímo volá po silném vůdci s nějakými myšlenkami. Nám však bude vládnout bezbřehý oportunista Paroubek. Jenže i s těmi silnými vůdci bývá potíž. Občas se v dějinách vyskytne nějaký Reagan, Masaryk či Churchill. Mnohem častěji se ale objeví nějaký Mussolini, Hitler nebo Stalin. A jejich případný nástupce bude mít lepší technologie, než měli tito tři.

 

25. října 2008

 

Dan Drápal